Vyhlazování národů a vášeň s vůní benzínu | Reflex.cz
nahoru

Vyhlazování národů a vášeň s vůní benzínu

Jaroslav Šajtar10. března 2016 • 07:00
Vyhlazování národů a vášeň s vůní benzínu
Knižní čtvrtek
• foto: 
Grada, PANT

Vyšla kniha o genocidách, která není žádným čtením na dobrou noc, ale pro pochopení ne až tak vzdálených hrůz minulosti je naprosto nezbytná. A nejstarší automobilka na světě si připomíná 130. výročí svého založení, takže dva Češi dali o fenoménu Mercedes-Benz dohromady pěknou výpravnou publikaci.

Knižní čtvrtek
Kolektiv autorů: Holokaust a jiné genocidy
Občanské sdružení PANT přišlo s knihou potřebnou jako sůl. České vydání publikace Holokaust a jiné genocidy (přeložila ji Petruška Šustrová) je rozšířenou verzí práce nizozemského Ústavu pro studia válek, holokaustu a genocidy z roku 2012 a je určeno primárně učitelům dějepisu; je k němu přiloženo DVD s filmy, vzpomínkami pamětníků a pracovními listy. Sedmičlenný autorský kolektiv, nad nímž bděli dva nizozemští editoři (a nad českým vydáním rovněž dva, pochopitelně ovšem čeští!), věnuje největší část nejznámějšímu, protože nejmedializovanějšímu, a také největšímu vyvražďování jednoho etnika v historii – židovskému holokaustu, jímž dvousetstránková kniha trochu nelogicky začíná, ačkoli ke genocidě Arménů došlo o více než čtvrtstoletí dříve.
Následuje masové vyvražďování v Demokratické Kampučii (tak se tento zrůdný stát jako výsměch všemu skutečně jmenoval) za hrůzovlády Rudých Khmerů Pol Pota a Ieng Saryho v letech 1975 až 1979, jemuž učinila přítrž až vietnamská intervence. Pak přichází popis genocidy menšinových Tutsiů většinovými Hutuy ve Rwandě roku 1994, přičemž autorka – Maria van Haperen – podnikla nezbytný exkurs do spletité minulosti této středoafrické země a kořeny násilí vidí v rasistických teoriích z 19. století.

Ton Zwaan nám přibližuje občanskou válku v Jugoslávii z devadesátých let minulého století, jež se vzhledem k vazbám na národy této země, s níž Čechy pojilo dlouholeté přátelství, u nás setkávala se zvýšeným zájmem – jistě mnohem vyšším než podstatně krvavější genocida ve Rwandě. Tady je však třeba upřesnit, že nedávno došlo na mezinárodní úrovni ke konstatování, že během občanské války ani Srbsko, ani Chorvatsko genocidu nespáchaly. Jak je vidět, nuance jsou někdy velmi jemné a rozplést jejich předivo není snadné.

Náležitý prostor je věnován holodomoru (hladomoru) na Ukrajině během násilné kolektivizace začátkem třicátých let minulého století. Dozvuky této tragédie se dodnes promítají do vztahu mezi Rusy a Ukrajinci, ačkoli nikdo z hlavních iniciátorů „likvidace kulactva jako třídy“, jak se tento násilný akt eufemisticky nazýval, nebyl ruské národnosti. Co dodat – čtěte a bděte!

Knižní čtvrtek
L. Samohýl – Z. Vacek: Fenomén Mercedes-Benz & Čechy, Morava a Slezsko
Spolupracovník tištěného Reflexu a bývalý šéfredaktor nedávno zaniklé české verze měsíčníku Geo Zdeněk Vacek se spojil s Ladislavem Samohýlem, aby viribus unitis (spojenými silami) zúročili svou dlouholetou lásku k automobilismu. Výsledkem této spolupráce se stala reprezentativní, mnoha nádhernými fotografiemi historických vozidel zpestřená kniha Fenomén Mercedes-Benz & Čechy, Morava a Slezsko (vydala ji Grada), jež uspokojí četné zájemce o motorismus, a to nejen u nás. Doprovodný text je totiž bilingvní, česko-anglický, z čehož lze soudit, že ojedinělá 350stránková publikace má plně oprávněnou ambici oslovit příznivce třícípé hvězdy i v zahraničí.
Značka je s historickými zeměmi Koruny české spjata víc, než možná leckdo tuší. Věděli jste například, že pro věhlasnou automobilku pracoval i autor Golema – pražský spisovatel Gustav Meyrink – a že šéfkonstruktéra pro něj dělal rodák z Vratislavic nad Nisou Ferdinand Porsche, jenž ovšem za druhé světové války zkonstruoval také samohybné dělo nesoucí jeho rodné jméno, což jeho reputaci v očích zejména nejednoho Čecha pošramotilo? A co takový Emil Jellinek či Alexander Kolowrat-Krakowský? Buď jak buď, český a německý živel se v českých zemích prolínaly – nezřídka k oboustrannému prospěchu. A mimochodem, v knize nechybí ani model, v němž si vozil šunky zlopověstný zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich, než mu stateční parašutisté zatnuli tipec.

Jaroslav Šajtar



Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15