nahoru

Magické spojení: Don Giovanni a Praha. Slavná opera zde měla před 229 lety světovou premiéru

Jiří Štefek29. října 2016 • 15:20
Magické spojení: Don Giovanni a Praha. Slavná opera zde měla před 229 lety světovou premiéru
foto: profimedia.cz

Opeře Don Giovanni (celým názvem Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni) se přezdívá „opera všech oper“. Dodnes patří k nejžádanějším a nejpopulárnějším dílům vážné hudby hraným po celém světě. Její autor, slavný rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, s ní zažil jeden z největší triumfů svého krátkého, ale plodného života. Hrdě k tomuto nesmrtelnému dílu vážné hudby se může hlásit i Praha, protože ve zdejším Stavovském (tehdy Nosticově) divadle měla tato opera 29. října 1787 svou světovou premiéru. 

Toto dvoutaktové dílo bylo napsáno pro Prahu a zachránilo od krachu zdejší operní společnost impresária Pasquala Bondiniho. Mozartovi životopisci se shodují v tom, že skladatel svou operou chtěl Vídni a císařskému dvoru ukázat, jak moc se mýlí, když ho přehlížejí. A podařilo se mu to, a to i přes to, že Don Giovanni je ponurá opera o smrti. K jedné vraždě dojde hned na začátku prvního dějství, smrt najde i samotný prostopášník Don Giovanni v samém závěru opery.

Kolem samotného díla se traduje mnoho mýtů. Například předehru prý psal Mozart v noci před premiérou opery. Takřka kriminalistický rozbor notového papíru však ukázal, že tomu tak nebylo. Za zmínku stojí, že libreto, které k dílu napsal Lorenzo da Ponte je částečně plagiát a přepsaný text jednoho provinčního skladatele z Itálie. Hudebně velice zralé dílo autor obohatil i několika citacemi jiných autorů a neopomněl ani sebe samotného, když v árii u hostiny odcitoval slavnou Figarovu pasáž „Non piú Andrai“, kterou si podle tehdejších legend prozpěvovali v Praze i kupci na rynku.

Slavného skladatele nevědomky znaly a znají i generace dětí hrající si s knížečkami, kterým se říká leporelo. Leporello, sluha Don Giovanniho, používá "leporelo" jak knížečkový soupis žen a dívek, které jeho pán už stihl ve všech zemích tehdejší Evropy svést. Se svou troškou do mlýna zde samotnému autorovi přispěl prý i samotný vyhlášený milovník žen Cassanova, který se zdržoval na duchcovském zámku na Teplicku.

Před deseti lety se opera bezděky zapletla i do politiky. Jablkem sváru se stal slavný Mozartův výrok „Moji Pražané mně rozumějí“. Některé německé nacionalistické organizace se totiž ohrazovaly, že svým výrokem nemyslel Mozart Čechy, ale pražské Němce. Tato slovní a mediální šarvátka však nic nemohla překrýt na faktu, že Mozart měl Prahu velmi rád a zde sbíral mnohem větší úspěchy než v intrikánské Vídni. Není snad ani potřeba zmiňovat jeho vřelé přátelství s operní pěvkyní Josefinu Duškovou (pro niž napsal slavnou árii Sbohem, můj krásný plameni) nebo velice galantní symfonii (č. 38, KV 504) napsanou přímo pro Prahu, která pak dostala jméno „Pražská“ a autor si v ní mohl dovolit vypustit jednu větu v podobě snobského menuetu.

Náklonnost Prahy k Mozartovi byla patrná i v tom, že když slavný autor v prosinci 1791 předčasně zemřel, konala se velká zádušní mše za slavného skladatele pouze v hlavním městě českého království zatímco ve Vídni mu byl přisouzen jen hromadný hrob za branami tehdejší metropole mocnářství.



Klíčová slova: Mozart, praha, opera, kultura, hudba, divadlo


Colours of Ostrava 2018

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Program a hvězdy Reflex Stage Festival v ulicích
Patrně největší hvězdou letošního ročníku hudebního festivalu Colours of Ostrava, který proběhne mezi 18. a 21. červencem, bude zpěvák Pharrell Williams. Jak vypadal první den s Williamsem, ale třeba i s Vojtěchem Dykem nebo Reflexem si prohlédněte ve fotogalerii Martina Straky. Pokud ještě váháte, pak vás určitě přesvědčí 10 důvodů, proč jet zrovna letos na Colours.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,850
22,200
28,930
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější