Můj vysvlečenej deník

Můj vysvlečenej deník Zdroj: Bontonfilm.cz

Plzeň jede aneb do kina teď vede cesta přes západ

Nebýt filmovou fanynkou a kritičkou, považovala bych skoro za hřích posílat lidi v tomhle počasí do kina, jenže ono je holt proč. A pro Plzeňáky to platí dvojnásob.


Festival Finále

www.filmfestfinale.cz

Plzeň, do 28. 4.

Z filmového jara v západočeské metropoli už se stala tradice. Příjemná tradice, nutno dodat. Nejenže skýtá možnost dohnat divácké resty z minulého roku — k základům festivalu Finále totiž patří přehlídka všech uplynulých českých premiér —, ale ještě navíc myslí na fajnšmekry. Letos jim přivezl polskou filmařskou legendu Krzysztofa Zanussiho, fanouškům Petra Zelenky a Davida Ondříčka připravil retrospektivy včetně jejich hitů Knoflíkáři/Samotáři (a maratónu seriálu Terapie) a v neposlední řadě myslel i na milovníky klasiky, pro něž se na velké plátno dostal „director’s cut“ Formanova Amadea nebo zrestaurovaná Marketa Lazarová. To vše a mnohé další přitom ještě pořád máte možnost stihnout — končí se až v neděli. Doporučuji nečekat a vyrazit.

 

Piráti

3,53,5|Reflex.cz


Velká Británie / USA, 2012, 88 min

Režie: Peter Lord, Jeff Newitt

Hrají: David Tennant, Martin Freeman, Salma Hayeková, Jeremy Piven.

Existují hned čtyři důvody, proč si nenechat ujít animovanou komedii Piráti. Za prvé (a především): nejsou to další Piráti z Karibiku. Ta úleva! Za druhé: nejsou to trojrozměrní piráti. Ta úleva!! Za třetí: jsou to vtipní, protože navzdory americké supervizi stále hlavně britští piráti. Ta úleva!!! Za čtvrté: jsou to struční piráti (kéž by se všichni režiséři naučili vtěsnat do stopáže 90 minut). Nějaký zápor? Snad že ten zmíněný vtip není až tak oslnivý, jak bychom od stvořitele Gromita a slípky Ginger čekali. Dohled hollywoodských producentů je zkrátka oříšek i pro tak otrkané filmaře, jako jsou britští Aardmanovci.

 

 

Můj vysvlečenej deník

22|Reflex.cz


Režie: Martin Dolenský

Hrají: Veronika Kubařová, Berenika Kohoutová, Marika Šoposká, Šárka Vaculíková, Igor Bareš

Ponechme stranou spekulace, jestli předlohu pro pravověrnou teenagerovskou limonádu české provenience napsala skutečně náctiletá dívka, nebo spíš -cetiletý muž, ostatně až ji uvidíte, seznáte sami. Důležitější je, jak film funguje. A po pravdě — je to přesně tak, jak byste čekali. Zarytý intelektuál uteče po první minutě rádobyholčičího rádobydeníčkování, normální divák ho přežije a ošívat se začne, až když se do příběhu prvních lásek a zrad začnou motat válečná traumata a sebevraždy. A dvanáctiletý kluk, jenž na Můj vysvlečenej deník vezme jedenáctiletou spolužačku v rámci oficiálního „prvorande“, bude vděčně mačkat lístek, za který dal půlku kapesného, a těšit se, až zjihlá slečna přiblíží svou ruku k jeho. Mohlo být hůř.