november

november Zdroj: divadlo

Všechno se dá koupit, i prezidentská milost pro krocana. V Libni to umí hodně vtipně zahrát

Možná jste si v médiích všimli krátké zprávy, že prezident Obama minulý týden "omilostnil" dva krocany, které jsou tradiční součástí jídelníčku o svátku Díkuvzdání. Kolem krocanů a jejich "prezidentských milostí" se točí i hra November. V druhé premiéře ji 29. listopadu uvede Komorní činohra na Malé scéně Divadla pod Palmovkou.

 

Politik s nulovou šancí na znovuzvolení a jeho všehoschopný poradce. Volby za dveřmi. "Je čas prodat pár milostí a zmizet ze scény." Pokud má být tato situace východiskem divadelní hry, je zde oprávněná obava, že z toho vzejde jen schématická zábava. To ovšem v případě, že autorem není americký dramatik David Mamet.
Jeho hra November z roku 2008 se celá odehrává v Oválné pracovně v Bílém domě a výše zmíněným hlavním hrdinům v ní sekundují ještě šéf asociace chovatelů krocanů a lesbická autorka prezidentových projevů.
Mamet z těchhle ingrediencí dokázal uvařit neuvěřitelně vtipnou a přitom chytrou devadesátiminutovku. Některé repliky mi budou ještě dlouho znít v hlavě, třeba "Naše preference jsou nižsí než Gandhího chlestrerol." ¨
Autor tuto hru napsal v roce 2007, předobrazem divadelního prezidenta Charlese Smithe by tedy mohl být nepopulární George W. Bush. Ale nejde o dobovou agitku ani parodii, hra November funguje univerzálně. A to i v Česku čtyři roky poté, což dokazuje naprosto skvělá inscenace Jiřího Bábka v Komorní činohře v Libni.
Pro mě osobně je objevem málo známý Vasil Fridrich, který je v roli prezidenta téměř nesnsitelně vtipný. S textem prošpikovaným nikoli samoúčelnými vulgarismy si výborně poradila také překladatelka Ester Žantovská.
Podtrženo a sečteno jde o zážitek, kdy si divadelní divák po poslední replice neříká zmoženě: "Tak ještě potlesk a máme to za sebou", nýbrž: "To už je konec?" V poslední době ne úplně častý pocit.

Politik s nulovou šancí na znovuzvolení a jeho všehoschopný poradce. Volby za dveřmi. "Je čas prodat pár milostí a zmizet ze scény." Pokud má být tato situace východiskem divadelní hry, je zde oprávněná obava, že z toho vzejde jen schématická zábava.

 

 

To ovšem v případě, že autorem není americký dramatik David Mamet. Jeho hra November se celá odehrává v Oválné pracovně v Bílém domě a výše zmíněným hlavním hrdinům v ní sekundují ještě šéf asociace chovatelů krocanů a lesbická autorka prezidentových projevů.

 

 

Mamet z těchhle ingrediencí dokázal uvařit neuvěřitelně vtipnou a přitom chytrou devadesátiminutovku. Některé repliky mi budou ještě dlouho znít v hlavě, třeba "Naše preference jsou nižsí než Gandhího chlestrerol."

 

 

Autor - který si mimochodem politickou satiru z Bílého domu vyzkoušel jako scénárista filmu Vrtěti psem - tuto hru napsal v roce 2007, předobrazem divadelního prezidenta Charlese Smithe by tedy mohl být nepopulární George W. Bush. Ale nejde o dobovou agitku ani parodii, hra November funguje univerzálně. A to i v Česku čtyři roky poté, což dokazuje naprosto skvělá inscenace Jiřího Bábka v Komorní činohře v Libni.

 

 

Pro mě osobně je objevem málo známý Vasil Fridrich, který je v roli prezidenta téměř nesnsitelně vtipný. S textem prošpikovaným nikoli samoúčelnými vulgarismy si výborně poradila také překladatelka Ester Žantovská.

 

 

Podtrženo a sečteno jde o zážitek, kdy si divadelní divák po poslední replice neříká zmoženě: "Tak ještě potlesk a máme to za sebou", nýbrž: "To už je konec?" V poslední době ne úplně častý pocit.