Pro samá potterovská zvířata ho v kinech není vidět, přitom je to (v pravém smyslu slova) nejkrásnější film letošního roku. Příchozími Denis Villeneuve (Zmizení, Sicario) definitivně stvrzuje kredit osobností s jedinečným rukopisem, nástupce mistrů z rodu Finchera či Scotta, s nimiž ho pojí tvůrčí odvaha a láska k ryzímu filmovému jazyku.
Komukoli jinému by ze sci-fi, kde se mluví s mimozemšťany (a Číňany), nevyšlo víc než tuctová armageddonovská selanka s bídáckými generály a slizkými monstry. Ne tak Villeneuvovi. V podání pokorného Quebečana jde o napínavou podívanou, jež si vizuálně nezadá s Gravitací nebo Interstellarem, a příběh sděluje s takřka malickovským přesahem.
Amy Adamsová, herecky ještě intenzívnější než v Nočních zvířatech (rovněž v kinech), dává navíc své postavě, lingvistce pověřené „rozmluvit“ mimozemce, nezvykle intimní hloubku — jestli ji Oscar nemine (jako že by neměl), pak musí přijít právě za Louise Banksovou. A pointa, jež na konci otřese vším, co jste si do té doby mysleli o filmu i o světě, dělá z Vilelneuva génia filmového vyprávění.
Člověk se zkrátka nepřestává kochat, žasnout, bát a ještě dlouho poté přemýšlet — nejen o vesmíru. Ostatně ne náhodou zní původní název Villeneuvova snímku Story of Your Life,Příběh vašeho života. Jak výstižné!
