Jemnický rodák ve službách TGM: Pozapomenutý Jaroslav Císař | Reflex.cz
nahoru

Jemnický rodák ve službách TGM: Pozapomenutý Jaroslav Císař

Jaroslav Šajtar6. dubna 2017 • 08:00
Jaroslav Císař - Astronom a diplomat v Masarykových službách.
Jaroslav Císař - Astronom a diplomat v Masarykových službách.
• foto: 
Archív

Jestliže o takzvaných mužích 28. října má většina průměrně v historii zběhlých lidí alespoň základní povědomí, řadu drobnějších protagonistů stojících u zrodu samostatného Československa často neznáme. Jednu takovou neprávem zapomenutou osobnost se rozhodl přiblížit Zdeněk Pousta, bývalý pracovník Ústavu dějin Univerzity Karlovy a vedoucí jejího archívu, publikací Jaroslav Císař, nesoucí podtitul Astronom a diplomat v Masarykových službách. Vydalo ji pražské nakladatelství Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin.

Touha po studiu astronomie a matematiky vyhnala osmnáctiletého Císaře (19. 2. 1894 – 17. 4. 1983 Brno) v roce 1912 za poznáním do Mekky statisíců a miliónů tehdejších emigrantů – Spojených států amerických. Jenže záhy do jeho života vstoupila první světová válka, pro niž se ve Francii, v Itálii a zemích Britského impéria vžilo označení Velká. Vlastenecky smýšlející Císař doslova několik dní po jejím rozpoutání – 14. srpna 1914 – patřil k iniciátorům památné veřejné schůze v newyorském Národním domě, na níž vznikl Výbor pro podporu a osvobození českého národa.

Poté, co budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk přicestoval do Ameriky, se mladičký Císař stal jeho osobním tajemníkem a významně se podílel na definitivní formulaci Washingtonské deklarace prozatímní československé vlády z 18. října 1918, koncipované T. G. Masarykem a proklamující nezávislý československý stát. Ani po návratu do vlasti neusnul na vavřínech a neoddával se sladkému zahálení. Působení na naší legaci v Londýně přerušil jen proto, aby se mohl postavit do čela hospodářského vedení koncernu Lidových novin. Kromě toho, že se věnoval poezii, stihl ještě překládat knihy populárního autora Alenky v říši divů Lewise Carrolla.

Po německé okupaci českých zemí v březnu 1939 správně usoudil, že bude užitečnější v zahraničí, a proto odcestoval do Londýna, kde řídil Studijní ústav ministerstva zahraničních věcí. V únoru 1945, čtvrt roku před koncem druhé světové války v Evropě, převzal po nemocném velvyslanci z titulu chargé d’affaires chod naší legace ve Spojeném království. Po „Vítězném únoru“ 1948 ho čekal osud mnoha lidí spjatých s čelnými představiteli první republiky a následným západním exilem: z ministerstva zahraničí ho vyhodili.

Na rozdíl od jiných, jež čekaly perzekuce nebo v lepším případě život v nejistotě či vykonávání podřadné práce, se však Jaroslav Císař stihl včas věnovat tomu, v čem nalézal uspokojení a smysl života – pedagogické a vědecké činnosti coby astronom University of St Andrews ve Skotsku. Lze ho bez nadsázky označit za téměř renesančního člověka, neboť kromě astronomie a matematiky se stačil věnovat publicistice, básnictví, překládání a jazykovědě. Zase jeden neznámý, a přitom tak pestrý český osud!

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,260
23,430
29,840
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře