Angoulême je místo zaslíbené komiksům; koná se tu největší festival věnovaný bublinám v celé Evropě. A vzhledem k tomu, že Comic-Con v San Diegu je čím dál tím víc orientován na filmy a seriály, jedná se o největší čistě komiksovou přehlídku na světě. Pravda, potkáte zde zejména komiksy evropské provenience, ale Francie je opravdový komiksový gigant. Což si neuvědomíte, dokud se neocitnete na tomhle skvělém festivalu.
Představte si Karlovy Vary, ale v lednu. A namísto herců komiksové hvězdy. V reálu to vypadá tak, že každý nakladatel má na stánku místo na podepisování. A pokud jste velký nakladatel, máte u stánku třeba i patnáct bidýlek, na kterých sedí kreslíři a souběžně odbavují dlouhatánské fronty nadšených fanoušků, kteří si nakoupili jejich komiksy. K dobrému jménu každého kreslíře totiž patří přičinit na titulní list nějakou ilustraci.
A potom komiksy. Všude, kam se podíváte. Městečko vzdálené 120 km od Bordeaux jimi prostě žije. Festival se letos dočkal už 46. ročníku a lidí stále přibývá. Městská rada dokonce začala usilovat o zapsání do seznamu UNESCO, protože komiks zde má dokonce školu, do které snad budou nově přijímat i děti od desíti let.
Francie se bojí
Ale také zde se mění atmosféra. Zatímco loni jste v Angoulême plně vyzbrojené vojáky potkali jen málokdy, letos jich z bezpečnostních důvodů kráčelo středověkým městem hned několik skupin po osmi členech. Francie se bojí, vojáci se neusmívají. Za to nejsou placeni.
Uvnitř festivalových stanů je nepotkáte, jen kontroly u vstupu jsou rok od roku striktnější a otravnější. Komiksový nadšenec na ně naštěstí zapomene do minuty, protože se ocitá v naprostém ráji. Stánky a stánečky uvnitř vytopených stanů přetékají novinkami, mezi nimiž byl letos vidět i Zátopek Jana Nováka a Jaromíra 99.
Asterix? Takový francouzský Robert Langdon
Ale dokonce i to nepřeberné množství komiksů může mít svoje negativa. Jednoho z minulých ročníků se zúčastnil nejmenovaný český kreslíř, který chtěl ukázat svoje práce nakladatelům. Neudělal to. Přepadl jej pocit úzkosti a naprosté marnosti. Tolik komiksů, tolik kreslířů, tak malá šance se prosadit... Je to tak. V České republice se dostáváte na špici prakticky v okamžiku, kdy docílíte toho, že někdo vydá váš komiks. Ve Francii není problém komiks vydat. Je naprostou součástí kulturního života. Problém je prosadit se s ním.
Nového Asterixe, který loni vyšel (a nepodílel se na něm už ani jeden z původních, zesnulých autorů) se zatím prodalo 1,6 milionů výtisků. Zajisté, Asterix je takový francouzský Robert Langdon a následují ho komiksy s prodejními čísly v pouhých stovkách tisíc, ale při tomto čísle si uvědomíte, že tady berou komiks naprosto vážně a diametrálně odlišně než u nás. Komiksy tu najdete ve všech žánrech, stylech i velikostech. To svoje tu objeví prostě každý.
Kája Saudek v Angoulême?!
Loni se ve zdejším muzeu komiksu konala výstava věnovaná Willu Eisnerovi. Letos bohužel podobně silná atrakce chyběla, i když sekce afrických komiksů byla poměrně zajímavá. Pořadatelé ale uvažují o zcela zásadní expozici pro Čechy – když se vše podaří domluvit, dočká se svého uvedení v komiksové Mekce náš Kája Saudek. Sice o třicet let později, než by si to zasloužil, ale přece. Kéž tato snaha dobře dopadne.
Nakonec ještě musíme oznámit laureáta hlavní ceny festivalu. Nominovaní letos byli legendární kreslíř Richard Corben, Chris Ware (autor komiksu Jimmy Corrigan) a domácí Emmanuel Guibert. Toho u nás známe díky komiksu Alanova válka a na festivalu měl retrospektivní výstavu. Nebylo překvapením, že cenu získal Richard Corben (1940), který patří k nejvýraznějším komiksům americké scény již dlouhá desetiletí. Solitérní, unikátní a výborný. U nás jeho práce vycházejí zejména v nakladatelství Comics Centrum (naposledy jeho výběr z E. A Poea s názvem Duchové mrtvých). Nevyhýbá se ale ani mainstreamu, hodně kreslí Hellboye, česky jste si od něj mohli přečíst i Punishera a nejnověji dokonce Ghost Ridera. Corben je komiksový mág a ocenila to i sladká Francie.
