Da Vinciho Krista poprvé vidí i veřejnost | Reflex.cz
reklama
nahoru
Výtvarný tip

Da Vinciho Krista poprvé vidí i veřejnost

Kateřina Hejdová12. listopadu 2011 • 06:00
Da Vinciho Krista poprvé vidí i veřejnost
foto: Profimedia

Máte cestu do Londýna nebo jste vášniví obdivovatelé díla Leonarda da Vinci? Anebo obojí? Národní galerie v Londýně zpřístupnila tento týden dosud největší sbírku da Vinciho děl na unikátní výstavě. K vidění je do 6. února i dosud nezveřejněný obraz z roku 1499 Christ as Salvator Mundi, pocházející ze soukromé sbírky.

reklama

Leonardo da Vinci: Painther at the Court of Milan
kdy: 8. listopadu 2011–5. února 2012
kde: The National Gallery, Londýn
otevřeno: denně od 10 do 18 hodin
vstupné: plná cena 16 britských liber (asi 480 korun)

 

Londýnská výstava se specializuje především na období da Vinciho života, kdy jej na svém dvoře zaměstnával milánský vévoda Ludovico Sforza (česky Ludvík Mouřenín, žil v letech 1452–1508). Malířův pobyt u Sforzy se stal v období 1482–1499 nejproduktivnějším obdobím jeho života. V těch letech se v jeho představách postupně vytvořila pro jeho osobnost tolik specifická estetika, v té době se v Leonardově hlavě definitivně usadil názor na to, jak má podle něho vypadat kvalitní umění.

 

To vše se pak otisklo do vrcholné renesance, která znamenala na začátku 16. století období vůbec největší slávy italského umění. Do Milána přitom doputoval coby talentovaný muzikant. Ve Florencii, kde se tehdy Leonardo „učil umění“, se jednotlivé umělecké discipliny tak striktně neoddělovaly. Ludvíkovi do Milána přivezl coby diplomatický dar od vládce Florencie Lorenza de’ Mediciho lyru. Poprvé vstoupil na milánskou půdu ve třiceti letech.

 

 

Zpočátku pokračoval ve vícero disciplínách, učil se malovat i hrát na strunné nástroje, jak bylo ve zlaté době florentského státu zvykem. Moudrý Ludvík Mouřenín se rozhodl ponechat da Vincimu čas — a z něho se jakousi přirozenou cestou vyvinul na milánském dvoře malíř-filozof. Umění přestal vnímat jen jako pouhý odraz skutečnosti a za hlavní cíl malby naopak již nepovažoval uchování obrazu v lidské paměti. Začal hledat harmonii a krásu.

 

 

Výstava v Národní galerii v Londýně je rozdělena do šesti místností a šesti samostatných oddílů. První část nese název Muzikant v Miláně: Tichá revoluce. Patří sem například Leonardovo revoluční dílo Muzikant, na němž se snažil demonstrovat naturalistický způsob malby. Místnost druhá se jmenuje Krása a láska, jak již název napovídá, visí v ní Leonardovy ženské portréty, mezi nimiž nechybí ani slavná Dáma s hranostajem. Jen tu Monu Lisu tu nenajdete, zůstala i přes všemožné spekulace „doma“ v Louvru.

 

Třetí část, Tělo a duše, skýtá pohled třeba na Pokání sv. Jeronýma, dvě verze obrazu Madona ve skalách patří zase do oddílu s názvem Obraz duchovnosti. Madonu Littu zařadili organizátoři do sekce Leonardo a jeho společnice. Vůbec poprvé je nyní v Londýně vystaven obraz Christ as Salvator Mundi, jejž Leonardo maloval pravděpodobně přímo pro Ludvíka XII. — v roce 1499 francouzský král Milán dobyl. Visí v sekci Zázračný talent. Na „charaktery a emoce“ se soustředí část výstavy nazvaná Poslední večeře. Podle nejambicióznějšího díla, do něhož se Leonardo u Sforzy pustil.

 

 

Celkem na výstavě Leonardo da Vinci: Malíř milánského dvora, naleznete 93 vystavených exponátů, obrazy střídající skici, črty a studie. Posbírány jsou z muzeí po celém světě — šest jich přijelo z Ameriky, dva z Budapešti, na dvacítku jich pochází přímo z britské metropole. Spolupracovaly ale i galerie ve Vatikánu, Madridu, Miláně, Paříži, Florencii, Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem, Petrohradě či Krakově. Čtyři díla pocházejí se soukromé sbírky. Drtivou část vystavovaných děl ovšem nevlastní nikdo jiný než samotná britská královna. Na výstavě si tak vlastně můžete připadat jako přímo v „obýváku“ anglické panovnice.

 


Kateřina Hejdová




Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama