nahoru

O myších a… myších: Komiks Myší hlídka je pěkně syrovej

Richard Klíčník14. ledna 2017 • 14:42
O myších a… myších: Komiks Myší hlídka je pěkně syrovej
foto: Myší hlídka, David Petersen

Když vyšla kniha 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete, Myší hlídka Davida Petersena v ní nechyběla. Není divu, personifikované myši uhranuly i porotu Eisnerovy ceny (prostě komiksových Oscarů) a v kategorii pro mládež si v roce 2008 Hlídka odnesla první místo. Česky již druhý díl s názvem Zima 1152 vydalo Comics Centrum v překladu Jana Kantůrka.

V 1001 komiksech autor hesla vysvětluje, proč příběh o myších z roku 1152 (ač jde o myší letopočet, jsou reálie příběhu skutečně středověké) tak dobře funguje. Je to měřítko. Na první pohled vám to nedojde, i když se jedná o očividnou záležitost. Ty myši jsou normálně veliké, zvířecí. Nejsou to postavy lidí s myšími rysy jako u Arta Spiegelmana v jeho slavném komiksu Maus. Jsou to mrňavé myši, takže všechno kolem je pro ně ukrutně obrovské.

Právě v této perspektivě spočívá většina kouzla. Jeho druhá část je v autorově kresbě, která je sice precizní, ale nikdy příliš líbivá, což je jen dobře, protože v žádném případě nejde o disneyovskou selanku. Ale abychom vás uvedli do situace – myši žijí v jakýchsi hanzovních městech a musí se bránit před hady, sovami, lasičkami, ba dokonce i kraby, aby se mohly v klidu množit. Jenže se objeví jedna myš, která chce vládnout všem, a to je, jak všichni dobře víme, vždycky problém. A jediný, kdo ji může zastavit, je právě myší hlídka.

Organizace na způsob hraničářů, kteří putují od městečka k městečku a zajišťují mezimyší komunikaci. Předchozí díl sice skončil vítězstvím, ale to bylo dost trpké a zanechalo Opevněnou Hůrku (jak se jmenuje domov hlavních hrdinů) prakticky bez zásob na nadcházející zimu. A vzhledem k tomu, že druhá kniha se jmenuje Zima 1152, nikoho nepřekvapí, že půjde o shánění zásob. Triviální zápletka, která se ovšem promění v epické dobrodružství.

Petersen je zajímavým autorem i proto, že sice na stránkách svých komiksů vypráví mikropříběhy, v nichž popisuje třeba souboj myší se sovou, ale zároveň neopomíjí širší rámec, který jeho Myší hlídka má. V zásadě používá při vyprávění úplně stejný postup jako při kresbě. Také popisuje „drobnosti“, za nimiž ale leží celý velký (i když myší) svět. Kromě shánění zásob hlídkaři působí jako diplomati a mají vyjednat účast ostatních držav na sněmu, na němž by se řešila situace celého myšstva komplexně.

To je možná ještě zajímavější prvek než opravdu napínavé putování podzemními městy, kde nečíhají skřeti, ale netopýři (zkuste si bojovat s netopýrem, když jste myš), a tak není divu, že podle myších hlídek vznikla dokonce RPG hra (velmi zjednodušeně něco jako Dračí doupě) s komplexní politickou situací. Autor má všechno dokonale sesumírované. V první knize byla promyšlenost světa místy na škodu, protože čtenář ještě zdaleka neznal provázanost celého autorova světa, ale druhá kniha si s poskytováním informací čtenářům poradila daleko lépe a vy se můžete v klidu bavit.

Na závěr je ještě nezbytné zmínit Černou sekeru, legendárního válečníka, který jako by z oka vypadl slavnému bijci Drussovi z Drenajské ságy Davida Gemmella. Prastarý válečník, hlídkař a živoucí legenda je další na první pohled lehce triviální motiv celého komiksu. Netriviální je ale pojetí – Petersen zařadí i tohoto myšáka do týmu, kde mu nedá žádnou výhodu. Musí odvést práci jako všichni ostatní. I to je důkaz o dobře napsaném příběhu, kterým Myší hlídka bezesporu je. A nás čeká ještě třetí díl trilogie a dále pak příběh věnovaný právě zmíněné Černé sekeře. Máme se vskutku nač těšit. 

Richard Klíčník


Klíčová slova: komiks, 1001 komiksů, myši



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,440
21,300
28,400
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře