Anticena Reflexu: 10 nejhorších sexuálních scén v české próze roku 2016 | Reflex.cz
reklama
nahoru

Anticena Reflexu: 10 nejhorších sexuálních scén v české próze roku 2016

  • Kateřina Kadlecová 4. ledna 2017 • 16:30
    Anticena Reflexu: 10 nejhorších sexuálních scén v české próze roku 2016
    Ilustrační snímek
    • foto: 
    Profimedia.cz

    Původním úkolem tradičního literárního ocenění Bad Sex in Fiction bylo upozornit na to, že i špičkoví autoři mohou při popisu něčeho tak citlivého, jako jsou okamžiky rozkoše, těžce ulítnout. A že by to nemělo být. Ó, těch zvlhlých klínů, souloživých pohybů, přeplněných tůní a přitáhnutých rtů! Že jsme si jich letos zase užili…


  • Bad Sex in Fiction Awards

    Ocenění za „mizerně napsané, povrchní či nadbytečné pasáže popisující sex“ začali roku 1993 výročně udělovat Auberon Waugh, šéfredaktor britského měsíčníku Literary Review, a jeho kolegyně, literární kritička Rhoda Koenigová. A nešlo o nějakou měšťáckou pruderii: erotiku v beletrii chceme, ba leckde požadujeme jistě všichni, ale nechť její popis splňuje přísné kritické standardy. Ať není šišlavě infantilizovaná, fňukavě romantizující, tvrďácky vulgární!

    Nejprve byly Bad Sex in Fiction Awards určeny jen britským autorům, posléze se mezi nominovanými začala objevovat jména amerických prozaiků a pak i spisovatelů ze všech zemí Commonwealthu. Jakkoli to zní neuvěřitelně, mezi vítězi ceny za nejtristněji vylíčené erotické scény najdeme samotného Normana Mailera, Jonathana Littella, Johna Updikea, loni Morriseyho a letos dokonce poprvé Itala, Erriho De Lucu. Je zjevné, že ostrovním literárním kritikům šlo o upozornění na příšerné líčení sexu v dílech, která byla v jiných ohledech skvělá. Jenže buďme upřímní – kolik českých prozaických děl je každoročně opravdu dobrých?

    Málo. Navíc mizerně vylíčené erotické situace bují převážně v nižších patrech literatury; v románech žánrových, v pohrobcích harlekýnek, ve fanouškovských fantasy ságách, v nesoudně zveřejněném samizdatu. Dnes si totiž člověk může vydání svého spisku u řady vydavatelů jednoduše zaplatit, a najde-li dostatečně ziskuchtivý nakladatelský domek, dílko bez ohledu na svou kvalitu vyjde. Což řady, v nichž jsme špatný sex lovili, oproti letům minulým značně rozšířilo, ostatně stejně jako vydání románu Padesát odstínů šedi Britky E L Jamesové v roce 2011. Po panu Greyovi a Anastasii už v literatuře nic nebude jako dřív.   

     


  • Vzdechnout překvapením i rozkoší

    Možná si vzpomenete na to, jak se Reflex před pár lety nechal inspirovat britskými literárními kritiky a vyhlásil v článku s názvem Když se jazyk noří do trenek deset nejpitoměji popsaných sexuálních scén, jež bylo lze dohledat v české próze vydané roku 2011. Tehdy pomyslně zvítězily sexslinty Jaroslava Balvína z novely Lásko, teď!, která toho prostě byla plná. A když říkáme „toho“, myslíme „rozdrážděných piček“, „zvrásněných povrchů varlat“, všude samé „rozechvělé rudé maso, nebezpečná kobra pod fétnou fakíra“.

    Slušně se umístily i autobiograficky pojaté vrásčité, věchýtkovské náznaky vaškoláskařky Ireny Obermannové, skryté v její Tajné knize (naštěstí) za mnohoznačným citoslovcem „Tramtará“. Rovněž výjevy z pavilonu šimpanzů, popsané v místy dosti obšourné zpovědi litvínovského prozaika Pavla Růžka s názvem Bez růže, stály za to. Přítomnost oblíbených autorů Michala Viewegha, Jiřího Kratochvila a Miloše Urbana v první desítce nejbizarnějších sexšplechtů se pak rozuměla sama sebou.

    Právě nad zatím posledním románem Miloše Urbana Urbo Kune (vyd. Argo, 2015) napadlo známého pozorovatele a glosátora literatury Jana Vaňka Jr., že by mohlo být záslužné a účinné zavést v českém kontextu pravidelné sledování špatně napsaných sexuálních scén, a poslal do redakce pár orgastických tipů. Penisy padly na úrodnou půdu. Můžeme jen litovat, že nás resuscitace anticeny nenapadla o rok dva dříve; to by byla slušná žeň.

    Takové „erotické“ scény z prvorománu gastronomické publicistky Lenky Požárové Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice po ocenění přímo volají: „Když se vzbudím, ležím na boku a cítím ho za zády. Začíná mi zlehka přejíždět dlaní po těle. Nemusí. Vzrušená už jsem. Když mi konečně zajede rukou do vlhkého klína, polohlasem vzdechne překvapením i rozkoší.“

    My jsme nad letošní produkcí rozkoší nevzdychali, překvapením však leckdy ano. Ony už knihy nemívají odpovědného redaktora, editora, korektora, prostě kohokoli, kdo by rudl trapností, vybuchoval smíchy, vraštil čelo a v duchu se pokoušel přehrávat si ta erotická home made videa plná toporných pohybů? Někoho, kdo spisovateli zavolá a řekne mu: „Poslechni, kdys ty měl naposledy někoho v posteli? Takhle to přece technicky nefunguje, tohle se u toho už pár desítek let neříká, tohle je klišé a kýč a zde toto není z biologického hlediska vůbec proveditelné…“

    Inu, nejsou lidi. Zůstal jen špatný sex. Tu ho máte, jdeme na věc, čtěte dále. 

     


  • 10. Daniel Kapča: Panský klub

    Panský klub
    „V boxerkách už měl příliš těsno, takže ho s úlevou vyndal a pustil na svobodu. Ucítila jeho nástroj mezi stehny a na kundičce, a jak pokračovali v předehře, začal mu ještě více tvrdnout a tlačit jí na poštěváček. Spolu se souloživými pohyby, při kterých žalud pokaždé zatlačil na ta správná místa, poskočila úroveň jejího vzrušení na maximum.“

    A máme tu desáté místo našeho žebříčku nejhůře napsaných erotických scén v české próze roku 2016! Už sousloví „souloživé pohyby“ naznačuje, že autorem v říjnu vydaného erotického „románu“ je programátor a Ostravak, nikoli spisovatel. Mimochodem, výše citované řádky na čtenáře vybalil hned v prologu svého díla a jsou součástí erotické scény tak dlouhé a z hlediska tělocvičného natolik náročné, že by se ji při policejní rekonstrukci ani náhodou nepodařilo předvést. A to jsme se v redakci hodně snažili – leč naše „vnitřní orgasmometry“ (panu Kapčovi děkujeme za objev tohoto orgánu) stále nic. Podobně prachmizerně popsaných sexuálních scén najdeme na erotickými povídkami zapleveleném českém internetu tisíce, tato ovšem vyšla knižně. Pochopitelně vlastním nákladem, ale do knihkupectví se publikace probojovala. Což by vážně nemělo být.

     


  • 9. Vladimír Mikuláš: Každý má svůj osud

    Každý má svůj osud
    „Pocit radosti začne pozvolna provázet nepatrné chvění, až mravenčení v pánvi. Je zvláštní, ale ne nepříjemné. Každý krok koně provází nepatrné posunutí těla dopředu a dozadu. (…) Prožitek je silnější, než aby jej dokázala přerušit. Naopak skoro naráží do zvednuté přední části sedla, když ucítí křeč v celém těle. Nemá ponětí, jak dlouho jede, zda okamžik, či věčnost.“

    Vzrušení v sedle. „Mladá a krásná“ Eva poprvé nasedla na koně – a podívejte, jak to dopadlo. A na veřejnosti, „držíc opratě“! Později se jí přihodí mnohé další: „Jednou, když jsou spolu v prodejně sami a dodělávají inventuru, tak už to Potok nevydrží a po Evě se vrhne, začne ji líbat a drmolí něco o tom, co pro něj znamená. Eva se těžce, ale přece ubrání, vysmekne se z objetí a Potok, který jí nechtěl ublížit, klečí na jednom koleni jako zraněné zvířátko a pláče.“ Ano, Vlasta Javořická má svého dědice! Vstanou nové Svéhlavičky! Jen ty deflorační scény jsou líčeny poněkud explicitněji než v prvorepublikové červené knihovně. Bohužel.

     


  • 8. Jiří Markvart: Pražská buzna

    Pražská buzna
    „Byl jsem opřenej o zeď nedalekýho domu a Erika mě poměrně nešikovně, zato vášnivě líbala. Z večírku k nám lehce tlumeně doléhala muzika, Horkýže slíže, což mělo být asi vtipný. Když mi stáhla kalhoty a začala kouřit, spustila Malá Žužu. To bylo v tu chvíli docela relevantní.“

    Je večer, jsme na svatební veselici, Erice je třináct let a chudák vypravěč ještě netuší, že je homosexuál. Citovaný vstup do erotické scény však dává tušit, že se autor, reklamní „kreativec“, snaží být, ehm, vtipálkem. Což se mu v jeho z blogu zrozené prvotině mnohde daří; v ukázce však převládla atmosféra tzv. českého trapna.

     


  • 7. Michal Viewegh: Melouch

    Melouch

    „Viola se prohne v zádech, rychle zasune pravou ruku za lopatky a zipem šatů sjede až do půlky zad, kde jezdec zipu převezme její levačka a stáhne jej až úplně dolů. Potom nechá šaty sklouznout na zem. Nemá podprsenku ani kalhotky.

    S pohledem upřeným na Rocca si nasliní prsty a sjede rukou do rozkroku.

    (...)

    Omrdej mě, nařídí Viola Roccovi ochraptěle.“

    Toto je jediná sexuální scéna v letošní novelce sázavského autora, a nekončí koitem, ale výstřelem. Kdo by to byl řekl, že příběh gigola Rocca, „vysokého inteligentního krasavce se čtvrtmetrovým ptákem“ přezdívaného přáteli „Kládavkundě“, bude tak skoupý, pokud jde o… milování. Nebyl by to však Michal Viewegh, aby řídký děj nezkusil zahustit nějakými těmi „melounky“, „jablíčky“ a „kokoty“. Potěšilo nás, že ve své předvánoční povídce Bůh v renaultu (uveřejněné v souvislosti s rozhovorem s mistrem v magazínu Ego! Hospodářských novin z 16. prosince 2016) přitvrdil: povídka měla být na téma „nedělní oběd“, týkala se ovšem především erekce a močení. Závěr?

    „Aniž z něj spustila oči, vykasala si šaty, pod nimiž neměla kalhotky, ze široka se rozkročila a po pár vteřinách začala vstoje močit. Oskarovo vzrušení stoupalo rychlostí, kterou naposledy zažil někdy v pubertě. Padl na kolena do studeného jehličí − a sotva svůj nebývale velký a tvrdý penis vytáhl z kalhot ven, okamžitě vyvrcholil. Takovou rozkoš nezažil už léta − musel dokonce zavřít oči.

    ,Panebože, děkuju!ʻ hlesl.“

    Taky děkujeme, nebývale velký Michale Vieweghu.

