nahoru

Czech Press Photo: Umění s Janem Třískou, U2 a malými houslisty

red11. listopadu 2017 • 17:00
Czech Press Photo: Umění s Janem Třískou, U2 a malými houslisty
foto: Dagmar Vyhnálková

V kategorii Umění a kultura národní fotografické soutěže Czech Press Photo zazářila fotografka Dagmar Vyhnálková s Janem Třískou, Lukáš Bíba s U2 a Petr Wagenknecht, který zvěčnil houslisty Kociánovy houslové soutěže.

„Dobří kameramané vytvářejí své kompozice s milimetrovou přesností, nejzajímavější záběr je proto nejblíže objektivu kamery. Tam ale bývá kvůli přítomnosti kameramana, ostřiče, jednoho až dvou gripáků a mikrofonisty velmi těsno. Proto je pro filmového fotografa těžké najít při natáčení vhodné místo, ze kterého by pořídil odpovídající snímek bez rušivých prvků. Přestože jsem stála jen pár centimetrů od hlavního kameramana filmu Po strništi bos, pana Vladimíra Smutného, prozrazuje můj snímek mnoho detailů, které divák okem kamery neuvidí a které vypovídají o tom, jak je práce s filmovým obrazem náročná,“ říká o nominované fotografii na první cenu v kategorii Umění a kultura Dagmar Vyhnálková.

Bílá fólie vlevo změkčuje světlo dopadající na dědečka hlavního hrdiny, herce Jana Třísku a dodává místnosti hospodskou atmosféru. Nad hercovou hlavou je ve slavnostní výzdobě ukrytý mikrofon. Jen díky malému nadhledu prozrazuje navíc snímek i ruku skutečného vozky, schovaného pod stolem, který odtud ovládal své filmově cvičené koně.

„Fotografii mám ale ráda hlavně proto, že zachytila temperament pana Jana Třísky, tehdy právě v momentě, kdy se chystal tlouci hlavou o stůl, protože podle scénáře prohrál ony koně v kartách,“ dodává fotografka, která vystudovala Institut tvůrčí fotografie v Opavě a spolupracovala například také na dokumentárním filmu Malý mnich natáčeném v Bhútánu. Ten produkovala Česká televize a UNICEF.

Na štaci s U2

Fotograf Lukáš Bíba poslouchá irskou kapelu U2 už řadu let. „Ale získat fotopas na jejich zahraniční koncert je téměř nemožné. Když se mi letos nepovedlo získat akreditaci do Berlína, takže jsem už moc nedoufal. O to větší bylo překvapení, když přišla zpráva z managementu kapely, že můžu fotit v Amsterdamu. Jelikož jsem velký fanoušek a měl jsem za sebou na tomto turné již tři koncerty, tak jsem věděl, na který moment si musím počkat. Nefotili jsme klasické první tři písně, ale čekali jsme až na čtvrtou píseň Where The Streets Have No Name, která zahajuje album The Joshua Tree. U2 odehrají tři písně na pódiu mezi diváky a pak se vracejí na hlavní pódium. V tento krátký okamžik si celá kapela stoupla před obří červenou obrazovku, Bono zvedl ruku a to byl povel, že můžeme fotit. Celé to trvalo několik sekund, ale já věděl, že svou fotku už mám. Zbytek byl už jaksi navíc," líčí focení při koncertu slavné kapely Lukáš Bíba, který fotí například pro vydavatelství Economia. Vystudoval trochu netradiční obor – geologii na Karlově Univerzitě.

Malí virtuozové

Petr Wagenknecht působí jako fotoreportér na volné noze. Zaujala ho Kocianova houslová soutěž, kterou přihlásil do letošní soutěže Czech Press Photo.

„Už několikrát jsem soutěž mladých houslistů v Ústí nad Orlicí fotil od pódia a moc mě lákalo zjistit, co se děje za oponou. Odehrává se právě tam to opravdové drama? Většina dětí přijíždí v doprovodu rodičů, kteří mají ambice možná větší než jejich ratolesti. Chtěl jsem nakouknout pod pomyslnou máminu sukni,“ říká Wagenknecht. Malí virtuózové jsou už od útlého dětství vystaveni velkému tlaku, očekávání a napětí. Na pódiu podávají špičkové výkony, ale zároveň si zachovávají dětskou bezprostřednost a hravost. Drahé nástroje skrývají v pouzdrech pokrytých samolepkami a složité notové party jim na náročné mezinárodní houslové soutěži pomáhají zvládnout plyšové zvířecí talismany.

„Sledoval jsem malou Bětušku, která si moc přála postoupit. Podle mého sluchu hrála výborně, ale nestačilo to. V mezinárodní soutěži dál nepostoupila. Když jsem ji viděl, jak stojí na pódiu, sepjaté ruce a pohled někam nahoru, bylo mi hned jasné, že dojde na slzy. Možná ji nakonec verdikt poroty motivuje ještě víc cvičit a trénovat, možná taky ne. Uvědomil jsem si, že tohle jsou okamžiky, které mohou silné osobnosti v dětském těle „nakopnout“, a slabší třeba i zlomit. Porota to má nesmírně těžké v tak vyrovnané konkurenci ukázat nakonec na jednoho, na laureáta, pro kterého je vítězství často vstupenkou na světové scény,“ popisuje emotivní momenty fotograf.

 

 

red




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země