Requiem za Radiožurnál

Vždycky jsem si myslel, že funkce hudebního redaktora Českého rozhlasu ve skutečnosti neexistuje a že playlist na Vinohradech ovládá porouchaný počítač, jenž měl být vyřazen už někdy před nástupem Internetu. Rotovat v roce 2010 ve vysokých obrátkách Alphaville, Sandru či Drupiho a lepit jejich popěvky na často zajímavé publicistické příspěvky, za tím musí být zvrácený stroj…

Můj omyl spočíval jen v detailu. Před lety jsem se seznámil se sympatickým člověkem, který se donedávna skutečně živil jako hudební redaktor veřejnoprávního rozhlasového kolosu. Je to výborný muzikant, kdysi hrál v Apollo Beatu, má rád jazz a přes svůj věk je překvapivě otevřený všemu novému, co se v hudbě děje. Přesto do nedotknutelného playlistu léta sypal ty hrůzy, jež mu přes všemožné průzkumy… nařizoval počítač. (Mimochodem, představa, že lidi přeladí, když jim místo italských kantilén z osmdesátých let bude hrát třeba David Bowle, se mi zdá natolik zvrácená, že se mi jí nechce uvěřit.)

Nyní se tedy v ČRo rozhodli ten computer-selektor mírně updateovat. Opět za tím stojí průzkum, který rovněž nařizuje, že změny nesmějí být větší než malé, a tak posluchači Radiožurnálu mohou dnes poslouchat Lenku Filipovou, Mekkyho Žbirku či ABBU už jen jednou za pět hodin (místo nedávné frekvence hodin tří, což není fór, opravdu mají ten software takhle nastavený) a na seznam vyvolených přibylo padesát nových položek (Coldplay, Marek Ztracený, Gwen Stefani …). Test úspěšnosti tohoto kroku proběhne v září a my jsme zvědaví, jestli někdo změnu vůbec zaregistruje. Na zařazení takových kapel, jako jsou třeba Radiohead či TV On The Radio, si budeme muset evidentně ještě nějakou chvíli počkat.