     


  • 6. Zašek: Rozhněvané malé děti

    Rozhněvané malé děti

    „Potřebuju panáka. Dáš si se mnou?“ Kamarád na mě upíral své vodnaté oči a pak přikývl, zatímco se z chodby ozývaly vzdechy a plácání, jak do sebe narážela nahá těla mých souložících spolužáků, kteří se vrhli kvůli nadrženosti a extázi z úspěchu do orgií. I já byl vzrušený, ač to bylo naprosto nemístné a absurdní, a oční bulvy mi nakypěly spermatem natolik, že mi málem pukly, a mé zrakové pole bylo překryté mléčnou mlhou. Praštil jsem o zem s kalhoty a čistil jsem si oči. Vztekle jsem u toho nadával. Oděn jen do spodního prádla, usedl jsem na jednu ze židlí a dále si protíral naběhlé oči, které už ani nešly zavřít, jak moc se zvětšily. Z chodby se dále ozývala poetická milostná árie holubiček.

    „Už budu! Už budu!“

    „Tak buď! Tak buď!“

    Jestli tohle je „generační výpověď nulté generace“, jak značně neobratně tvrdí anotace knihy psané kýmsi s pseudonymem Zašek, je nám těch mladých líto. Spermatem napumpované oční bulvy, které je nutno čistit, je nutí „vrhnout se“ „kvůli nadrženosti“ „do orgií“! Příšerná představa, navíc popsaná toporným, zdrcujícím stylem.

     


  • 5. Radka Třeštíková: Bábovky

    Bábovky

    „Mami?“

    Držím v ruce Lukášův penis a myslím na to, že když zamknu, Kryštof to tam bez nás určitě pár minut vydrží.

    „Jak dlouho mu může trvat, než nás najde?“ zašeptá Lukáš vzrušeně.

    Pokrčím rameny: „Třicet vteřin?“

    Lukáš se otočí a ty dveře zamkne sám. Usměju se na něj, políbím ho někam na střed hrudníku, pak níž na břicho a pak si kleknu na kolena.

    „Mami, kde jsi? Babičko?“

    Snažím se nevnímat jeho volání, kňourání a pláč, ale orgasmu nedosáhnu, to prostě nejde, když Kryštof tak hrozně křičí, ale Lukáš se udělá bez problémů a to je důležité, aby on byl spokojený, za to, že si nás k sobě vzal, si to zaslouží.

    Držím v ruce penis? Jak vlažná, nenápaditá, asexuální volba slovesa! Drží se madlo tramvaje nebo vařečka. A někdo se vzrušeně ptá, za jak dlouho dojde tříletému dítěti, že máma dělá něco úděsně mechanického a zřejmě dost nudného v koupelně? Poslední věta ukázky pak je dokonalým protikladem adjektiva „sexy“.

    V pořadí třetí knihy nekorunované princezny Letenské party, Radky Třeštíkové, se prodalo přes 60 000 kusů. Možná i proto, že sex se v ní odehrává převážně v režimu „Dej sem svoje sperma, sakra“, známém všem snažilkám, těhulkám a posléze bydlenkám, autorčině věrné čtenářské základně. S knihou si užijí i vařilky (taxonomii návštěvnic maminátorského serveru mimibazar.cz doufám netřeba vysvětlovat) – vystupuje zde mj. „vagina, co voní a chutná jako bábovka, aspoň Martin to vždycky říká“. Každá z dvanácti kapitol je věnována jiné ženě a na více než třech stech stran se souloží jen párkrát a pokaždé tragikomicky; „…jsem příšerně unavená a nejradši bych si šla lehnout, dělám to jenom kvůli Patrikovi, a protože bych neměla opomíjet jeho sexuální potřeby, a tak vůbec.“ – „Můžeš se zas klidně obléct,“ vyzve mě. „Před chvílí jsem si to udělal sám.“



  • 4. Vítězslav Jareš: Hlavní role

    Hlavní role
    „Ejhle, jeho tvář se přiblížila k mé. Měl pootevřené rty a v očích plamínky. Prevíte, tak takhle to děláš. Kdepak, mě nedostaneš, rozhodla jsem se, ale tělo mě neposlouchalo. Vztáhla jsem ruce, uchopila ho za hlavu a přitáhla si jeho rty ke svým. Přisála jsem se k němu a mé tělo se vzepjalo k jeho. Obtočila jsem nohama jeho bedra a pevně stiskla.“

    Vztáhnout – uchopit – přitáhnout – přisát. Vzepnout – obtočit – pevně – stisknout. Tohle je – rozcvička – pro paň – mámu. Ono se dá tisknout i jinak než pevně? Asi ne, ostatně pouhé čtyři řádky po ukázce se v knize „pevně tiskl rukama zadek“. Ještě předtím se ovšem ve slow-motion děje další směšná akce: „Začala jsem z něho strhávat oblečení.“ Hlavně pěkně v nedokonavém vidu, hezky průběhově – co na tom, že se věci standardně strhnou jednorázově, naráz, rázně. Autor měl zůstat u svých krimithrillerů – „společenský román“ s podtitulem Vzestupy a pády filmové hvězdy jako by vypadl z prvorepublikové červené knihovny, a to po všech stránkách. Osmnáctiletý kluk tu oslovuje matku před svědky „mamuš“ a myslí to upřímně, lká se zde „Jene, bože, promiň, odpusť, Jene!“, lidi se jmenují Koutný, Šibský a Alexa Bernová… A buďte rádi, že jsme vás neoblažili tou druhou ze dvou erotických scén, jimiž páně Jarešův brak zaplaťbůh šetří – zde se koitus odehrává na kolečkovém křesle. Ochutnávka té perverzní erotiky: „Vozík se trochu pohyboval sem a tam a vrzal.“ Horor? Groteska? „Trochu se pohybujeme“ směrem k tomu druhému.

     


  • 3. Markéta Nocourová: Nahá před Bohem lásky

    Nahá před bohem lásky
    „Souložíš a kolem tebe souloží i jiný. Jeden tě drží za zadek a druhej se s tebou chce líbat. A ty při tom registruješ akorát ve světle svíčky slabě se blyštící pohrabáč visící na krbu. Ovšem vyjdeš všem vstříc, protože cejtíš, že je to tak správně. Že to chceš taky, akoráts to doteď nevěděla.“

    (…)

    „A její klín jako by na Filipa žíznivě volal a zároveň byl přeplněnou tůní, která toužila, aby z ní hltavě pil…“

    A hergot, tady se nám do toho někdo zamotal. Nebohý personifikovaný klín žízní, a zároveň je přeplněnou, toužící tůní (přeplněnou čím, proboha?). „Román“ je údajnou prvotinou (a snad i autorskou derniérou) soudnost, vkus i byť jen stopové množství talentu postrádajícího monstra s pseudonymem Markéta Nocourová. Ta se vám snaží v předmluvě naznačit, že to je „fakticky úplně na pohůdku“, ale pozor: její stupidní kniha by vám mohla na hodnou dobu znechutit jak četbu, tak sex.

     


  • 2. Magda Váňová: Nebýt sám

    Nebýt sám
    „Dora ležela strnulá a křečovitě napjatá. Moc mi to neulehčuješ, pomyslel si. Jakpak asi voníš? Odhodil z ní přikrývku a ústy se jemně dotkl jejího podbřišku. Dora krátce vykřikla, vystřelila obě nohy do vzduchu, obemkla ho jimi kolem boků a pevně ho k sobě přitiskla. Prohnula se v pase, zrychleně dýchala a obě ruce mu zabořila do vlasů tak pevně, až to zabolelo.“

    (…)

