Seriály vládnou: Smrtící nebezpečí televizní obrazovky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Seriály vládnou: Smrtící nebezpečí televizní obrazovky

Jiří Pavlovský22. ledna 2016 • 08:30
Seriály vládnou: Smrtící nebezpečí televizní obrazovky
foto: Profimedia.cz

Před dávnými časy bylo slovo „seriál“ symbolem něčeho méně hodnotného. Kýče pro maminy, žánru žijícího ve stínu svého staršího bráchy filmu. Jenže to se změnilo. Momentálně jsou seriály králové ringu a lidé v hospodách, intelektuálové v kavárnách, nezávisláci v čajovnách a bezdomovci u popelnic rozebírají, co se stalo v minulém díle. Seriály často přinášejí zajímavější, inteligentnější a dospělejší příběhy než filmy.

reklama

Ony si za to filmy můžou samy. Staly se z nich spíše pouťové atrakce, kde příběh není extra důležitý – podstatnější je hvězda a kolik peněz se vrazilo do triků. A zatím se stala televize útočištěm talentovaných scenáristů. Jména jako Joss Whedon, Aaron Sorkin, J.J. Abrams už dávno přesáhla televizní obrazovku... a i lidé, ze kterých se nestaly filmové megastar, jako Vince Gilligan, Bryan Fuller, Steven Moffat, David Simon, Ryan Murphy, Rob Thomas, David Milch či Dan Harmon jsou pojmem a fandové natěšeně očekávají každý jejich další počin. Osobnost hlavního scenáristy (alias showrunnera) je tak silná, že když je nějaký ze seriálu odstaven (jako Sorkin ze Západního křídla, Amy Sherman-Paladino z poslední sezóny Gilmorových děvčat či Harmon z Community), klesne nejen kvalita, ale i sledovanost... a někdy musí producenti za autorem pokorně přilézt a požádat ho, jestli by se nevrátil.

Hledáme muže, který nás napíše. Zn.: Spěchá. (Gilmorova děvčata)Hledáme muže, který nás napíše. Zn.: Spěchá. (Gilmorova děvčata)

Ovšem seriály nepřináší jen potěchu, ale i různá nebezpečí. I pro představitele hlavních rolí. Seriál obstará herci kariéru na mnoho let... ale dost často ho přitom i zničí. Nejenže je to tvrdá rachota, při které nemá moc času na nic jiného, ale navíc ho zařadí do škatulky, ze které se jen těžko vymaňuje. Jen se zeptejte Ladislava Chudíka. Když agent Eda O´Neilla žádal pro svého herce za roli v Ženatý se závazky vyšší honoráře, vždycky argumentoval: „Podívejte se na něj! Vy jste ho zničili! Je odepsaný! Teď už mu žádnou roli nikdo nedá! Do smrti bude Al Bunda!“ Což byla v podstatě pravda. Eda O´Neilla zachránil překvapivě až další sitcom, Modern Family.

Rodina - základ zhouby moderního muže. (Ženatý se závazky)Rodina - základ zhouby moderního muže. (Ženatý se závazky)


Seriály jsou nebezpečné i pro diváky. U filmu, ať je vám hrdina sebesympatičtější, ať vás dojímá romantická linka sebevíc, uplynou dvě hodiny a šlus. Emoce skončila. Pokud nebude natočené další (mnohem horší) pokračování, už se s hrdiny nikdy neshledáte. To u televizních seriálů neplatí. Jejich přitažlivost (a nebezpečnost) spočívá v tom, že se v nich můžete zabydlet, že s hrdiny žijete a jakákoliv tragédie vás pak vezme daleko víc. No jen si vzpomeňte (alespoň vy starší), co s vámi udělalo, když  (spoiler!v MASHi zabili Henryho Blakea… a netvařte se cynicky, neskočíme vám na to. Já si ještě vzpomínám, jak mě složil poslední díl Twin Peaksu... nebo smrti ve Firefly či Buffy.

 

Tos nečekal, viď? (Twin Peaks)Tos nečekal, viď? (Twin Peaks)

Seriály prožíváte obvykle mnohem intenzivněji než filmy. Jsou jako tekuté písky. Ze začátku vypadají neškodně, ale za nějakou dobu už znáte všechny postavy a pokud jste žena, máte s hrdinkami i sladěnou menstruaci.

