To mě rozesmálo nejvíc: Česká televize na prvním programu na Štědrý den téměř do písmena zopakovala svůj loňský program a přineslo jí to největší ukousnutí z koláče sledovanosti. Upozornil na to ve svém postu na twitteru kolega Jiří Kubík a pod jeho postem se k tématu vyjádřil i ředitel programu Milan Fridrich. Napsal v podstatě: funguje to, tak co?!
Pragmatický přístup; já bych přeci jen očekával od téhle instituce větší kreativitu za ty (ano, i moje) prachy.
Pořád to ale beru tak, že si vlastně platím jednou týdně Reportétry, takže poplatků nelituju.
Těžko říct, jestli chci vědět co se v tom baráku na Kavkách vlastně děje, možná kdyby to natočil nějaký opravdu dobrý režisér, třeba Lars von Trier, bych se podíval. A pak se opil.
Tohle mi poslal kolega - nevěřil vlastním očím: ČT komplet zkopírovala loňský štědrodenní program, včetně času... https://t.co/mjoMni6lvJ
— Jiri Kubik (@jiri_kubik) 25. prosince 2016
Fakt je, že opravdu zajímavé věci se už dávno dějí jinde a po zahraničních většinou internetových produkcích se připojují tuzemské party. Po Tondovi Blaníkovi (opravdu se vrátí na Silvestra?) je tu třeba báječná série Semestr, tam se toho na monitorech děje tolik, že oči přecházejí, potom je tu Čtvrtníčkův Autobazer, který je tak autentický, že si asi už nikdy automobil nekoupím a v posledních týdnech se přihlásil i fotbalový Vyšehrad.
Všichni zatím pracují ve formátech typických právě pro internet, s krátkými stopážemi, někdy opisují život tak doslova s takovou drzostí, že si říkáte: tohle nemůže fungovat! A ono jo.
Pevně věřím, že tohle všechno je jenom trénink a osvojování techniky a v dohledné době se dočkáme dalších originálních kusů, ze kterých nám spadne brada.
Třeba dojde i na vánoční pohádku!
Už aby to bylo.
Dělal jsem si tu srandu z České televize, že používá starý vánoční program, ale my to tu máme vlastně stejně. Vždycky na Hod Boží pořádají obstarožní máničky rockový mejdan na kteří chodí ti, kteří mají sílu od televize (a chlebíčků) vstát. Děje se tak asi půl kilometru od česko–německé hranice a ta dobrá zpráva je, že se na programu podílejí hudebníci z obou zemí a děje se tak naprosto bez přičinění jakéhokoli úřadu.
Není to lehké, ale začíná to fungovat.
Evropská unie lidí. Ganau.
