Vůči světovému komiksu má česká scéna stále ještě spoustu dluhů, ale každý rok se jich pár podaří splatit. Nakladatelství Crew se to podařilo vydáním jednoho z nejslavnějších manga komiksů – kyberpunkovým Ghost in the shell. Určitě pomohlo i uvedení stejnojmenného filmu, který předlohu sice okleštil, ale víceméně spojil celé nesourodé vyprávění v ucelený příběh.
Film všechno dost zjednodušil. Zůstalo v něm jen něco o boji proti obří korporaci, která unáší mladé lidi, aby z nich dělala kyborgy. Tento motiv se v komiksu sice objeví také, ale jde asi tak o jedno procento z toho, co se Masamune Širó snaží ve svém dnes již kultovním díle čtenářům sdělit.
Celý komiks je sledem krátkých vyšetřování Sekce 9, která operuje v novodobém Japonsku, v jehož mocenské struktuře se lze jen stěží vyznat – ovšem autor vše vysvětluje v poznámkách pod, vedle i za čarou, na které budete potřebovat vzhledem k blešímu písmu lupu. Rozhodně jde ale o správňáky, kteří odhalují nejen teroristy, ale i korupci v řadách svých vzdálenějších kolegů. Hlavní hrdinkou je stejně jako ve filmu se Scarlett Johanssonovou v hlavní roli žena kyborg major Motoko Kusanagi. Na rozdíl od filmu se ale autor o dost více zaměřuje i na její mužské kolegy, takže jde celou dobu o propracovanou týmovku.
Kromě akční linky autor řeší celé hromady otázek souvisejících s kybernetikou, sdílením informací, pokrokem, morálkou, rozpadem tradiční společnosti, novým i starým náboženstvím, vzpourou robotů, plísněmi, lékařským výzkumem, zbraňovými systémy, vznikem skutečného umělého života a mnohým dalším. Ghost in the shell představuje komplexní autorský svět, v němž je Širó jakýmsi všudypřítomným bohem nad všemi těmi schránkami, jež osídluje jejich vlastním duchem.
Místy jde ale množství informací daleko za hranici pohodlného čtení, což si autor uvědomuje. Právě vyvedení čtenáře z komfortu je jeho jasným záměrem. Stále útočí dalšími a dalšími informacemi, bez kterých by se příběh vlastně obešel. Reprezentují ale svět budoucnosti, který bude/je zahlcen nepřeberným množstvím informací, v nichž se nám bude jen složitě orientovat.
Japonsko je v elektronizaci společnosti vždy před Evropou, přesto se dá Širóův komiks popsat jako značně předvídavý. Do času příběhu sice ještě zbývá poměrně dost let (vyšel v roce 1989), ale některé propriety a zejména pak principy už dávno vstoupily v platnost.
A právě to je kvalita činící z lehce nepřehledného a místy graficky nevyváženého komiksu dílo, které přesáhlo hranice komiksového média a stalo se společně s Gibsonovým Neuromancerem jakousi Biblí kyberpanku. Je to také důvod, proč se komiks dočkal prvního animovaného filmového zpracování už v roce 1995. Pak následovala celá řada filmů, seriálů i počítačových her.
