Nové komiksy: Vražedná tajemství a smrt za kousek umění | Reflex.cz
nahoru

Nové komiksy: Vražedná tajemství a smrt za kousek umění

RICHARD KLÍČNÍK31. března 2016 • 07:00
Nové komiksy: Vražedná tajemství a smrt za kousek umění
Sochař, Vražedná tajemství a další příběhy
• foto: 
Jota, Crew

Neil Gaiman napsal o Sochaři Scotta McClouda, že jde o nejlepší grafický román, který v posledních letech četl. Má slavný spisovatel pravdu? A stojí za přečtení také jeho vlastní sbírka komiksových povídek s názvem Vražedná tajemství a další příběhy, která právě vyšla?

Scott McCloud: Sochař

Sochař
Je znát, že Sochař Scotta McClouda je první grafický román, který vydává nakladatelství Jota. Pětisetstránkovou bichli vytiskli na křídovém papíře a bez stužky coby záložky. To by jinde neudělali. Křída je drahá a váha knihy hrozí vykloubením čtenářova zápěstí. Navíc založit podobný kus záložkou z přebalu je takřka nemožné. To jsou ovšem technikálie s příběhem nesouvisející.

Sochař je totiž skutečně jedním z nejlepších artových komiksů posledních deseti let, Neil Gaiman má pravdu. McCloud je mistr vyprávěcí formy, jeho práce s komiksem je fenomenální a dokazuje, že zvládl nejen teorii – je totiž autorem kultovního díla Jak rozumět komiksu (č. BB/art, 2008), které patří k základní literatuře komiksové teorie. Kresba je v příběhu podstatná, strhující, McCloud dokonale ovládá střih i dynamiku. A forma tak o dobrou třídu převyšuje obsah, jenž je vlastně triviální – ale zpracování z něj dělá unikátní čtení.

McCloud čtenáři servíruje variaci na klasické téma života vyměněného za výjimečné schopnosti; otevírá i debatu o kunderovské otázce nesmrtelnosti, a navíc vzdává hold streetovému umělci Banksymu (tajné projevy uměleckých výronů ve veřejném prostoru – ovšem s otazníkem nad jejich uměleckou hodnotou). Unikátní forma odkazuje na komiks Pod dekou Craiga Thompsona: dokonalý komiksový střih a fázování pohybu odlehčí okamžiky, kdy už si čtenář trochu zoufá – v místech, kdy by měl být spád nejrychlejší, se dostavují zcela opačné pocity: Kdy už to ten sochař kýčař konečně zabalí? A to je na Sochaři nejzajímavější. McCloud vypráví v dokonale vytříbeném stylu příběh chlapíka, který sice miluje svoji sochařinu, ale kromě nadšení nemá, co by světu předal. A to je právě paradox, který z knihy dělá nezapomenutelné čtení.

Neil Gaiman: Vražedná tajemství a další příběhy

Vražedná tajemství a další příběhy
Nakladatelství Crew je prvním vydavatelem, který se neštítil napsat na přebal knihy, že jde o „ultimátní“ sbírku komiksů napsaných podle povídek Neila Gaimana. Výraz „ultimátní“ totiž v češtině neexistuje a správný tvar „ultimativní“ neznamená „úplný“ jako v angličtině, ale spíše bezpodmínečný, ba vydírající… Nu, lingua franca vládne i těm, kteří jí nevládnou, a Gaiman za to nemůže.

V knize naleznete Gaimanovy příležitostné práce, celkem čtyři povídky, které – až na titulní Vražedné tajemství – nezapadají do žádného z autorových tradičních světů. Přesto jsou výjimečně dobré, znepokujující a velmi obratně napsané. Nejpodstatnějším příspěvkem je hned povídka titulní, která se vztahuje k Sandmanovi, potažmo navazujícímu komiksu Lucifer. Gaiman začíná ze široka, ale přivede čtenáře až do Stříbrného města andělů, a to do časů, kdy Bůh teprve tvořil svět a jednotlivé pojmy. Zápletka se otáčí pochopitelně kolem lásky. A vlastně také kolem první vraždy. Že ji má na svědomí Kain? Ale no tak… nenechte se vysmát.

Následující tři příběhy jsou kratší, a zároveň jsou esenciálním zhmotněním vypravěčského talentu a uvažování Neila Gaimana. Stvoření noci je příběh o kočkách (ty Gaimanovi vždycky šly) a jejich schopnosti vidět jiné světy, Fakta v případu zmizení slečny Finchové zavedou čtenáře do pitoreskního cirkusu, kde se míchají sny a realita, a Harlekýnův Valentýn je poeticky bizarní hříčkou, která potěší všechny milovníky morbidních point.

RICHARD KLÍČNÍK

Klíčová slova:
komiksfantasyknižní čtvrtek


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější