Kolik jsme měli Janů Žižků a který z nich je ten pravý? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kolik jsme měli Janů Žižků a který z nich je ten pravý?

Jan Berwid-Buquoy19. října 2011 • 14:26
Kolik jsme měli Janů Žižků a který z nich je ten pravý?
Jan Žižka
• foto: 
Jiří Koťátko / MF Dnes / Profimedia.cz

Náš historický obraz Jana Žižky z Trocnova je veřejnosti předkládán formou, jak nám ho podal mystifikátor František Palacký. Jeho „Jan Žižka“ patrně ve skutečnosti vůbec neexistoval a jedná se o imaginární postavu sestavenou z mnoha osob stejného anebo podobného jména.

reklama

 

V době první republiky (1918–38) zdomácněl pro sedmilháře v ČSR výrok: „Kecáš jako Palacký!“ Co však vedlo našeho legendárního mystifikátora k tomu, aby si „Jana Žižku z Trocnova“ vymodeloval z mnoha na sobě nezávislých subjektů a prezentoval ho tak, aby odpovídal jeho soukromým představám? To zůstane i nadále tajemstvím.

 

Možná že čtenář bude nadmíru překvapen, ale jméno Jan Žižka bylo ve středověku tuctovým jménem, srovnatelným s dnešním, například František Novák nebo Josef Svoboda. Po králi Janovi Lucemburském se snad „Jan“ jmenoval každý třetí Čech a pojem „Žižka“ znamenal v tehdejší češtině „jednooký“.

 

Ve středověku byla naše vlast zarostlá těžko prostupnými pralesy s obrovskou hojností zvěře, ryb a lesních plodin. Prodírání houštinami se stalo pro obyvatele denním chlebem, a tak vypíchnuté oko nebylo žádnou zvláštností. Když k tuctovému „jednookému“ přiřadíme ještě tuctového „Jana“, začne se nám to tady hemžit stovkami Janů Žižků ...

 

Miroslav Ivanov ve svém díle Kdy umírá vojevůdce (Praha 1983) doslova píše: „... pro období 1378—1419 máme na dvacet údajů o Janu, Ješkovi, Žužkovi, Žižkovi, jednou se jmenuje Ješek Žižka z Trocnova, podruhé pouze Ješek z Trocnova, pak Jan Zizka z Trocnova, Janek Jednooký ... A tak dále. Který je ten pravý? A těch hypotéz! Žižka prý znamená jednooký ... Majoru Daňkovi z toho až naskočila husí kůže. Kde končí reálná hypotéza a začíná nesmysl?“

 

 

Prostě Jan Žižka z Trocnova, jak je nám oficiálně předkládán, ve skutečnosti patrně vůbec neexistoval. Z čeho je tedy mystická postava „vojevůdce“ sestavena dohromady? Kdy přišel na svět Palackého „husitský vojevůdce“, nevíme, což je u bájných osob v lidových legendách normální: lidé, kteří se nenarodili, nemohou mít data narození. První historická zmínka o jakémsi Žižkovi pochází ze 3. 4. 1378 (Johannes dictus Zizka — česky: Jan řečený Jednooký) a dotyčný stojí před soudem.

 

Druhá zmínka je z 13. 7. 1378 (Johannes dictus Zuzka de Trocznow — česky: Jan řečený Vepřík z Trocnova) a rovněž pochází od soudu kvůli vymáhání dluhů. Asi nejde o jednu a tutéž osobu. „Žižka“ — jednooký – není „Zuzka“ (církevní latina — susca = vepřík). Další doklad je ze srpna 1381 a píše se tam: „Anno quo supra. Jesco de Trocznowa recepit ad relationem domini Henrici.“ V češtině: „Ve výše uvedeném roce přijal pán Jindřich z Trocnova oslovení Ješek.“

 

Není divu, že majorovi Daliboru Daňkovi z toho naskočila husí kůže, jak píše Ivanov. Pro zpravodajského důstojníka se jedná o nepopsatelný chaos: Máme tady jména Jan Zuzka z Trocnova, Jindřich z Trocnova, Ješek z Trocnova, a k tomu nám ještě ze zemských desek českých z roku 1384 přibývají Pucek z Trocnova a Jaroslav z Trocnova ...

 

 

Palacký si s tím poradil po svém. Z Jana Zuzky vyrobil „Jana Žižku“. Jindřicha ignoroval a vymyslel si, že „Ješek“ je zdrobnělina „Jana“, tedy „Honzík“. O Puckovi patrně nic nevěděl a přebýval mu tam pouze Jaroslav z Trocnova. Z toho udělal „bratra“ Jana Žižky a problém byl vyřešen.

 

Pokusme se však najít skutečné Žižky. Zde je jakýsi záchytný bod: „Den Mikuláše biskupa a vyznavače ...Zemřel Peška, lovčí páně. Řehoř, otec Jana řečeného Žižka ...“ Myslivec Řehoř Peška je otcem Jana Žižky a s Trocnovem nemá nic společného. Ivanov o tom píše: „Vida, Žižka vlastně — co se velikosti majetku týče — žádný zeman nebyl, spíše nepatrný zemánek či pouze zámožnější svobodný sedlák.

 

A právě proto se asi vždycky podepisoval ,z Trocnova‘, aby zdůraznil svou svobodnost.“ Jan Peška, řečený „Jan Žižka z Trocnova“, se tedy podepisuje „z Trocnova“, ačkoli s Trocnovem nemá nic společného. Skuteční páni z Trocnova — Jindřich, Pucek a Jaroslav – mají v erbu včelu. Jan Peška, aby se s nimi nedostal do konfliktu, volí raka, který je v erbu včele velice podobný.

 

Jakýsi Jan Žižka (ale ne „z Trocnova“) působí roku 1408 v jižních Čechách coby silniční lapka, ale, jak vyplývá ze soudních protokolů, Jan Peška to není. Všechny prameny 15. a 16. století vykládají jméno Žižka jako „jednooký“ (monoculus). Zde jsou další Janové: Rok 1388 — Jan Žižka, sladovník z Budějovic. Rok 1392 — Jan Žižka, královský důstojník a lovčí. Rok 1400 — Jan řečený Žižka (někdy též Žužka) z Mnichova u České Lípy. Rok 1402 — Jan Peška, řečený Žižka. Jakýsi Jan Žižka (jednooký Jan) se stává vrátným na dvoře krále Václava IV. a v roce 1414 kupuje dům v Praze v ulici Na příkopě. Patrně se jednalo o Jana Pešku.

 

Který z těchto „Janů Žižků“ se stal husitským vojevůdcem? Patrně by šlo v první řadě o Jana Pešku. Husitská vítězství jsou v dobových záznamech připisována „pánovi z Trocnova“. Tím pádem by se deduktivně jednalo o Jana Pešku, zvaného „Jan Žižka z Trocnova“, Ješka (Jindřicha) z Trocnova (husitský hejtman) a smyšleného bratra „Jana Žižky“, Jaroslava z Trocnova (husitský hejtman). Všechny výše uvedené osoby se podařilo Františkovi Palackému vtěsnat do jedné jediné svěrací kazajky pod pojmem „Jan Žižka z Trocnova“. Vynikající výkon!



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama