Svátek má π. Asi nejznámější, a přesto tajemná matematická konstanta. Fascinuje matematiky i laiky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Svátek má π. Asi nejznámější, a přesto tajemná matematická konstanta. Fascinuje matematiky i laiky

Miloš Čermák13. března 2012 • 03:50
Svátek má π. Asi nejznámější, a přesto tajemná matematická konstanta. Fascinuje matematiky i laiky
Ludolfovo číslo
• foto: 
pi

Dívali jste se, jaké bude zítra datum? Ano, 14. března, což můžeme taky napsat jako 14.3. Ale Američané píší obyvkle den a měsíc v opačném pořadí, tedy 3.14. Už to vidíte? Je to přibližná hodnota π, zvaného též Ludolfovo nebo Archimédovo číslo. Tzv. pí bude mít "svůj den".

reklama

Zde je matematický grunt, který můžou lidé alergičtí na matematiku s klidným srdcem vynechat (pokud mezi ně patříte, přeskočte tento a následující  odstavec). π udává poměr mezi obvodem kruhu a jeho poloměrem.

 

Nezní to zajímavě? Tak tedy jinak. π udává zaroveň poměr mezi obsahem kruhu a obsahem čtverce, jehož strana se rovná poloměru dotyčného kruhu. Neboli je to snadný způsob, jak jednoduše obsah kruhu vypočítat.

 

 

π není racionální číslo, což ovšem neznamená, že by bylo nějak nerozumné nebo vyšinuté. Pouze to, že ho nemůžeme vyjádřit jako zlomek dvou celých čísel, jako například 22/7. Z čehož vyplývá, že π můžeme napsat jako číslo, které začíná trojkou, a po ní následuje desetinná čárka, za kterou je nekonečně mnoho desetinných míst.

 

Jinak řečeno neznáme přesnou hodnotu π. V dávnější minulosti se matematici trumfovali tím, jak přesně dokáží π spočítat. Dnes tyto kalkulace provádějí počítače. Uvádí se, že známe hodnotu π na 5 biliónů desetinných míst.

 

Mimochodem zlomek 22/7, který si mnozí z nás pamatují ze školy, se hodnotě π pouze nepřesně blíží. Pro běžné výpočty je zhruba stejně "dobrý" jako číslo 3,14, které si asi rovněž většina z nás pamatuje. Kalkulačky "umějí" π obvykle na devět až deset desetinných míst.

 

Na kolik desetinných míst si pamatujete π vy? Asi na méně než slavný fyzik Richard Feynman, který π údajně dokázal říct zpaměti na více než 100 desetinných míst. Podle Feynmana se jmenuje také série šesti číslic 9, které jsou v π za desetinnou čárkou na 762. až 767. pozici (jde o tzv. Fenymanův bod). Dalších šest devítek začíná na pozici číslo 193034. Ví se také o šesti osmičkách, které začínají na pozici číslo 222299. Žádné jiné číslice se tak často neopakují. Ale ve všech případech jde o náhodu.

 

S π se zapletli také politici. V roce 1897 se v americkém státě Indiana objevil návrh zákona, který tamním zákonodárcům předložil lékař a amatérský matematik Edwin J. Goodwin. Ten tvrdil, že přišel na nový způsob, jak vypočítat obsah kruhu. Ze zákona vyplývá, že stanovil hodnotu π na přesných 3,2. Jak víme, skutečné hodnotě se to ani vzdáleně nepodobá (blíž pravdě by bylo π zaokrouhlené na jedno desetinné místo, tedy 3,1).

 

Byl to jeden z nemnoha případů, kdy se politika pokusila "přemoci" matematiku či přírodní zákony. Naštěstí neúspěšně. Ke cti zákonodárců v Indianě dlužno přičíst, že pokušení nepodlehli a zákon odmítli.

 

 

Dobové zdroje uvádějí, že to bylo "o fous" a že pomohla přítomnost profesora matematiky z univerzity ve městě Purdue. Ten politiky přesvědčil, že zákon je nesmyslný, a s předkladatelem zákona se odmítl setkat se slovy, že se "v životě potkal s víc blázny, než je člověku milé".

 

Najděte si dnes či zítra chvíli a věnujte konstantě π vzpomínku. V našich životech není zas tolik podobně exaktních a zároveň nepřesných jistot.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama