Prodej žraloků, které „náhodně“ uvíznou v sítích je legální a v poslední době se nápadně zvýšil...

Prodej žraloků, které „náhodně“ uvíznou v sítích je legální a v poslední době se nápadně zvýšil... Zdroj: Pavel Svoboda

Ze stejného přístavu, kde probíhá porcování žraloka, vypluly pár hodin předtím bárky s turisty...
Rybář na trhu odnáší úlovek.
Uřezané ploutve žraloků. Leckdy se rybáři ani nenamáhají zvíře zabít a bez ploutví ho vrátí zpět do moře, kde paryba zemře v bolestech.
4
Fotogalerie

Masakr v Puerto López: Zdecimuje nesmyslná čínská tradice populaci žraloků ve světových oceánech?

Žraločí maso není ani příliš chutné, ani za něj ekvádorští rybáři nedostanou moc zaplaceno. Jiné je to s cenou za žraločí ploutve. Ta se může vyšplhat vysoko. Nejvyšší cenu ale platí žraloci sami – ročně jich při lovech, často nelegálních, umírají desítky milionů.

Pacifické pobřeží Ekvádoru je i přes teplé vody oceánu příjemně ospalé. Přestože v Puerto López vrcholí sezona pozorování velryb, není problém se ubytovat přímo v centru městečka s výhledem na desítky rybářských loděk za pár dolarů na noc. Do teplých tropických vod u rovníku se každé léto připlouvají rozmnožovat keporkaci z chladných antarktických vod. Patnáct metrů dlouhý dvacetitunový kolos se nadechne a vytryskne proud vody téměř na dosah ruky u našeho člunu. A připlouvají další. Skupinka tří keporkaků skáče, nadechují se. Dojde i na ukázku velrybích ocasů. V rámci výletu na „Galapágy pro chudé“, jak je přezdíváno ostrůvku Isla de la Plata, s nadšením pozorujeme modronohé tereje i volně žijící mořské želvy. Vše působí idylicky…

Náhodné úlovky?

Totéž místo, přístavní molo v Puerto López, o několik hodin dříve. Je pod mrakem a pomalu svítá. Šum vlnobití je překřičen mořským ptactvem. Celá hejna drzých fregatek jsou v pohotovosti. Rybáři přivážejí své úlovky z nočních a vícedenních lovů. Čluny kotví kousek od břehu. Nosiči beden s rybami musejí již po kolena ve vodě rychle utíkat s nákladem do přistavených aut. Fregatky zahájily nálety a často je jim daří ukrást nějakou tu rybu z bedny. Co upadne na pláž, sbírají pelikáni. Vynášené úlovky ryb se postupně zvětšují. Dorada, murény, tuňáci. Najednou táhnou z lodě velkého mečouna. Hodí ho na pláž a hned vedle přistane asi třímetrový žralok. Kladivoun.

Několik rychlých seknutí mačetou a místní kat hází žraločí ploutve do bedny. Další a další nosiči přinášejí k najatému řezníkovi mečouny a žraloky často v poměru jedna ku jedné. Žraloky nosí na ramenou či táhnou po mokré pláži na háku. Zdejší rybáři lovili žraloky odjakživa, byť ilegálně, ale pouze v malém. Pak se ale mezi chudé ekvádorské rybáře doneslo, že Číňanům žraloci nějak zachutnali. Tedy jejich ploutve, či ještě přesněji polévka ze žraločích ploutví. Nelegální lov postupně rostl. Od roku 2007 navíc došlo v Ekvádoru díky prezidentu Rafaelu Correovi k legalizaci prodeje a vývozu ploutví ze žraloků, kteří byli náhodně uloveni při lovu jiných druhů ryb.

Ale jsme v Jižní Americe, možnost kontroly zde prakticky neexistuje. Počty „náhodně“ chycených žraloků od té doby raketově rostou. Během pár let vystřelil export ploutví na více než dvěstěnásobek! Roční vývoz narostl z necelé tuny na děsivých 200 tun žraločích ploutví, jak udávají „oficiální“ statistiky. V Ekvádoru nastal skutečný žraločí masakr.

Ploutve za 700 dolarů

Stojím před hromadou několika asi metrových žraloků. V Puerto López jsem už třetí den a vím, že jak je žraloků více pohromadě, okamžitě mě vyhodí pryč. Chytnout několik žraloků najednou, to chce velkou náhodu. Bedny se rychle plní uřezanými ploutvemi. Pár švihů mačetou oddělí také hlavu, vyvrhnout vnitřnosti a trup žraloka jde na váhu. Vlny postupně smývají kaluže krve z písčité pláže. „Takový kousek přijde asi na 80 dolarů,“ ukazuje mi chlápek ve špinavém tričkuna menšího žraloka. „Žraločí maso má ale nízkou cenu, kolem dolaru za kilogram,“ dodává s cigaretou v ústech.

Latinskoamerické mafie nezásobují svět jen kokainem, ale patří také k hlavním vývozcům žraločích ploutví. Ty se prodávají vždy z jedné ryby dohromady. Za takovýto balíček dostane rybář 10 až 50 dolarů podle kvality a druhu žraloka. Na černém trhu cena samozřejmě strmě roste. Na koncovém trhu v Asii přijde kilogram sušených ploutví až na 700 dolarů. Nejcennější jsou ploutve z kladivouna, dále se ve velkém loví žralok liščí a několik dalších druhů.

Problém ilegálního lovu žraloků je již dávno globální. Zde v městečku Puerto López stojíme jen na špičce ledovce. Chudí rybáři snad ani nenesou zodpovědnost za stovky zabitých žraloků, chtějí jen uživit své rodiny. Každé ráno jsou na ekvádorském pobřeží v provincii Manabi zabity stovky žraloků a prodány tisícovky žraločích ploutví. Jedním z center nelegálního obchodu se sušenými ploutvemi v Ekvádoru je město Manta. Leží severně od Puerto López, přibližně 250 kilometrů na jihozápad od hlavního města Quita. V květnu roku 2015 zde policie zabavila 200 000 žraločích ploutví. Vše bylo určeno pro asijský trh. Hongkong, Čína, Taiwan. Masakr takovýchto rozměrů ve vodách pouhých 1000 kilometrů od přírodního ráje na Galapágách může vést ke kolapsu celého zdejšího mořského ekosystému.

Když poslední velká vlna omyje zkrvavenou pláž v Puerto López, vyplouvají kolem desáté hodiny čluny plné turistů vstříc krásám mořské fauny tropického Pacifiku. Málokdo z nich vůbec něco tuší o žraločí polévce. Na jednom romantickém místě kdesi v Ekvádoru se setkávají lovci žraloků a ochránci velryb. Znovu a znovu. Světové populace žraloků bojují o přežití. Kdo to kdy zastaví?


Proč zrovna žralok?

  • Při svatebníhostiněČíně je otázkou prestiže podávat rosolovitou polévkuzežraločíchploutví (v přepočtu až 3000 Kč za porci). Ploutve ale nemají žádnou zvláštní chuť.
  • Byznyssežraloky ročně celosvětově vynese přes půl miliardy dolarů. Čína jako největší odběratel se snaží zbrzdit snahy o regulaci obchodu s ploutvemi žraloků.
  • Kvůli asijským choutkám přijde ročně o život alespoň 40 milionů žraloků. Celosvětovýúlovek pak atakuje stomilionovouhranici. Přesně to nespočítá nikdo, protože na rybářských lodích dorazí k pevnině jen hromady usekaných ploutví.
  • Chrupavkyžraloků, které tvoří celou jejich kostru, prýléčí všechno možné od revmatismu přes lupénku po rakovinu. Vědecké důkazy pro taková tvrzení však chybí a podle všeho je chrupavka podobně prospěšná jako ta z vepřového kolene nebo hovězí kližky.
  • Maso končí na grilusrdce žraloků tichooceánských zase v japonském sushi. Přitom žraločí maso někdy obsahuje tolik rtuti, že to desetkrát převyšuje limity bezpečnosti pro člověka. Vrcholní predátoři hromadí během života ve svých tkáních těžké kovy a další škodlivé látky z masa kořisti i okolní mořské vody, kterou jsme jim my sami proměnili v jedovatý koktejl znečištěním, jež do moře z měst a polí splachují řeky.
  • kosmetice často končí olejzežraločíchjater.

Ochráníme je?

  • Palauská republika ležící nad Novou Guineou (osamostatnila se před pouhými dvaceti lety) v roce 2009 vyhlásila první podmořskou rezervaci pro žraloky na světě. Dodnes se k jejím snahám připojilo dalších devětstátů, většinou v Tichomoří a Karibiku, aby vytvořilo dalších 13 rezervací s celkovou rozlohou dvakrát větší než Austrálie.
  • Má to i finanční přínos. Na celém světě přibývá lidí, kteří cestují za poznáváním přírody a neváhají za svůj zájem zaplatit nemalé částky. Jedna vědecká studie vyčíslila hodnotu průměrného menšího žraloka obývajícího korálové útesy na 73 dolarů denně, což za celý jeho život „přinese“ na ziscích z ekoturismu asi 200 000 dolarů.
  • Malá naděje svítá i těm druhům žraloků, které rybáři pronásledují právě kvůli ploutvím. Největší americká letecká společnost AmericanAirlines před rokem oficiálně uvedla, že již dál nebude přes území Spojených států přepravovatzásilkyžraločíchploutví. Evropskáunie zase spolu s jinými státy zavedla „pravidlo ploutví na těle“. Podle něj nesmějí lodě přivážet z moře pouze uřezané žraločí ploutve, ale jen celá těla paryb s ploutvemi stále (alespoň částečně) připojenými k tělu. Zabrání se tím lovu žraloků načerno, který po vyhození těla přes palubu není možné dokázat, i utrpení smrtelně zraněných predátorů v moři. Což je více než dobře. Celá čtvrtina z více než tisíce druhů paryb je totiž ohroženádesítky z toho velmivážně.

Predátor na vyhynutí

Porce polévky ze žraločích ploutví přijde v luxusní restauraci až na 100 dolarů. Počty lidí, kteří si tento pokrm smetánky mohou dopřát, přitom přibývají. S rostoucí asijskou ekonomikou roste i chuť po tomto tradičním „zázračném“ afrodiziaku a životabudiči. Žraloci mezitím vymírají. Celá řada druhů je v důsledku nadměrného lovu na cestě k vyhubení. Vzhledem k ilegálnímu lovu i praktikování drastické metody tzv. finningu, kdy jsou žralokům uříznuty ploutve přímo na lodích a zmrzačená torza hozena zpět do vody (samozřejmě uhynou), je složité odhadnout, kolik žraloků se celosvětově za rok uloví. Udává se něco mezi 25 až 100 miliony zabitých žraloků ročně! Bohužel tedy můžeme hovořit o celosvětovém drastickém decimování žraločí populace. Vzhledem k jejich pomalé reprodukci je to obrovský problém. Žraloci dospívají až ve věku několika let (např. 6 až 10 let) a často mívají jen jedno mládě ročně. Překvapivě málo států světa zakazuje úplný lov žraloků. Studie tvrdí, že za několik posledních let klesly světové stavy žraloků o 80 až 90 procent. Žraloci podobně jako jiní vrcholoví predátoři ovšem hrají v přírodě nezastupitelnou roli.