Procházka mandloňovým sadem v Hustopečích

Procházka mandloňovým sadem v Hustopečích Zdroj: Profimedia.cz

Na Mandloňové stezce vás čeká i třináctimetrová rozhledna.
Radnice v Hustopečích v neorenesančním stylu pochází z roku 1906.
Za mandlemi na Hanácké Slovácko
Za mandlemi na Hanácké Slovácko
5
Fotogalerie

Za mandlemi na Hanácké Slovácko: Navštivte Hustopeče a ochutnejte jedinečnou mandlovici

Jeden z prvních kvetoucích stromů jara – mandloň – je u nás spíše exotický. V Hustopečích na jižní Moravě jich ale roste hned přes tisíc, což je ve střední Evropě rarita. Navíc tady z mandlí umějí dělat lákavé dobroty.

Když ve městě mezi Brnem a Břeclaví vejdete do obchodu, narazíte na netradiční sortiment: mandlovici. Pálenku z voňavých mandlí vám tady nabídnou i v restauracích a ve zdejší Hustopečské mandlárně: rodinném podniku, který místní originální nápoj vyvezl za hranice města.

V Hustopečích znají mandlovici už od nepaměti. Vždyť se tady, stejně jako jinde na jižní Moravě, vždycky pálilo ze všeho možného (i nemožného). O mandle nouze nebyla, stromy obsypané nahořklými plody běžně rostly lidem na zahradách a v sadech. Jejich historie sahá až do 17. stol., původ je ale nejasný. „Dostaly se k nám pravděpodobně z Asie, možná z Indie,“ říká Rudolf Poslušný, bývalý dlouholetý správce a opatrovník sadů, které založili komunisté.

Pan Polušný je nestorem mandlovice, která je dnes dostupná v obchodech. Před čtyřmi lety ji zlegalizovala bývalá ředitelka místní mateřské školy a dnes majitelka rozrůstající se Hustopečské mandlárny Kateřina Kopová: „Naše mandlovice je čistě přírodní produkt, základem je vypálené víno, přírodní mandlový výtažek doslazený hroznovým moštem.“ Mandlovice má 38 % alkoholu a není tak silná jako třeba tolik populární slivovice. „Chutná i ženám, které běžně tvrdý alkohol nepijí, na to jsem hrdá,“ dodává Kopová.

Sortiment stále populárnější mandlárny časem obohacuje: mandlovou příchuť přidala ke kávě, k višňovému a kávovému likéru, nabízí sušená rajčata s mandlemi, mandlový olej nebo i mandlovou kuchařku. „Pořád podnikáme ve sklepě. Ale stavíme v centru mandlárnu, měla by být hotová v létě a tam budeme mít konečně důstojné prostředí a lidi si můžou i posedět, ochutnat naše výrobky.“

Záchrana na poslední chvíli

Hustopečský mandlový rozkvět přišel s komunisty. Využili volného prostoru po odsunutých Němcích i faktu, že se tady exotickým stromům dařilo už po staletí. Na zdejších slunných pláních rozjeli v rámci soběstačnosti v roce 1949 velkolepý projekt, který dodnes nemá ve střední Evropě obdoby (mandloně se pěstují většinou ve Středomoří).

V dobách svého vrcholu v sedmdesátých letech minulého století rostlo podle Rudolfa Poslušného v Hustopečích 17 tisíc plodných stromů. „Jádra pak putovala do československých čokoládoven, do dobrot se přidávaly v podniku Soja Kolín.“

S pádem komunismu a po privatizaci to s mandloněmi vypadlo špatně. Sady chátraly, nikdo o jejich plody neměl zájem, mandle se znovu začaly dovážet z jižních zemí. Z původních 17 tisíc stromů jich zůstala pouhá tisícovka a před zkázou je nakonec zachránilo město, které se sadů ujalo a předloni vysadilo 150 malých výpěstků. A hustopečské mandloňové sady, unikátní ve střední Evropě, se staly turistickou atrakcí. Návštěvníci si dnes mohou projít naučnou Mandloňovou stezku (delší verze necelých 9 km, kratší 5 km) a z 13metrové výšky rozhledny obdivovat na jaře narůžovělý koberec z květů prvního probuzeného stromu. Dohlédnout jde až na Pálavu, a pokud vyrazíte koncem srpna a začátkem září, můžete ochutnat mandle rovnou pod stromem.