Rozmarné léto vám po karlovarském filmovém festivalu osvěží knížka o životě izraelského kibucníka, ale především evropského dobrovolníka v kibucu, hic et nunc. A kafe jako na dlani budete mít díky jedné z nejlepších a nejhezčích knih o kávě na českém trhu.
Severočech Jaroslav Balvín před měsícem vydal u nakladatelství Novela bohemica svou již čtvrtou knížku – a tentokrát nejde o čistou fikci a o lásku jako v jeho předchozích krátkých prózách Mácha: Deníky (Turistický průvodce) a Lásko, teď! nebo o umělecky pojaté kecy v kleci jako v posledním Hostu a rybě. Dvousetstránkový svazeček má podtitul České stopy na břehu Galilejského jezera, protože v něm autor kráčí po stopách československých židovských emigrantů a s nimi nebo s jejich potomky mluví o jejich novém životě ve Svaté zemi. Tyhle staré příběhy jsou asi nejzajímavější součástí Balvínova reportážního Deníku z kibucu, žitého a psaného během letošního dvouměsíčního pobytu v tradičním kibucu Ejn Gev na březích Galilejského jezera (úvodní část publikace vyšla jako reportážní článek v Salonu deníku Právo, http://www.novinky.cz/kultura/salon/363300-jaroslav-balvin-za-kopcem-se-bojuje-reportaz-z-kibucu-na-upati-golanskych-vysin.html). Autorovy černobílé snímky jsou vítaným bonusem téhle přesné a aktuální rukověti kibucníka.
Tohoto „Průvodce světem kávy s recepty na její přípravu“ sice nakladatelství Smart Press vydalo už před pěti lety, ale prakticky každoročně je potřeba dotisku – popularita kávy i čtení o ní kvapem stoupá. A vzhledem k tomu, že týdeník Reflex vydá koncem měsíce obsáhlý „kávový speciál“, přečetla jsem si knížku Petry Veselé, několikanásobné mistryně republiky v přípravě kávy, znova. Vyhlášená (někdejší) kavárnice a šéfka kávových školicích kurzů ve své Knize o kávě jednoduše a prostě píše o kávovníku, o sklizni, pražení i přípravě kávy. Člověka mile překvapí, že se autorka neřadí (nebo aspoň před pěti lety při tvorbě publikace neřadila) mezi „kávové fašisty“ a že dokáže psát bez předsudků i o experty opovrhované instantní kávě nebo o kávových kapslích. Její přesné a dobře napsané recepty na kávu a kávové nápoje se nikdy nepřežijí, parádní snímky Davida Židlického se neokoukají. A ten latte art!
