nahoru

Homo deus: Stručné dějiny zítřka aneb Žijeme bezpečněji, ale méně svobodně

Marek Douša22. února 2018 • 12:40
Homo deus: Stručné dějiny zítřka aneb Žijeme bezpečněji, ale méně svobodně
foto: Archiv nakladatelství Leda

Přemýšlíme o budoucnosti samozřejmě a často, z nedostatku času a průpravy však dost nahodile a nesystémově. Je to trochu naše přirozenost a taky klika, protože když se do toho někdo pustí opravdu důkladně a strukturovaně, vyhlídky nejsou růžové. A pustil se do toho slavný historik Yuval Noah Harari: po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva se v knize Homo deus: Stručné dějiny zítřka obrátil k budoucnosti a zkoumá, co se může stát, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi typu umělé inteligence nebo genetického inženýrství.

Izraelský profesor historie Yuval Noah Harari (nebo Juval Noach Harari, jak mu říká českojazyčná wikipedie) nás ve své česky nedávno vydané knize Homo deus: Stručné dějiny zítřka (vyd. Leda) bere na výlet, ve kterém nám ukáže, jak je lidstvo skvělé, jak dokázalo překonat celou řadu problémů, jak se vyrovnává s nebezpečím a těžkostmi přežití… aby vzápětí doložil, že nastalá řešení se sice na první pohled jeví jako skvělá a úžasná, jenomže při dalším podrobnějším a přesnějším pohledu to zase taková selanka není.

Ta pravá soda

Teprve jedenačtyřicetiletý Yuval Noah Harari (pro všechny rýpaly: ano, je gay, vegan, jogín a nemá smartphone!) ve své více než čtyřsetstránkové knize konstatuje, že umíme žít bezpečněji, tudíž máme větší šanci přežít. Cena, kterou platíme, je však vykoupena menší mírou svobody. Rozhodování o životě (i smrti) přenecháváme kvalifikovanějším – a to už nejen lidským bytostem, ale i jiným a podivným entitám. A lidstvu je to jedno, většině to dokonce vyhovuje, a je vděčné za život; sice ještě ne věčný, ale pomalu se prodlužující… Alespoň ještě jeden chlebíček, jednu limču a nějaký další seriál, prosím.

Autor Homo deus nabízí jednotlivosti, které nastolí a rozebere do posledního atomu, vyvodí důsledky a předloží perspektivu dalšího vývoje. Kniha je zábavná a osvěžující – má na věci a děje originální pohled, Harari se nezastaví před plochými a jednoduchými řešeními. Ta pravá soda ale přichází až ve chvíli, kdy těch jednotlivostí začne přibývat a začnou dohromady tvořit poměrně srozumitelnou zprávu o stavu lidského společenství. Potom člověku začne být úzko, protože perspektiva začíná být neradostná a nevyhnutelná.

DaTaismus není daDaismus

Poslední kapitolu věnuje Harari něčemu, čemu říká dataismus: „Dataismus se domnívá, že se vesmír skládá z toku dat a hodnotu každého fenoménu nebo entity určuje jejich příspěvek ke zpracování celku.“ Není důležitý jedinec, jeho touha, jeho pohled, jeho drobné chyby. Důležité je vyhodnocení chování celého společenství, vyhodnocení velkých datových souborů a následná využitelnost těchto výsledků.

Na stejném principu pracují reklamní kampaně, i když tady se jednalo o ještě relativně malé soubory dat (zákazníků); následuje ale opravdu sofistikované inženýrství ohromných skupin uživatelů internetových sociálních sítí, které sdružují obrovské skupiny obyvatel, co bez nejmenších problémů a zábran sdělují provozovatelům sítí tuny informací o svém chování.

Odhad, inspirace, chyby v algoritmu nejsou na pořadu dne. Odladěné algoritmy jsou novým božstvem, kterému se jenom těžko vzdoruje, a jsou lidé, kteří ho dokážou ovládnout, využít a aplikovat. Jak moc je tato perspektiva lákavá pro každého z vás, je těžké odhadnout. Jsou-li nebo budou-li k dispozici data, výsledek se jistě brzy dozvíme.

Občas se to pose*e

Homo deus, člověk-bůh přichází a je vybaven obrovskou silou, která může být lehce využita a ještě snadněji zneužita. V jedné chvíli Harari říká: Tento svět nevěří v účel, jen v příčinu, a kdybychom hledali motto modernity, znělo by nejspíš – Občas se to pose*e. Jaký bude vývoj inteligence a netušených vědeckých přístupů a postupů, je těžké odhadnout, ale na to, že se to nějak podělá, bych si vsadil už teď.

Marek Douša



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2018

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda

V pátek 29. června začíná 53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, skončí v sobotu 7. července. Slavnostní zahájení se promění v uctění památky nedávno zemřelého Miloše Formana. Mezi hosty festivalu se objeví režisér, scénárista a herec Richard Linklater, který bude reprezentovat první ohlášenou sekci festivalu věnovanou organizaci Austin Film Society.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,660
22,030
29,250
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější