Morgan Freeman je živel: to dokázal už na festivalu v Karlových Varech, kde kvůli fotce Tona Stana neváhal usednout do klína nynějšího prezidenta přehlídky Kryštofa Muchy. Po jedenácti letech jsme se s ním setkali znovu — tentokrát nikoli ve Varech, nýbrž v Hollywoodu. A i když už si na nikoho nesedal, klíny ho zajímat nepřestaly: neúnavně totiž zkoumal délku sukní zúčastněných novinářek.
„To nevíte, že se za hvězdami chodí v minisukni?“ zahájil rozhovor pro Reflex. Ten se za ním rozjel na premiéru scifi Transcendence, která se konala v Los Angeles.
Herec, o němž před pár lety bulvár (samozřejmě mylně) šířil, že si chce brát vlastní vnučku, vůbec dováděl své agenty k šílenství. Přel se s nimi, když ho se stopkami v rukou chtěli utnout v půlce věty. Taky se vytrvale odchyloval od tématu, respektive filmu, jejž měl propagovat. Ba ještě „hůř“, ve svých proslovech si dovolil jít proti deklarovanému poselství, a místo aby hřímal, jak je nebezpečný internet a spoléhání na vyspělé technologie, klidně si je pochvaloval.
„Já mám pokrok rád. Přece po mně nechcete, abych se dal na stará kolena na sbírání kořínků a oheň rozdělával troudem,“ čílil se.
Když se Morgan Freeman smál, bylo to doopravdy, když se rozohnil, bylo to taky doopravdy. Nejvíc jej popuzovalo jakékoli použití termínu afroamerický. „S americkou korektností běžte někam. Žádného Afroameričana v Hollywoodu neznám, jsme černoši,“ prohlásil s tím, že rasové otázky mu obecně spíš vadí. „Upozorňovat na rozdíly, byť v dobré víře, nikdy nenese nic dobrého. Pouze to podporuje povědomí o tom, že existují.“
