Berlinale počtvrté: Stáčírna krve

. Zatímco u nás se vloni hojně chodilo na Jakubiskovu košatou verzi o čachtické paní, na berlínském filmovém festivalu představila svoji vizi příběhu herečka a režisérka Julie Delpyová.
Tahle vcelku křehká Francouzka se rozhodla, že odhalí temnou stránku své duše: prý měla vždycky ráda pohádky – hlavně ty, které nedopadly dobře. A tak natočila film The Countess (Hraběnka, 2009)... Kdyby však energii a peníze investovala jinam, udělala by líp. Při všech výhradách k opusu Jakubiskově (a že jich bylo), vítězí jeho snímek Bathory (2008) na celé čáře.
Delpyová natočila čistě popisnou báchorku o ženě, která se vyděsila prvních vrásek a jala se je likvidovat panenskou krví. Možná by ji to tolik neposedlo, kdyby neměla o mnoho let mladšího milence (Daniel Brühl jako mladý hrabě Thurzo) a nechtěla s ním za každou cenu držet krok. Tohle je ostatně téma, které se na Berlinale stále vrací: zkušená žena a zajíc - teď jde o to, kdo koho uštve. Film na tohle téma přivezl do Berlína Stephen Frears (Chéri, 2009), i Rebecca Millerová (The Private Lives of Pippa Lee, 2009). A koneckonců jde i o jedno z témat Předčítače (viz Reflex online 10. 2. 2009 - Berlinale potřetí), který se tu promítal před pár dny. Člověk by myslel, že světem hýbe finanční krize, ale filmaři za vším vidí jen sex.

I Bathory Julie Delpyové je čistě sexuálně animální a zcela apolitická. Vůbec tu nejde o mocenské boje a válka s Turkem slouží jen jako krvavá erotická předehra. Pak už přijde ke slovu železná panna, jejíž bodce pronikají do těl mladých dívek. To však už je progresivní řešení! Nejdřív hraběnka děvečkám prostě pouštěla žilou. Zabíralo to ale víc času a nebylo to tak efektivní. Možná by stáčírna krve hraběnky Bathoryové ani nebyla odhalena, kdyby její pacholek nebyl líný, mrtvoly pohřbíval a nenechal je válet jen tak v lese...
Je to naprosto zbytečný a nezajímavý film, nicméně dostal na Berlinale prostor, a tím pádem se dočkal i publicity. Znovu se potvrzuje festivalové pravidlo, že se stačí chytit drápkem: před dvěma lety představila Julie Delpyová v Berlíně celkem milou, v úvodu zmíněnou konverzačku 2 dny v Paříži (Deux jours à Paris, 2007), takže její další film se dostal do festivalového programu tak nějak automaticky, ať je jaký je.

KDY TO UVIDÍME: Pevně doufám, že nikdy!

PŘÍŠTĚ: Jaké scénáře píše Nick Hornby...

---

Darina Křivánková z BERLINALE 2009:
BERLINALE POTŘETÍ: HERECKÉ KOUZLO KATE WINSLETOVÉ (Reflex online, 10. 2. 2009)
BERLINALE PODRUHÉ: OZON VÁM DÁ KŘÍDLA (Reflex online, 9. 2. 2009)
BERLINALE POPRVÉ (Reflex online, 6. 2. 2009)

Související články:

Darina Křivánková: BATHORY: SNAHA ŠOKOVAT (Reflex č. 28/2008)
Jako bych složila vagón uhlí – výstižněji se divácký zážitek z filmu Bathory popsat nedá. Člověk opouští kino naprosto vyčerpaný po bezmála dvouapůlhodinovém boji, který musel s filmem Juraje Jakubiska svést. A nadměrná délka rozhodně není tím hlavním důvodem, proč je to taková dřina ...
Lucie Tomanová: PRAVDA O BATHORYOVÉ (Reflex č. 31/2008)
„Když se dívám na jediný zachovalý portrét Alžběty Báthoryové, nemůžu uvěřit, že tato drobná, bledá žena se smutným pohledem byla masová vražedkyně, která se koupala v krvi,“ tvrdí režisér Juraj Jakubisko o uherské hraběnce. V počtu jejích obětí, většinou mladých dívek, se názory historiků rozcházejí: může jich být od 37 do 600 ...


www.berlinale.de