Poté, co Petra Paroubková převzala nakladatelství Columbus a vydala manželem zbásněnou sbírku o Kubiceho zprávě, chce kromě jiných náročnějších titulů vydat i Paroubkovu méně známou poezii.
„Když jsme teď s Jyrkou dlouho seděli zavření na chatě a denně spolu psali několik hodin, zjistili jsme, že máme podobný literární vkus,“ říká Paroubková. „On stále dokola četl mé Botičky od Diora, já zas nonstop hltala jeho první politologický opus Ve službě republice. A právě tehdy jsem si uvědomila, že v sobě manžel má něco z někdejších prokletých básníků, které plánuji vydávat na Slovensku. Snad určitou vnitřní rozervanost, apokalyptickou vizi a originální smysl pro rytmus.“
Exšéf ČSSD údajně nejdřív své básně nechtěl vydat, na rozdíl od politologické literatury faktu, jíž se poslední dobou s intelektuální bravurou věnuje, si nebyl úplně jistý jejich kvalitou a přijetím u veřejnosti i kritiky. Motáky, které si psal při cestách po republice během předvolebních mítinků s občany, proto ukrýval mezi lahvemi ve svém vinném sklepě.
„Nerad vypadám jako nějaký amatér od ohníčku, podívejte na mé boty,“ říká skromně expremiér. „Lidé si mě stále pamatují jako toho nejlepšího ve svém oboru, dodnes denně dostávám desítky dopisů, spoustu z nich od velmi mladých dívek. Nerad bych tento dojem pokazil.“
Perplex má k dispozici několik Paroubkových veršů, které právě procházejí manželčinou redakcí. Ten následující nazvaný Na ulici pochází z předvolební kampaně ke krajským volbám v roce 2008.
Oči mi plály a řval jsem jako tur
já svému lidu na ulici kázal
Oči mi plály a řval jsem jako tur
já opilý sebou i mocí byl
Podle Paroubkové by celá sbírka měla vyjít před Vánoci jako dárek národu.
Tento článek vám přinesl Perplex: "To snad nemyslíte vážně..."
