nahoru

Český úspěch za cizí peníze: jak jsme "reprezentovali"

Tereza Spáčilová18. února 2017 • 09:00
Film Masaryk prý díru do světa neudělal...
Film Masaryk prý díru do světa neudělal...
• foto: 
archív

Jen na základě zpráv v českých médiích by jeden usoudil, že Čechům letos patřilo málem celé Berlinale. Pět filmů tuzemské provenience v programu prestižního festivalu a k tomu slušná řádka hostů, v jejichž žilách koluje aspoň panák české krve - něco takového nezažili v Berlíně už drahně let. Až na to, že realita zas tak horká vlastně nebyla.

Ponechme stranou ne zrovna lichotivé reakce na nejviditelnější (a nejčeštější) z nich, Masaryka od Julia Ševčíka. Ostatně už středeční poloprázdná projekce, naplněná převážně hosty z Čech, napověděla, že jen kolem nás se zeměkoule skutečně netočí, byť se to tak někdy rádo prezentuje.

Zatím nejviditelněji a popravdě i nejkvalitněji nás reprezentuje česko-polsko-německo-švédsko-slovenská (!) koprodukce z dílny Agnieszky Hollandové nazvaná Pokot (Přes kosti mrtvých). Jakkoli si feministicko-ekologický tón originálního zvířecího podobenství s českými herci říká o zařazení do trumpovské kategorie “přeceňovaných” (milostná scéna entomologa Krobota jednou vstoupí do dějin), s prázdnou ze soutěže odejde jen velmi nepravděpodobně. A výkon představitelky hlavní role, Agnieszky Mandatové, dokonce cenu vysloveně zasluhuje.

Tím ovším s vavříny končíme. Dokument Soud: Ruský stát versus Oleg Sencov, jehož se Češi účastní jen minoritně, po filmařské stránce díru do světa neudělal, i když o pozornost se mu na politicky zjitřené půdě Berlinale postaralo alespoň téma a hlavně odvaha ruského autora Askolda Kurova. Piata loď, křehký dětský příběh z Bratislavy měl sice tu čest soutěžit, nicméně “jen” v přehlížené sekci určené dětské tvorbě Generation Kplus. I návrat české vesmírné klasiky, zrestaurované Ikarie XB1, zaznamenala v podstatě jen hrstka žánrových nadšenců (ti zbylí se hnali na telemost s Jamesem Cameronem, který zdobil uvedení “vylepšeného” Terminátora 4).

Výše uvedené neznamená, že se máme stydět. A to navzdory faktu, že zmíněného Masaryka recenzenti odstřelili jako “katastrofu, která nemá šanci za hranicemi Čech”. Jen bychom měli šetřit články o úspěchu či dokonce obrodě české kinematografie, jež hrdě vycházely, když Berlinale do programu přijalo našich pět zástupců. Zástupců, již jsou až na výjimky čeští asi jako “der neue Škoda Kodiaq”.

Tereza Spáčilová


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
21,700
29,350
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře