Valonsko: Do země piva, saxofonů a architektonických skvostů | Reflex.cz
nahoru

Valonsko: Do země piva, saxofonů a architektonických skvostů

Iva Stříbrská21. dubna 2017 • 08:30
Valonsko: Do země piva, saxofonů a architektonických skvostů
foto: Profimedia.cz

Za hlavní belgické turistické cíle platí především Bruggy, Antverpy a Gent. Všechny leží ve vlámské části země a právem platí za turistické perly. Valonsko je návštěvníky tak trochu přehlíženo. Je to škoda – vaří tu stovky druhů piv, mají tu doslova pohádková města a dokonce tu položili základ jazzu.

Nejlepší je začít svoji pouť v Charleroi, kam létají nízkonákladové aerolinky. Návštěvníci ani nemusejí dojet do Bruselu. Klenot mezi valonskými atrakcemi, Abbaye de Villers, je vzdálen na půli cesty, pouhých třicet minut jízdy autem. Ruiny tohoto opatství, územně náležícího do Valonského Brabantska, jsou prorostlé břečťanem a mechem. Obrovskou katedrálu bez střechy, polorozpadlá cisterciácká obydlí, arkády a kostel postupně pohlcují popínavé rostliny už od dob Velké francouzské revoluce. Cedulky na kamenných zdech vysvětlují, jakému účelu která část zříceniny sloužila a jak vypadal místní život cisterciáckých mnichů.

Abbaye de Villers platí za největší klášterní ruiny v Belgii – leží na ploše více než 36 hektarů. Opatství bylo založeno ve 12. století a o sto let později je obývalo už více než 300 mnichů. Při prohlídce s průvodcem, někdy doplněné procházkou do okolních lesů, se dozvíte, jak mniši ve středověku využívali okolní dary přírody.

Další poklad do cestovatelské sbírky z Valonska se nachází necelou hodinu jízdy na jihovýchod od pohádkového opatství, v Namuru, hlavním městě stejnojmenné provincie, sídle valonské vlády a parlamentu. Tajuplné středověké město plné kostelů, starobylých zvonic a katedrál střeží obrovská citadela na skále. Dodnes nad ní krouží havrani, kteří hlasitými skřeky připomínají její ponurou historii plnou bojů a krveprolití. Vystřídaly se tady snad všechny armády Evropy – od Španělů přes Francouze až po Nizozemce.

Majestátní citadela byla dlouho považovaná za nedobytnou, během první světové války však padla Němcům do rukou už po třech dnech bojů. Poslední belgický voják hradby opustil na konci 70. let 20. století, kdy stavba sloužila jako základna pro výsadkáře. Útroby citadely jsou protkané nepřehlednými katakombami, ve kterých snadno zabloudíte. Výhled na město Namur z kamenného opevnění citadely je bez ohledu na roční období opravdu dechberoucí a nejlépe si ho vychutnáte se sklenicí belgického piva z nedaleké místní hospody.

Město saxofonů

Cesta do Namuru by nebyla kompletní bez návštěvy Dinantu, malebného městečka na řece Máze, asi sedmdesát kilometrů po silnici na jih. Město si lze snadno zapamatovat podle originálního mostu s řadou barevných saxofonů. Každý nástroj je dekorován jiným umělcem a tato atrakce předznamenává uměleckou atmosféru města. Narodil se zde totiž Adolphe Sax, vynálezce saxofonu. S trochou nadsázky tak lze říci, že právě tady je kolébka jazzu.

Suverénně nejfotografovanějším místem Dinantu je však kostel Notre-Dame, přilepený k barevné skalnaté hoře Bayard. Na sto metrů vysoké skále se vypíná i citadela. Na rozdíl od té namurské byla postavena Nizozemci až v první polovině 19. století. Historie tohoto městečka má na sobě rovněž nejeden krvavý šrám. Na začátku první světové války zde Němci popravili téměř 700 místních obyvatel. Dnes Dinant objevují turisté a nejeden bar či restaurace pronikavou hudbou a malinkými atrapami saxofonů uctívají tradici svého slavného rodáka. Nedaleko města se navíc vaří oblíbené klášterní pivo značky Leffe, které je možné v Dinantu ochutnat takřka na každém kroku. Najdete tu i pivní muzeum.

Další cestovatelský zážitek leží v sousední provincii, v belgickém Lucembursku, necelé dvě hodiny jízdy autem na východ. Jmenuje se Durbuy a je to údajně nejmenší město na světě. Trpasličí kamenné městečko plné kaváren, vetešnictví a obchůdků s dekorativními předměty se ale paradoxně pyšní největším okrasným parkem vůbec!

