nahoru

Jezevec sympaťák: Grandville je komiks, který kombinuje noir, steampunk a fór

Richard Klíčník21. dubna 2018 • 10:02
Jezevec sympaťák: Grandville je komiks, který kombinuje noir, steampunk a fór
foto: Archiv nakladatelství Comics Centrum

Bryan Talbot patří ke komiksovým veteránům, kteří jsou na scéně od 70. let, ale stále nepatří do starého železa. Britský komiksový autor se nejvíc proslavil možná vůbec prvním komiksovým románem Dobrodružství Luthera Arkwrighta, což byl těžký underground, který je však ke čtení dodnes. V současnosti se Talbot věnuje antropomorfním zvířecím příběhům, jejichž hlavním hrdinou je detektiv jezevec.

Jezevec kontra černý panter

První díl antropomorfního Grandville vyšel česky už v roce 2009, ale komiksový trh na podobnou záležitost nebyl ještě zcela připravený. Současně totiž vycházel mnohem přístupnější komiks Blacksad španělské provenience, kde je hlavním hrdinou černý panter. A pokud si máte vybrat mezi jezevcem a panterem…

Inu, trvalo to až do roku 2017, než vyšlo pokračování. Tou dobou již bylo jasné, že Bryan Talbot napíše a nakreslí celkem pět pokračování a byla by vážně škoda, kdyby o ně byli čeští fanoušci ochuzeni. Z původní pocty secesi, steampunku, klasickému francouzskému malířství, ale i komiksu se mezitím rodilo zajímavé, komplexní dílo, které od triviálnosti postupně nabývá moralistní hloubky. Talbot vždycky lpěl na předávání nejrůznějších poselství a na metaforách a nakonec ani Grandville není výjimkou.

Talbot k době a móresům

Nakladatelství Comicscentrum právě zároveň vydalo třetí a čtvrtý příběh, oba v invenčním překladu Alexandry Niklíčkové, která se nebojí pátrat v české frazeologii ku prospěchu příběhů, jejichž hlavními hrdiny jsou zvířata. Talbotovy komiksové travestie jsou do češtiny převedeny tak, aby čtenáře bavily nejen z hlediska příběhu, ale i jazyka.

Talbot cítí potřebu vyrovnávat se po svém s velkými tématy 20. století. Jeho pokusy vypadají na první pohled naivně, ale pokud vezmeme v potaz, že nemíří pouze na dospělé publikum, musíme být rázem shovívavější.

O původu knedlíků

Svět Grandville – což je zde přezdívka Paříže – je sám o sobě pozoruhodný i skutečností, že kromě hlavních hrdinů, zvířat, v něm vystupují i lidé (povětšinou jde o francouzské komiksové hrdiny). Talbot využívá zavedených charakteristik zvířat k popisu jejich charakterů i ke komice, do které lidé příliš nezapadali. To se ovšem změnilo v právě vydaných dvou knihách, kde se objasňuje (na pozadí brownovského hledání ztracených svatých textů) původ „knedlíků“, jak se lidem přezdívá.

První příběh s názvem Betê Noire nás přivádí zpět do Paříže, kde inspektor LeBrock řeší vraždu umělce, který vyhrál zakázku na výzdobu pařížského nádraží. Posléze se ukáže, že jde o daleko víc; o vojenský puč s cílem zvrátit společenský vývoj od socialismu směrem k fašismu. I když Talbotův akcent na úlohu umění v celospolečenském konfliktu působí opět poněkud naivně, jde o dobře zvládnutý a sevřený příběh, při jehož čtení si didaktického tónu nemusíte příliš všímat.

Noe vs. Ježíš

Zatím nejsložitější téma si Talbot vybral pro čtvrtý díl nazvaný Noël. Ano, jde o narážku na Noeho a jeho archu – v autorově podání byl Noe bohem, od nějž inteligentní zvířectvo odvozuje svůj původ. Ale je tu ještě Ježíš, u nějž si nikdo není jist, kterým zvířecím druhem vlastně byl. A právě to má odhalit náboženský text, který kdysi získal císař Napoleon (ve zdejším světě porazil Anglii a až do 20. století Francie vládla nejen Albionu, ale i celé Evropě). Texty mohou způsobit společenskou revoluci, a tak není divu, že po nich pátrá nebezpečná sekta, která se ze Spojených států kvůli jejich získání přesunula do Francie.

Talbot opět neváhá didakticky vysvětlit princip sektářství a jeho nebezpečí, a i když jde scenáristicky o asi nejpovedenější díl, zvýšený podíl textu na stránkách je místy trochu úmorný. Naštěstí příběh dobře funguje, a tak se dá přílišná popisnost odpustit. Dojmu dost pomůže i eskalace LeBrockova vztahu s pařížskou prostitutkou a všeobecně smířlivý „lidský“ rozměr, který místy bravurně balancuje na hranici kýče, aniž by do něj naplno zabředl.

Luther jako investice

Bryan Talbot je komiksový fenomén, který si jednoznačně zaslouží pozornost čtenářů komiksu. Zároveň Grandville může být skvělým čtením pro ty, kteří mají doposud zkušenosti pouze se superhrdinským mainstramem. Celá komiksová řada je přímo sličně vyvedena, a jistě tak zaujme nejen obsahem, ale i vlastní formou.

V nejbližší době se také můžeme – pokud si to fanoušci budou přát – těšit na reedici Dobrodružství Luthera Arkwrighta v jediném svazku. Pokud se nalezne alespoň 300 zájemců, nakladatelství knihu vydá ještě v červnu.

Richard Klíčník



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2018

Filmy ve Varech Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda

53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začal. Soutěž filmů se dělí do tří kategorií: Hlavní soutěž a soutěž dokumentárních filmů doplňuje kategorie Na východ od západu, která se věnuje hlavně začínajícím tvůrcům ze zemí bývalého sovětského bloku. Soutěže bude hodnotit odborná porota. Reflex navíc do Varů zve i na výstavu neznámé kolekce vtipů Vladimíra Jiránka. Přijďte se podívat. O celebritách ve Varech se dočtete zde


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,830
22,140
29,040
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější