I sedmý román Michaela Cunninghama, autora slavného románu Hodiny, byl přeložen do češtiny: vynikající vyprávění o samotě, stárnutí, láskách, závislostech a talentech. A na své dětství v socialismu vzpomíná Patrick Zandl, známá osobnost českého internetu.
Loňský román dvaašedesátileté americké literární stálice jde do jisté míry ve stopách těch předchozích – v útlé knížce se opět řeší stárnutí a smrt, hospodaření s talentem i s kokainem, mezilidské vztahy homosexuálů i těch druhých a všechno se to odehrává samozřejmě v New Yorku, jenže tentokrát nikoli privilegovaným jedincům vlastnícím galerii, ale partě kdysi nadějných prahipsterů, kteří provozují luxusní sekáč, případně hrají po večerech v hospodách kytarové hity, které se hitem vlastně nemají šanci stát. Sedmý román Michaela Cunninghama nese mnohoznačný název Sněhová královna a v překladu Veroniky Volhejnové ho právě vydal Odeon ve své edici Světová knihovna. „U obou svých románů napsaných po Hodinách jsem se zatraceně snažil, aby byly těžko zfilmovatelné. A asi mi to klaplo – zatím žádné nabídky od producentů,“ smál se autor Hodin, Vzorových dnů nebo Těla a krve v pět let starém rozhovoru pro Reflex během své druhé oficiální návštěvy Prahy. Andersenovská, intimní, citem nabitá Sněhová královna, tak trochu mix variací na Vianovu Pěnu dní a muzikál RENT, je naopak zfilmovatelná fantasticky – mladá umírající kráska, její nastávající, který jí chce složit tu nejkrásnější svatební píseň a pak možná konečně seknout s drogami, a jeho bratr, který marní svým talentem v honbě za ideálním mužem… To by na plátně mohlo hodit krásnou zimní romanci.
„Toho sobotního rána se děda rozhodl, že půjdeme ukrást jezeďákům ze stohu trochu slámy, aby bylo pro králíky na podestýlku. Děda byl fér chlap, ale krást jezeďákům ze stohu se mohlo, neboť to patřilo lidu, a lid tak splácel pole dědova táty, která lidu spravedlivě připadla…“ Někdejší zakladatel serveru Mobil.cz a bývalý šéfredaktor portálu Lupa.cz má básnické střevo, jak vědí jeho fandové už léta. Nejen jim je určena autobiografická kniha místy velmi vtipných memoárů s názvem Husákův děda, kterou publicista Patrick Zandl vydal před třemi týdny u nakladatelství Argo. Historky o tom, jak děda přečůral nácky a pak komunisty, jak po válce pomáhal znovu budovat pardubický pivovar a jak se v hospodě zastával Masaryka, jak jeho vnouček hrával hokej s Dominikem Haškem a jak byl vystaven záření domnělého atomového hřibu. Sedmnáct příběhů, které vás hodí do moře nostalgie a v hospodě pak část odvyprávíte jako dějiny vlastní rodiny.