Kouzelné domečky jako z pohádky jsou v noci osvětlené svíčkami na zápraží a šňůrami žárovek mezi okapy, z omšelých okýnek se line hudba třicátých let a sem tam vyjde někdo ven, aby zvědavce pozval do své domácké kavárny. Že mají místní vytříbený vkus, potvrdí i vybavení každého takového místa, kde si turistky pod stolem překotně zapisují originální designové nápady. Hospodský přiloží do kamen, zesílí muziku a vmžiku se z kavárny stane obývací pokoj plný starých známých, kteří tancují na oblíbené melodie ze starého gramofonu.

Místní pivovary

Belgičané jsou pověstní láskou k pivu a ve Valonsku je možné ochutnat stovky místních druhů. Nejzajímavější pivovary jsou určitě ty trapistické v klášterech, kde vaří zlatavý nápoj po staletí až dodnes opravdoví mniši. Po Belgii jich lze najít několik, vyhlášeným druhem je například pivo rochefortské, které je možné ochutnat přímo v klášterním pivovaru v opatství St. Rémy. To se nachází na hranicích provincií Namur a Lucembursko na okraji území Arden. Příjemný zážitek v oblasti nabízí i návštěva pivovaru La Chouffe anebo městečka La Roche-en-Ardenne. Milovníci dějepisu můžou Ardeny prozkoumat podrobněji. Tento lesnatý kraj ve Valonsku, jehož známou „perlu“ tvoří město Bastogne, je dodnes poznamenán dějinami druhé světové války.



V roce 1944 se tady odehrála slavná bitva v Ardenách, ve které padlo 12 000 Němců a téměř 4000 Američanů. Jako vzpomínku na tuto událost zde na Mardassonské hoře vztyčili mohutnou betonovou hvězdu. Každý návštěvník může na monument vystoupat, rozhlédnout se po kraji a podívat se na bronzové mapky bojů. Několik kilometrů za městem se potom nalézá „Les míru“, který z letecké perspektivy vypadá jako symbol OSN. V lese je vysázeno 4000 stromů – každá část symbolu je tvořena jinými druhy, které mají symbolizovat novou mírovou jednotu. To, že místo má pro lidi stále velký symbolický význam, ukazují občas položené květiny či obrázky a medaile u kořenů stromů. Při procházce po lesíku člověka stále trochu mrazí v zádech.

Pěkné cestovatelské zážitky v regionu slibuje i hrad Bouillon a na seznamu by od východu na západ neměla chybět ani města Lutych (Liege), Nivelles, Mons anebo Tournai. Poslední dvě jmenovaná jsou proslulá gotickou a románskou architekturou a platí za jedny z nejkrásnějších historických měst v Belgii. Zvláštností ve městě Tournai je nejen jeho poloha (stejně jako Brusel se toto francouzské město již nachází ve vlámské části země), ale i tzv. „tournaiština“, což je místní dialekt, kterému i dobří francouzštináři jen stěží rozumí.

V Nivelles se tyčí vzácný románský kostel svaté Gertrudy, údajně největší, nejkrásnější a nejzachovalejší čistě románská památka v zemi. Ve Valonsku si tak na své přijdou opravdu všichni. Jak milovníci moderních i středověkých dějin, tak nadšení konzumenti piva a sběratelé ušlechtilých věcí z vetešáren.


NA VAFLE DO VALONSKA

  • Doprava: Do Valonska je nejpohodlnější cesta letadlem na hlavní bruselské letiště Zaventem či na méně známé Charleroi, kam létají nízkorozpočtové linky. Vlakem či autobusem se dostanete do Lutychu a do dalších velkých měst. Belgické dráhy jsou pohodlné, občas se člověk musí připravit na drobná zdržení. Jednorázové jízdenky jsou drahé. Pokud cestujete ve skupině nebo chcete Belgii křížem krážem procestovat po kolejích, kupte si výhodně deset jízd kamkoli – tzv. Rail Pass za 76 eur.
  • Ceny a stravování: Ve Valonsku je o trochu levněji než ve Vlámsku. Turistické destinace mohou být dražší. Pokud budete jíst denně belgické hranolky a vafle ze stánků, pak vám na den stačí 25 až 35 eur. Jestli si budete chtít zajít na vynikající místní mušle do restaurace, připravte se, že jen za oběd utratíte okolo 40 až 50 eur. Velice příjemné a cenově dostupné jsou zdravé fastfoody, např. síť restaurací Exki.
  • Jazyk: Ve Valonsku se až na výjimky všude hovoří francouzsky. Na rozdíl od Flander, kde se anglicky domluvíte bez problémů, zde s tímto jazykem příliš neuspějete. V turistických destinacích je situace o trochu přívětivější. U německých hranic a v německé části země je možné pohodlně využívat němčinu.
  • Ubytování: V Belgii se nachází několik hotelů řetězce formule 1. Ve Valonsku sídlí konkrétně u Lutychu, Namuru a Charleroi. Jinak v této části země najdete tradiční formy ubytování – od klasických kempů přes hostely až po luxusní hotely. Průměrné a lepší ubytování v hotelu lze sehnat od 60 do 100 eur na noc.

Iva Stříbrská




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země