Neil MacPheil

Neil MacPheil Zdroj: Viktor Daněk

Typický skotský dudák
Skotské dudy se, na rozdíl od českých, nepohánějí druhým měchem, ale hráč musí zapojit vlastní dech, kterým dofukuje vak.
Žádná skotská ceremonie se bez dudáků neobejde
Žádná skotská ceremonie se bez dudáků neobejde.
Žádná skotská ceremonie se bez dudáků neobejde.
15
Fotogalerie

Skotské dudy: Skutečný mistr vám ukáže tajemství výroby tohoto nástroje

Vesta nebo sako, bílé podkolenky, u pasu kožená brašna sporran a k tomu kilt a čapka z károvaného tartanu. Tak vypadá typický skotský dudák. Neil MacPheil ale hraje na vlastnoručně vyrobené dudy jen v riflích a tričku.

 

Neil vytahuje oprýskanou roletu obchůdku s dudami. Jeho krámek byste v rušné ulici Haymarket klidně minuli. Ve výloze má jen vybledlý plakát dudáka v kroji a skrz zaprášené dveře není dovnitř skoro vidět. Uvnitř jsou od země až ke stropu pověšené dudy, na které Neil nejen hraje, ale také je ručně vyrábí.

Video placeholde

Dudáci v obchodě Bagpipes Galore Neila MacPhaia • Facebook.com

Na dudy začal hrát už v sedmi letech. Ve Skotsku to není nic výjimečného, málokdy ale tenhle koníček přečká pubertu. „Každou sobotu, když nebyla škola, jsem trávil tady v obchodě. Vzadu u soustruhu býval starý pán, který tu pracoval snad čtyřicet let. Sledoval jsem ho přes okno, až mi jednou řekl, jestli bych se to taky nechtěl naučit.“

Neilovi bylo osmnáct, když nastoupil do učení. Ve stejném obchůdku, kde viděl poprvé soustružení, dnes pracuje jako vedoucí. Ruční výrobou dud pomáhá udržet starou skotskou tradici.

Vysoustružit píšťaly trvá roky

Nejdražší na výrobě pravých skotských dud jsou dřevěné píšťaly: dróny. Jsou ze vzácného afrického dřeva dalbergie, které díky své tvrdosti dokáže jako jediné odolávat vlhkosti v lidském dechu. Do hranolů černého dřeva Neil nejdřív vyznačí střed a vysoustruží je dokulata. „Potom je nechám rok nebo dva uležet, aby dřevo pořádně proschlo. Následuje vrtání otvoru středem a leštění. Musí to být jako zrcadlo, klidně byste se mohl podle toho oholit.“ Dřevo se pak musí nechat uležet dalších pár let.

Pak se přidává niklové nebo stříbrné kování. „Čím víc dudy ozdobíte, tím jsou dražší. Ale je to jen dekorace. Výkon to neovlivní,“ směje se Neil. Na závěr se dróny a píšťala připevní k manšestrovému nebo sametovému vaku.

Skotské dudy se, na rozdíl od českých, nepohánějí druhým měchem, ale hráč musí zapojit vlastní dech, kterým dofukuje vak. Dróny jsou obvykle tři – jedna je delší basová, další dvě hrají stejný tón o oktávu níž a vepředu je ještě píšťala, na kterou dudák hraje melodii. Dudy mají hudební rozsah jen oktávu a jeden tón, takže znějí trochu monotónně. Neil si často s chutí zahraje přímo v obchůdku v přízemí činžovního domu. Sousedi si prý ještě nikdy nestěžovali.