nahoru

Victoria & Alfred Waterfront: Vítejte v rušném přístavu prince Alfreda, chloubě Kapského Města

Bronislav Jaroš1. září 2017 • 08:00
Victoria & Alfred Waterfront: Vítejte v rušném přístavu prince Alfreda, chloubě Kapského Města
foto: Bronislav Jaroš

Přístavní čtvrť Kapského Města zvaná V&A Waterfront je plná hotelů, restaurací, luxusních butiků, barů – a také lodí a zápachu rybiny. Zažít zdejší mumraj stojí za to a navíc tu najdete jedno z nejlepších akvárií světa.

Na jedné straně vidíte městskou zástavbu a nad ní vypínající se hory, na druhé Atlantský oceán s výhledem na světově známý Robben Island. Podle mě je V&A Waterfront jedno z nejkrásnějších přístavišť světa,“ říká Carla White, zdejší tisková mluvčí.

Stavba přístavu začala v roce 1860 a zasloužil se o ni druhý syn britské královny Viktorie princ Alfred. Odtud také plyne zkratka V&A, celý název čtvrti je tedy Victoria & Alfred Waterfront. Od té doby tady panuje čilý přístavní ruch, ovšem dnešní podobu začala tato část města získávat až v 90. letech. Pieter S. van Zyl byl v té době jedním z manažerů projektu a ve svém článku z roku 2005 popsal zrod moderní podoby kapského Waterfrontu těmito slovy: „V přístavních městech celého světa doznaly největšího rozvoje a nejzajímavějších inovací právě jejich pobřežní a přístavní části. Úspěšné projekty obnovily bohaté kulturní a historické vazby mezi suchozemským a vodním světem. Před patnácti lety podobnému projektu v Kapském Městě nikdo nevěřil… A dnes? Každý rok sem zavítá na 22 milionů lidí.“

V ulicích

Čtvrť se rozkládá na 123 hektarech plochy, najdeme tu asi 22 kulturních a historických památek a například v roce 2015 ji navštívilo 24 milionů lidí, 63 procent z nich pak byli Jihoafričané, ostatní připluli z cizích krajů.

Podél pobřeží vede zánovní dřevěný ochoz, oblíbený zdejšími joggery, dále jsou tu nadzemní parkoviště i vjezdy do těch podzemních. Hledíme odtud na oceán i na Stolovou horu či na Green Point Stadium proslavený fotbalovým mistrovstvím světa v roce 2010. Tady je poměrně klidno, mumraj pohybujících se davů začíná, až když vstoupíme do slavného obchodního domu Victoria Wharf, ráje všech „shopaholiků“. Na zdejších 266 obchodů a obchůdků, restaurací a kaváren rozhodně potřebujete mapu, chcete-li najít něco konkrétního, třeba módu nebo šperky či typické africké suvenýry.

V ulicích je jedna restaurace vedle druhé a před nimi předvádějí své dovednosti pouliční umělci. Najdete tu ale i venkovní amfiteátr, velké ruské kolo, sochy významných jihoafrických státníků, tržištní haly, galerie, muzea, kina a další obchody. Za návštěvu stojí Cape Town Comedy Club, kde se konají oblíbená stand-up vystoupení komiků. Opodál tu mají obří žlutý fotorámeček, jenž upozorňuje na překrásný výhled na slavnou Stolovou horu, a tak není divu, že právě na tomto místě třímá v ruce fotoaparát úplně každý.

Na mořské hladině

Odhlédneme-li od rušných ulic, pak na moři tu kotví všemožné bárky, mezi kterými se vesele cachtá lachtaní pár. Jsou tu především soukromé i vyhlídkové čluny, rybářské a turistické lodě. Některé vypadají jako pirátské, jiné návštěvníky odvážejí na ostrov Robben Island, kde býval svého času vězněn Nelson Mandela. Různá nákladní plavidla, tankery a podobné lodní stvůry pak samozřejmě kotví až o kus dál. Pokračujeme přes most, jenž se tu a tam otevře, aby mohly přemostěným kanálem proplouvat lodě, a dojdeme ke slavné hodinové věži, v jejímž okolí najdete třeba muzeum apartheidu a jistě nikoho nepřekvapí muzeum diamantů. Je pěkné si tady posedět třeba se zmrzlinou na lavičce a pozorovat okolní mumraj, nejlépe když vám u toho pouliční hudebníci zabubnují africké rytmy.

„Rozvíjí se tu i nové projekty, které budou pro návštěvníky určitě zajímavé, třeba muzeum současného afrického umění,“ říká Carla White. Své sídlo tu mají banky i komerční instituce. A že je V&A Waterfront čtvrť příjemná, moderní a zároveň bezpečná, rozvíjí se tu i poptávka po bydlení.

Dva oceány

Lidé sem tedy putují za turismem, odpočinkem, nákupy, jídlem, kulturním vyžitím či byznysem. My sem jedeme především za vodními živočichy. Jedno z nejzajímavějších míst Waterfrontu jsme si totiž nechali na konec. Akvárium dvou oceánů, které stojí v sousedství zmiňovaného Cape Town Comedy Clubu, se umísťuje na předních pozicích žebříčků nejlepších světových akvárií.

Trvalo řadu let, než se podařilo najít investory pro jedinečný projekt, který měl hned několik cílů. Vytvořit lidem okno do hlubin dvou oceánů, Indického a Atlantiku, jejichž dělicí linii najdeme u nejjižnějšího bodu Jihoafrické republiky i celého kontinentu – u Střelkového mysu. A přispět co největší měrou k ochraně obyvatel těchto oceánských vod a jejich životního prostředí prostřednictvím vzdělávání, výzkumu i odchovu ohrožených druhů. Věci se daly do pohybu v roce 1994. V listopadu roku 1995 se pak Two Oceans Aquarium ve čtvrti V&A Waterfront otevřelo veřejnosti, na jeho rozšiřování se však pracuje i dnes.

Jedna z kurátorek Maryke Musson se tu stará o 3400 zvířat zastupujících 162 živočišných druhů. Nejradši má sliznatky, živočichy hadovitého těla o délce 20–100 cm. „Jsou to čističi, zamotávají se do uzlů a vypouštějí kbelíky slizu, když jsou ve stresu. Moc zajímavé jsou ale i medúzy. Nemají srdce, krev, páteř ani mozek, ale daří se jim ve všech oceánech,“ popisuje fascinující vlastnosti svých oblíbených živočichů, když procházíme kolem expozic.

Těch je tu v současnosti hned osm. Nejnovější z nich byla veřejnosti otevřena teprve v červnu 2016 a pojme 1,6 milionu litrů mořské vody, v níž plavou mnohé druhy ze subtropických hlubin, třeba rejnoci a jim příbuzní obrovití kytarovci, velké mořské želvy, pelamidy či tuňáci žlutoploutví. Ještě před vstupem do této části akvária návštěvníky ohromí takzvaná galerie medúz, průhledných a světélkujících.

Za kraví rybou

Velmi oblíbená je pak Galerie Indického oceánu, kterou milují především děti a fanoušci filmu Hledá se Nemo, neboť právě tady se mohou ponořit do světa mořských klaunů. Válcovité akvárium, v němž zdejší Nemové žijí, je ve svém středu částečně duté, a vzniklá skulina je určena právě zvídavým hostům z říše lidí. Pěkně na všechny čtyři, neboť vchod je u země, a poté se nasoukat do klaunského prostoru. Najdeme tu ale i murénu a různé korály.

