nahoru

Italská Padova: Vychutnejte si výbornou kávu ve výspě středověké vzdělanosti

Bronislav Jaroš21. září 2017 • 15:55
Italská Padova: Vychutnejte si výbornou kávu ve výspě středověké vzdělanosti
foto: Profimedia.cz

Kde poprvé veřejně pitvali nebožtíka? Kde poprvé získala univerzitní titul žena? A kde dostanete výbornou italskou kávu? Přece v Padově, městě s prastarou univerzitou. Nudit se ve středověké botanické zahradě či na hradní observatoři určitě nebudete.

Přednášeli tu i Galileo Galilei nebo Mikuláš Koperník. Padovská univerzita se chlubí bohatou historií, byla ostatně založena už v roce 1222, což z ní činí druhou nejstarší univerzitu v Itálii. Není tedy divu, že mnohým padovským událostem či místům náleží přívlastek „nejstarší“.

Cesta po místech, po nichž se procházeli i slavní učenci, začíná v Palazzo del Bo v centru města. Před vstupní branou na nádvoří paláce křepčí několik čerstvých absolventů v podivných oblečcích, okolo nich stojí jejich přátelé a rodina a povzbuzují je. První oslava nově nabytého titulu se tady nekoná v uhlazeném stylu. Titulovaný si na sebe musí obléknout obvykle šílený kostým, který mu navrhnou jeho kamarádi, a pak mu sepíšou seznam nejtrapnějších skutků, kterých se během svého studia dopustil. Nelichotivé poznámky pak absolvent ve směšném úboru nahlas předčítá před svojí rodinou. A tak u Palazzo del Bo právě jančí absolvent v obleku klauna, jiný v kostýmu kuřete či dívka, kterou její přátelé oblékli do pláštěnky a poté na její hlavu nanesli kečup, hořčici, mouku, majonézu, vajíčka…

První žena i pitevna

„Studenti a jejich učitelé se do Padovy vydali z Boloně kvůli konfliktům s politickou mocí, aby zde našli ztracenou akademickou svobodu,“ popisuje vznik univerzity Giovanna Bortolato, která po Palazzo del Bo provádí. Nádherný palác s monumentálním nádvořím a renesančním sloupovím dórského a iónského typu se však stal univerzitním centrem až v 16. století. Na stěnách zvenčí i zevnitř je na tři tisíce erbů. Větší patřily padovským rektorům, menší zástupcům z řad studentů. Najdete tu i erby z českých zemí. „Většina z nich patřila cizincům, studovali tady lidé z celé Evropy. Přijížděli sem za studiem medicíny nebo práv, což jsou nejstarší obory u nás,“ doplňuje Giovanna.

Svobodné prostředí zdejší univerzity umožnilo, aby v Padově vůbec poprvé odpromovala žena. Elena Lucrezia Cornaro Piscopia v roce 1678 získala diplom z filozofie i přes protesty církevních hodnostářů. A o necelé století dříve zde vzniklo první anatomické divadlo pro veřejné pitvy. Šlo o malý amfiteátr, v jehož středu byl pitván nebožtík. Ovšem sehnat v 16. století nebožtíka na pitvu nebylo jen tak, neboť církvi se takové záměry nelíbily. „Studenti mohli krást těla ze hřbitovů nebo je koupit od chudých rodin. Benátky pak darovaly každý rok na výzkum dvě těla kriminálníků,“ popisuje nesnadnou medicínskou praxi Giovanna.

Básníkova palma

V roce 1545 byla v Padově založena botanická zahrada pro ochranu a výzkum především léčivých rostlin. Profesoři z univerzity dospěli k závěru, že vědění z knih je sice důležité, ale je třeba je doplnit o praktickou znalost. Proto vznikla nejen Orto botanico, ale i zmíněné anatomické divadlo, studenti medicíny začali docházet do zdejší nemocnice... I v tom byla padovská univerzita svého času patrně tou nejpokrokovější.

„Zahrada zůstala po celá ta staletí stejná, jako když ji v 16. století postavili. Ten železný plůtek je ze 17. století,“ obdivuje své pracoviště student Alessandro Marini. Uličky podél granátových jablek, stévie, magnolie, jinanu vedou až k vodním rostlinám. „Je tu i podzemní zásobník vody, jejíž teplota je celý rok dvacet stupňů, takže tu lze pěstovat i tropické rostliny,“ vysvětluje Alessandro, když pak přicházíme k takzvané Goethově palmě rostoucí v těchto místech už od roku 1585. Všestranně nadaný muž Johann Wolfgang von Goethe prý napsal při své návštěvě Padovy o této palmě traktát, v němž se zabýval růstem jejích listů. Vzácná rostlina má dnes vlastní skleník.

Hradní observatoř

Padovská hradní věž sloužila univerzitě svého času coby astronomická observatoř. „Hrad tu stojí asi od 9. nebo 10. století, tehdy sloužil k ochraně města. Když město v 15. století ovládly Benátky, uložilo sem zbraně. Kolem rozšiřujícího se města byly postaveny nové hradby a tento hrad už nebyl strategický,“ vypráví o historii tohoto místa průvodce Stefano Baldo.

Myšlenka založení observatoře však vznikla až v 18. století. „Astronomové nechtěli stavět novou budovu, rozhodli se využít ideálního postavení tohoto hradu, který je orientovaný na jih,“ dodává Stefano. V té době město ještě nevydávalo tolik světla a hvězdáři tak měli opravdu dobré podmínky.

V okolních budovách sídlí dodnes univerzita, věž nyní slouží jen jako muzeum, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o tehdejším pozorování hvězd a kde najdete fresky s vyobrazením slavných astronomů a fyziků. Samozřejmě tady nechybějí ani Mikuláš Koperník a Galileo Galilei, kteří však ve své době takovou observatoř ale ještě nemohli využít. My se tu dnes můžeme pokochat výhledem na město, neboť hezčí výhled na celou Padovu nikde jinde nenajdete.

Italská kávová siesta

Ukončit procházku po univerzitních místech si žádá šálek kávy, vždyť Italové kávu milují. I v nejzapadlejším stánku dostanete výbornou kávu. Jedna z nejstarších kaváren patrně celé Itálie, honosná Caffe Pedrocchi, stojí hned naproti Palazzo del Bo a vznikla již v 18. století. Nás ale osud – a pohled na úchvatné zákusky – zavál kousek od hradní věže do malé útulné kavárničky zvané Gio Bar. V asi nejlepší kavárně, jakou jsme kdy navštívili, pak jako praví Italové příjemně relaxujeme a přemítáme. O Padově, městě navýsost kulturním a intelektuálním.


Mých 7 nej v padově

1) Bazilika sv. Antonína

Ukrývá ostatky svatého Antonína, patrona chudých. Nejznámější a nejzdobnější padovskou baziliku poznáte již zdálky podle sedmi kupolí a dvou zvonic podobných minaretům (byzantský vliv). Před bazilikou stojí jedna z nejvýznamnějších jezdeckých soch světa od mistra Donatella, zobrazující kondotiéra Erasma di Narni.

2) Bazilika sv. Justiny

Padované vystavěli baziliku nad hrobem této světice už v 5. století. Interiéru obrovité sakrální stavby dominuje Veroneseho obraz zobrazující její mučednickou smrt. Nacházejí se tu i relikvie evangelisty Lukáše a apoštola Matouše.

3) Prato della Valle

Jedno z největších náměstí světa. Tvoří ho kruhový kanál obehnaný sochami slavných Padovanů, uprostřed je fontána, kolem trávník a pár stromů. Lidé tady s oblibou sedávají, popíjejí kávu a jedí pizzu.

4) Colli Euganei a Arquà Petrarca

Na jih od Padovy leží romantické městečko Arquà Petrarca, okolo kterého se rozléhají/zdvihají Euganejské vrchy. Na sklonku života zde žil a poté zemřel básník Francesco Petrarca. Navštívit zde můžete jeho hrobku i dům. Podél cesty do městečka jsou vysázené lány vinné révy a sady olivovníků a za nimi je překrásný pohled na úpatí Colli Euganei i kostel, před nímž je Petrarca pohřben.

5) Kaple Scrovegni

Slavný Giotto di Bondone tu na počátku 14. století vytvořil cyklus unikátních fresek zobrazujících výjevy z Kristova života a Poslední soud.

6) Palazzo della Ragione

Velká středověká budova, která sloužívala jako sídlo městských soudů, stojí mezi Piazza della Frutta a Piazza delle Erbe. Traduje se o ní, že ji kryje nejrozměrnější, sloupy nepodpořená střecha v Evropě.

7) Orloj na náměstí Piazza dei Signori

V Padově sestrojil Jacopo Dondi v polovině 14. století jeden z prvních orlojů. Dnešní hodiny jsou přibližně o sto let mladší, neboť ty původní poničil požár.

Bronislav Jaroš




Starší články Lidé a Země