nahoru

Svět Lenky Klicperové: Nevěsta za třicet krav

Lenka Klicperová2. května 2017 • 07:00
Svět Lenky Klicperové: Nevěsta za třicet krav
foto: Lenka Klicperová

Surmové patří mezi nejdivočejší kmeny v jihoetiopském údolí Omo, možná mezi nejméně postižené vlivem západní civilizace. Když přijdete na surmskou veselku, vypadá to ale ve finále stejně jako u nás. Nevěsta, ženich i svatebčané jsou namol.

Jihoetiopští Surmové, jeden z posledních opravdu divokých kmenů Afriky, jsou národem, který mimo jiné nezná bohy. Bohové tu prostě neexistují. Jejich ateismus mi byl, přiznám se, sympatický. Celou jejich existenci provázejí války, smrt a zabíjení. Alespoň se však nemasakrují kvůli nesmyslným idejím a zástěrkám, jakými obvykle bývají právě nejrůznější náboženství. Jejich důvody jsou jasné, přímočaré a jednoduché – krávy, kalašnikovy a ženy. A přesně v tomhle pořadí důležitosti. Surmové odedávna vedli boje s příslušníky sousedního etnika – s Bumy. A pravděpodobně jim to ještě nějakých pár let vydrží. Kalašnikovů je totiž na rozlehlém území mezi pravým břehem řeky Oma a súdánskou hranicí pořád víc než dost.

Postavy jako z pravěku

Vzpomínám si na první setkání s nimi. Tři dny strastiplného cestování džípem po cestách halících se do štiplavého rudého prachu, který proniká postupně vším, včetně vašich plic. Pak jsem je poprvé zahlédla. Na silnici stály tři siluety. Jako by přicházely z jiného časoprostoru, z pravěku. Vyhublé a vytáhlé postavy žen halily jen jednoduché kusy fialové kostkované látky. Kolem nich se batolily nahé, zoufale špinavé děti s bříšky jako melouny. A z úst žen trčelo do prostoru před nimi něco, co prostě napoprvé šokuje každého – veliké hliněné talíře, vecpané do vytahaných pysků.

Svatba zalitá pivem

Je horko. Stoupáme v husím pochodu do kopce buší. Vpředu jde Haribula, náš bodyguard, za ním Tizibet, tlumočník, mladý kluk, napůl Surma. Svatba je výjimečná událost, a když už se snažím poznat život Surmů co nejlépe, tuhle příležitost nesmím vynechat! Než dojdeme do vesnice, kde se celá ta sláva chystá, je skoro poledne. A to znamená, že téměř všichni už budou pod obraz. Od rána se totiž na počest budoucích novomanželů pije geso. Pije se, dokud pivo nedojde, a svatba je událost, kvůli níž se musí vyrobit hodně piva. Hostina se nekoná…

Olo Čagi Darku zaplatil za nevěstu Nagan Džui třicet krav a jeden kalašnikov. To je slušná cena, leckde se dá sehnat nevěsta i za patnáct krav. Ale ta prvotřídní, ta stojí víc. Pozná se mimo jiné podle velikosti talířku. Nagan Džui se nešetřila, a tak její ozdoba dosahuje úctyhodných rozměrů. Je to krasavice. Ale nejen krása je pro manželství podstatná – u Surmů stejně jako ve střední Evropě. Svou roli hrají i praktičtější aspekty: charakter nebo pracovitost. Ta je pro budoucího muže nesmírně důležitá, neboť devadesát procent veškeré činnosti, která trochu připomíná práci, zde vykonávají ženy. Cenu nevěsty stanovují dva muži z vesnice, kteří dívku znají. A ženich zaplatí. Může mít žen, kolik chce, podmínkou je, aby na to měl dostatek krav. Velmi často ani ženám moc nevadí, že se o muže dělí. Znamená to, že mohou potřebnou práci rozdělit mezi sebe. Občas však řevnivost přece jen zvítězí a ženy si mezi sebou dokážou i fyzicky ubližovat.

Hodně, krav, hodně žen

Haribulova čtvrtá žena Arancha talířek nemá, a tak vypadá z našeho pohledu docela pohledně. Na kamenném primitivním mlýnku rozdírá praženou kukuřici. Přidávám se k ní, z čehož má veškeré obyvatelstvo neskutečnou radost. Zjišťuji, že namlít mouku na večeři je docela fuška. Surmský jídelníček je velice prostý, maso a bílkoviny se v něm vyskytují jen zřídkakdy. Jen občas se porazí koza, kráva velmi výjimečně. Kráva, to je majetek. Majetek, který Surmu může vynést na vrchol společenského žebříčku. Mít hodně krav znamená mít hodně žen, a tudíž mít se dobře. Surmská nevěsta stojí něco kolem dvaceti krav, k tomu se musí většinou ještě přidat jeden kalašnikov. Surmský svět je omezen na život v buši, s krávami a primitivními podmínkami, které zatím civilizace moc neovlivnila.

1080p 720p 480p 360p 240p
Dubnové Lidé a ZeměVIDEO CNC

Lenka Klicperová


Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země