Uhrančivý je i život v Atlantiku. Největší pozornost tu přitahují fešáci o velikosti jednoho metru: velekrabi, kteří jsou považováni za největší žijící korýše. Rozpětí jejich klepet je až čtyři metry. Jsou to přitom dlouhověcí tvorové, přestože vědci prý nedokážou určit věk jedinců a ani nevědí, v kolika letech dospívají. Pak se před námi mihnou mořští koníci. Koníček kapský, endemický a ohrožený druh, dorůstá do velikosti 12 centimetrů. Připlouvá i mistr převleků, chobotnice pobřežní, která dovede svoji barvu dokonale přizpůsobit svému okolí.

V expozici predátorů zase vidíme mohutné žraloky, v jiné části akvária vzácné tučňáky brýlové, kteří žijí pouze u jihoafrických břehů, či tučňáky skalní. Další expozice je věnovaná životu v podmořské bujné vegetaci. Zelenými a hnědými řasami připomínajícími vzrostlé stromy prochází jemný sluneční svit, jenž dopadá třeba i na stříbřité šupiny národní ryby Jihoafrické republiky zvané galjoen, jež je dalším z mnoha endemitů v živočišné sbírce akvária. Kdo chce, může si nejen s galjoen za příplatek zaplavat v potápěčské výstroji. A velmi zajímavý je i mělký bazén, v němž si některé druhy flóry či fauny můžete osahat – třeba kraba. Skvělý je i svět oceánských miniatur, k jejichž pozorování je již zapotřebí mikroskopu.

Práce snů

„Největším zážitkem pro mě asi byla práce s měsíčníkem,“ líčí Maryke. Jejich ocasní ploutev připomíná baletní sukýnku, nezvykle ploché tělo dorůstá délky k dvěma metrům, a objevili se i jedinci ještě o metr rozrostlejší. „Sledovat tvory od obrovitých žraloků po maličké havýše, dívat se, jak razorfish pluje hlavou dolů, jak samci mořských koníků rodí svá mláďata a jak obří krabi svlékají starou kůži, jak vyrůstají malí tučňáci… Je to pro mě práce snů,“ říká nadšeně Maryke. Ale najdou se samozřejmě i méně pozitivní zážitky, představte si například, že si tak plujete a na šnorchl se vám přisaje jedovatá medúza čtyřhranka. Na tuto zajímavou, ale nikterak příjemnou příhodu prý Maryke jen tak nezapomene.

Turisty, jichž sem zavítá každý rok na půl milionu, se tu ale snaží i vzdělávat. Sledujeme tak i smutné obrázky toho, co člověk dovede přírodě způsobit. Fotografie mluví jasně: lachtan má do krku zaříznutý spletenec umělohmotných drátů, mrtví ptáci či ryby si spletli plastový odpad s potravou… I stavy tučňáka brýlového zdecimoval především člověk. Nejprve jim vylovil potravu, stejně tak i větším predátorům, kteří pak začali lovit tučňáky, a katastrofou pro tyto nádherné ptáky byly i havárie ropných tankerů. V roce 1994 takto uhynula polovina z deseti tisíc jedinců, ovšem smysluplnost snah ochranářů dokládá fakt, že při obdobné tragédii o šest let později se podařilo zachránit devadesát procent tučňáků zasažených ropnou skvrnou.

„Ukazujeme krásu, různorodost, ale také křehkost našich oceánů, a snažíme se tak lidi motivovat, aby změnili své uvažování o využívání přírodních zdrojů. Rádi bychom, aby si návštěvníci při odchodu odtud uvědomili, že každý může přispět svým dílem k záchraně oceánů,“ uzavírá Maryke Musson.


Očima autora

Akvárium dvou oceánů musí okouzlit každého návštěvníka, každý si tu najde svého podvodního favorita. Já jsem se stal fanouškem cowfish, což v doslovném překladu znamená kraví ryba, ovšem oficiální český název živočicha je havýš rohatý. Jak se jmenuje, tak i vypadá: dva růžky nad mírně vypouklýma očima a ústa našpulená, no k zulíbání. A uhranut jsem i světem perutýnů, stejně krásným jako nebezpečným.

Bronislav Jaroš




Starší články Lidé a Země