    „Jemně ji otočil na bok, stále jí při tom laskal ňadra a pomaloučku, teprve když několikrát za sebou slastně zavzdychala, ji znovu pomiloval. Tentokrát se milovali mnohem déle a ke konci ji musel pevně sevřít, kroutila se mu v náručí jako užovka.“

    Tohle je ta nejčervenější knihovna, jakou si umíme představit. Osmnáctý román pohříchu oblíbené, stále znovu tisknuté („pevně“, jak jinak) autorky nabízí erotických scén několik. Ta výše zmíněná je deflorační – sirotka Konráda pošle jeho mentorka Ema za jediným účelem k od dětství milované panně Doře. Metafora „kroutit se jak užovka“ byla považována za klišé už v učebnicích češtiny pro základní školy, naopak „vystřelené nohy“ jsou originální až příliš. Kde ovšem zůstaly milencovy vykopnuté zuby?

     


  • 1. Patrik Girgle: Vertigo

    Vertigo
    Deset knih, deset autorů, jediný vítěz. Po jistém váhání udělujeme Cenu Reflexu za nejhůže popsanou sexuální scénu roku 2016 Patriku Girglemu, letošnímu laureátovi Literární ceny Knižního klubu.

    „Jeho rty sjíždí po její šíji ke klíčním kostem a dolů k ztuhlým ňadrům. Jazykem zkouší scvrklé zvrásněné bradavky. S jídlem roste chuť! A odvaha! Rty, jazykem a dlaněmi rozehrává pomalu gradující sonátu, jejíž notovou osnovou je Mariino rozpálené a chvějící se tělo. Dokud nepřejede dlaní přes její zvlhlý klín. Páteř mu protne dlouhá rozžhavená jehlice a zatmí se mu před očima. Cítí Mariiny silné selské prsty sevřené kolem jeho zápěstí a odtahující mu ruku někam ke kolenu. Prosebný a neznatelně káravý pohled. Ještě ne, splyne jí ze rtů.

    Vražedná patetičnost jejího hlasu a pohledu mu vyrazí dech. Strč si to svý panenství do píči! Napadne ho. Kam jinam.“

    Vážně někomu může růst chuť při oblizování čehosi „scvrklého“ a „zvrásněného“? A ty rty sjíždějí k oběma klíčním kostem „Miss Kozy“, jak jí mladíci rozverně přezdívají, naráz? Závěrečná jazyková komika pak má skutečně salonní úroveň… Novela ani ne čtyřicetiletého orientalisty Patrika Girgleho nabízí kromě pár zajímavých sexuálních scén a inovativních sousloví („kurví píča“, „vlnobití jejích prsou“, „cunami jejích ňader“) pěkně rozcapená devadesátá léta. V nich se topí sedmnáctiletý Dušan: miluje, rybaří, miluje, studuje, poslouchá metal, ale především miluje. Špatně miluje.

    Na další stránce můžete hlasovat, který sex v české próze je podle vás nejhorší.

     


  • Souhlasíte s výběrem Reflexu? Komu byste anticenu udělili vy?

    Anketa
    Který sex v české próze roku 2016 je podle vás ten nejhorší?
    Daniel Kapča: Panský klub
    3.7%
    11
    Vladimír Mikuláš: Každý má svůj osud
    2%
    6
    Jiří Markvart: Pražská buzna
    2.7%
    8
    Michal Viewegh: Melouch
    12%
    36
    Zašek: Rozhněvané malé děti
    2.3%
    7
    Radka Třeštíková: Bábovky
    45.5%
    137
    Vítězslav Jareš: Hlavní role
    2%
    6
    Markéta Nocourová: Nahá před Bohem lásky
    4.7%
    14
    Magda Váňová: Nebýt sám
    5.6%
    17
    Patrik Girgle: Vertigo
    19.6%
    59



Klíčová slova:
literaturaknihyčeská prózasex


Diskuse ke článku

 


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama