nahoru

Soos u Františkových Lázní: Unikátní přírodní rezervace, kterou jinde v Evropě nenajdete

Radovan Žáček25. září 2017 • 17:25
Soos u Františkových Lázní: Unikátní přírodní rezervace, kterou jinde v Evropě nenajdete
foto: Radovan Žáček

Když uvidíte na mapě naší republiky nápis Soos, nepropadejte panice - nikdo nevysílá signál volající o pomoc. Soos je v tomto případě jen trochu záhadné jméno jedné z nejzajímavějších rezervací na našem území a zároveň unikátní oblasti ve střední Evropě.

Podivný název rezervace je asi to, co každého potenciálního návštěvníka zarazí nejdřív. Existují nejméně tři výklady, jak toto jméno vzniklo.

Podle jednoho z nich pochází pojmenování z německého výrazu Moos, tedy mech nebo bažina. Podle dalšího názoru je odvozeno od slova Satz znamenajícího usazeninu, zde tedy rašeliniště. A poslední verzí je, že slovo Soos značí v egerlandském (tedy chebském) nářečí močál.

Přírodní rezervace Soos byla vyhlášena v roce 1968 na ploše 221 hektarů. Je unikátní rozsáhlým komplexem rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého, který vytváří mofety (nepravé bahenní sopky). Prochází jí dvoukilometrová naučná stezka, převážně po dřevěných chodnících, se čtrnácti zastaveními.

Obrněné řasy

Povalový chodník nás zpočátku vedl smíšeným lesem, kde převládaly břízky. Kousek dál jsme procházeli okolo rašelinišť, odkud se kdysi rašelina těžila a používala k topení. Ale už brzy jsme se probrali ze strnulosti u krásně upraveného Císařského pramene. Voda je prý sice pitná, ale neměl jsem odvahu to zkoušet. Jen jsem do ní strčil prst a zjistil, že je teplá. Není divu, jsme v oblasti ještě „nedávné“ sopečné činnosti.

Za dalším ohybem cesty začínala oblast, která má svůj původ už ve třetihorách. Mělké údolí mezi dnešním Vonšovským a Sooským potokem kdysi rozdělil val z křemičitého písku. Ze severní části mohla voda odtékat a vytvořilo se tu hluboké rašeliniště. V jižní bezodtoké polovině kotliny se objevilo nehluboké jezírko napájené dešťovou vodou a minerálními prameny.

Vznikly tak zde ideální podmínky pro život jednobuněčných řas rozsivek. Ty si vyráběly dvoudílné křemičité schránky, které se později usazovaly na dně a formovaly vrstvy zvláštní usazeniny - křemeliny.

Během času tak vznikl místy až sedm metrů silný, mírně vypouklý štít. Zajímavá je přitom v těchto místech už jen přítomnost schránek mořských rozsivek, které se u nás jinak nevyskytují.

Později jezero zaniklo, minerální prameny i vývěry oxidu uhličitého prorazily křemelinový štít a daly vzniknout kráterům o průměru až osmdesát centimetrů a stejně tak hluboké. To jsou ony bahenní sopky, jak se jim nesprávně říká. Odborně se jmenují mofety. Jsou naplněny vodou smíšenou s bahnem, kterou probublává plyn někdy tak silně, že bahno stříká do výše. To všechno spolu s výkvěty bílých, žlutých nebo načervenalých solí vytváří místy až fantaskní krajinu, která se proměňuje každých několik kroků.

Jedovaté plyny

V minulosti zde probíhala těžba kvalitních jílů, rašeliny i křemeliny. Rovněž se tu jímala minerální voda pro blízké lázně a také oxid uhličitý. Po této činnosti jsou tu ještě patrné zbytky ve formě odvodňovacích kanálů. V současnosti se na severním okraji rezervace těží kaolin.

Poslední zastávkou naučné stezky byl Věřin pramen. Vypadá trochu jako sud piva, ale k ochutnávce moc neláká, protože do něj prosakuje voda z rašeliniště a jí probublává oxid uhličitý, který na povrchu vytváří vrstvu opravdu nevábně vypadající pěny.

Oxid uhličitý, který tu proniká na zemský povrch, je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je těžší než vzduch, a proto se drží při zemi. Je nedýchatelný a ve vysokých koncentracích smrtelně jedovatý. Zde se ho však nemusíte bát, protože v místní ploché krajině ho i sebeslabší závan větru rozptýlí.

Ptáci i dinosauři

Zakoupená vstupenka do rezervace platí i pro návštěvu Stanice pro záchranu živočichů, kde se starají o poraněné nebo jinak hendikepované ptáky. Dále je zde malé muzeum s expozicí Příroda Chebska, Příroda Soosu a nově také Ptačí svět Chebska.

Posledně jmenovaná sestává z velkoformátových profesionálně zhotovených fotografií a vycpaných zástupců zde žijících druhů ptactva.

V dalším pavilonu se nachází expozice pojmenovaná Dějiny Země. Na velikých panelech okolo celé místnosti je názorně ukázán vývoj naší planety od jejího vzniku až po současnost. Textové části skvěle dokreslují ilustrace a obrazy světoznámého českého malíře Zdeňka Buriana. Expozici doplňují modely pravěkých zvířat. Návštěva rezervace Soos je tak výletem do minulosti se vším všudy.


Cyklus života

Pokud byste cestou do rezervace omylem odbočili na Františkovy Lázně, ani tak vás zážitek nemine: můžete se zastavit v obci Stodola na prohlídku Motýlího domu. V tropickém skleníku můžete pozorovat cyklus motýlího života od vajíčka přes kuklu, housenku až po křehkého motýla v jejich přirozeném prostředí.


Jak tam?

Jedete-li po silnici č. 21 od Chebu směrem na Aš, minete odbočku do Františkových Lázní a za ní je třeba odbočit první silnicí doprava směrem na Třebeň. Zde doleva na Nový Drahov a odtud je to už jen 2 km do osady Hájek. Odbočky jsou všude dobře značené. Můžete jet i vlakem z Chebu, vystoupíte na zastávce Nový Drahov a jste přímo u vstupu do rezervace. Turisté mohou také dojít po červené značce z Františkových Lázní, popřípadě až z Chebu.

Radovan Žáček




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země