Video placeholde

Reality show Zlatá mládež: Česká televize svým divákům servíruje nejsprostší krmivo pro bulvár

Zlatá mládež 2 se může tvářit jako show se sociálním přesahem; podle prvních dílů jde však jen o lunapark nejběžnějších stereotypů o zpovykaných boháčích a lidech bez domova.

Před časem zahýbala českou popkulturou uměle vytvořená kauza ohledně pořadu Prostřeno!, který vysílá televize Prima. Aktér jiného pořadu, Kazma z One-Man Show, již vysílá internetový Stream.cz, do něj nasadil herce předstírajícího, že je protagonistou Prostřeno! trpícím Tourettovým syndromem. Když vyšla habaďůra podle plánu na světlo, pustilo PR Kazmy a Streamu do oběhu alibistický damage control o tom, že „tento díl vznikl za účelem upozornit na Touretteův syndrom“.

Jo. Jasně. Stejně jako vznikl „za účelem upozornit na Tourettův syndrom“ díl South Parku, kde jím na oko trpí Cartman proto, aby mohl říkat sprostá slova. Kamuflovat superúspěšnou řachandu z toho, že někdo je „divnej“ a mluví sprostě a ostatní jsou šokováni (navíc v pořadu, který vyškrabává tradičně to nejhorší ze dna kolektivního nevědomí), vzletnými slovy o tom, že tady jde o nějakou vyšší morální pravdu a dobro, je nejen nečestné a nesportovní, ale také absolutně k zblití.

Tenhle krizový management plánované katastrofy ale evidentně zabírá – jinak by se jím asi neoháněla Česká televize při tlačení nové řady série Zlatá mládež rovnou do očních bulev svých diváků vyjukaných z toho, kolik zase zaplatili na poplatcích za médium veřejné služby. Zlatá mládež je surreálná reality show o tom, jak se skupina mladých lidí, kteří mají hodně peněz, popasovává s prostředím, ve kterém žádné peníze nejsou – a druhá řada začíná epizodou, v níž se zpovykaná pětice mladých zbohatlíků ocitne „mezi bezdomovci“. Fígl s hrou na vyšší pravdu a hluboký smysl už jede na plné obrátky a v médiích se objevují zprávy o tom, že mladí diváci se díky lopotě ústředních protagonistů poučí o tom, jaké to je, být bezdomovec.

Nic není dál od pravdy. Zlatá mládež 2 vykresluje sociální dno velkoměsta prostřednictvím těch nejprimitivnějších stereotypů, jaké si člověk dovede představit. „Být bezdomovcem“ tu znamená žebrat v metru, lovit v popelnicích a přespávat pod mostem. Jestli se z tohohle má divák dozvědět něco o životě na ulici, pak jsem po zhlédnutí filmu Marťan s Mattem Damonem ještě dnes schopen vystartovat na rudou planetu a půl roku tam pěstovat brambory.

Pokud by chtěla Zlatá mládež 2 skutečně někoho něco naučit o bezdomovcích, pak bych v pořadu očekával třeba informace o tom, kolik bezdomovců v ulicích českých měst má vysokoškolské vzdělání, kolik jich na ulici skončilo kvůli predátorským taktikám českých exekutorů a kolika procentům z nich brání stejné, zákonem kryté praktiky najít řádnou práci – na rozdíl od použité hlášky muže z ulice, že za to prostě „může ženská“.

Ale jasně, tohle byl jen první díl, a pokud má Zlatá mládež 2 nějaký širší dějový oblouk, dá se předpokládat, že jde jen o našlápnutý start, jenž se kvůli kýžené dynamice nedívá nalevo ani napravo. (Proto po odehrání celého seriálu přibude pod tímto článkem poznámka pod čarou, která se na první díl podívá novýma očima v kontextu dokonaného díla.) Prozatím jde – opět soudě jen dle první epizody – o zbytečný pořad na stejné rovině ždímání kulturních stereotypů, jako je Výměna manželek; jen je o něco víc hip a trendy.

Osobně mi v tuto chvíli není úplně jasné, proč by divák nesledoval raději někoho, kdo něco umí, v dané situaci obstojí a mohl by fungovat jako vzor – namísto toho, aby se díval na skupinu vykulených mláďat vypadlých ze zlatých klecí, jež se z toho všeho hned tak v Buddhy nepromění; jen budou mít pár hustej stórek v Bugsy’s Baru.

Pokud by chtěla Česká televize v tomto případě skutečně udělat něco dobrého pro svět, doporučil bych jako předlohu japonskou televizní show Susunu! Denpa Šónen, která pro srandu divákům nechala jednoho soutěžícího zavřeného nahého v garsonce po celý rok. Pokud by Zlatá mládež 2 nenechala zlatou mládež mezi bezdomovci den, ale rok, pak by si zasloužila bujarý potlesk. Takhle nezbývá než doufat a věřit, že něco takového pro lačné diváctvo chystá v následujících dílech.