A vkus. (Jak jsem poznal vaši matku)A vkus. (Jak jsem poznal vaši matku)

A z tohohle angažování pak nastávají problémy. Nepočítáme teď lidi, kteří píšou hercům nenávistné dopisy - spíš mluvím o tom, že takovéhle divácké prožívání není zrovna lehké nezklamat. Zvláště když dojde na finále.

Tedy, pokud se k němu člověk vůbec dostane.

Mnohé seriály jsou utnuté hned v zárodku a vy se nikdy nedozvíte, jak to všechno mělo dopadnout a kdo stál v čele toho děsivého spiknutí. Jiné existují o pár let déle, než by měly. Jsou seriály, které skončily moc brzo... a na druhou stranu máte deset let běžící série, které měli producenti utnout už před jedenácti roky. Tohle je parketa hlavně sitcomů. Postupem doby se z sympaticky potrhlých postav stanou legračně blekotající dementi, nápadité zápletky jsou nahrazené lacinými fórky... a všichni už čekají, až to konečně skončí a budou mít klid. Jenže diváci jsou konzervativní, a i když brblají, že to není ono, stále zůstávají přilepení u obrazovky, a tak producenti nenechají seriál padnout. To byl příklad Přátel, Jak jsem potkal vaši matku... a zdá se, že i Teorie velkého třesku.

Ovšem i když se seriál dobelhá do finále, není vyhráno.

Nejdřív ale ještě odbočím.

Seriál má jednu silnou zbraň. A tou je konec sezóny. V tomhle díle se obvykle tvůrci vzchopí a zatímco celou sezónu lidé přežívající ve světě plném zombií řešili, kdo bude mýt nádobí a kdo ukradl ořezávátko, v posledním díle dojde na krizi a všechno končí tak, že diváci odchází od obrazovky s pocitem „no, tahle sezóna byla nudná... ale příště se to už rozjede!“ Ne, nerozjede. Všechny zápletky budou vyřešeny v prvním a druhém díle a pak se všichni vrátí k zmizelému ořezávátku. Až tedy zase do posledního dílu sezóny, kdy se odhalí...

A jede to zase dál.

Protože my lidé jsme tvorové důvěřiví a opravdu doufáme, že to zase bude stejně úžasné jako první díly.

No... ale někdy seriál musí skončit. Už nejde přehrát odpovědnost na další sezónu. A tady nastává hlavní problém. Nic vás nenaštve víc, než když se několik let díváte na seriál, prožíváte ho... a pak jen zíráte na závěrečné titulky a říkáte si, co to, sakra, mělo být.

No vážně - co to, sakra, mělo být?! (Ztraceni)No vážně - co to, sakra, mělo být?! (Ztraceni)

Na tohle byl přeborník J. J. Abrams - a proto jsou všichni rádi, že místo seriálu radši natáčí Star Wars a Star Trek. Měl skvělé starty, to ano - ale tak kolem třetí sezóny jste si najednou nebyli jistí, jestli se ještě stále díváte na ten samý seriál, nebo spíš na jeho parodii z dílny rumunských humoristů. To byl příklad jak špionážky Alias (který navíc zamořil filmový svět Jennifer Garnerovou), tak především Ztracených. Tenhle seriál jsem si dokonce kupoval na DVD – abych ho po shlédnutí posledního dílu vzal a daroval na charitu. Ať i bezdomovci trpí.

Proboha... scenáristi jdou! (Alias)Proboha... scenáristi jdou! (Alias)

U seriálu totiž daleko víc záleží na tom, jak se to celé uzavře. Špatný konec může zničit pozitivní dojem ze spousty skvělých sezón. To byl případ seriálů Battlestar Galactica, Jak jsem potkal vaši matku, Dexter, Prison Break... i když většina z nich šla do kopru už mnohem dřív.

Některé ale překvapivě ne a zůstanou skvělé až do konce. Breaking Bad, Shield, Wire, Angel, Buffy... další si dosaďte sami.

Abych to shrnul. Seriály nabízí daleko větší citovou zaangažovanost. Můžou vás nadchnout a můžou vás donutit k takové citové zainteresovanosti, jako dokáže málo co. Ovšem jako každá láska, i tahle se dokáže snadno a rychle změnit v nenávist.

A ani peklo nezná větší nenávisti než zklamaný divák.

Protože takový divák se pak může naštvat, vzít brokovnici a...

(Zbytek se dozvíte v druhé sezóně.) 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama