„Festival, který otřásá světem“ a který „boří dokument“. I s použitím těchto skromných slov zahájili v úterý Jiří Havelka a Ondřej Cihlář, duo opravdu vtipných moderátorů z divadla VOSTO5, v prostředí tábornických kulis 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů.
Mluvilo se o prolínání reality a fikce, které Jihlavští podle ředitele festivalu Marka Hovorky reflektují novými sekcemi zdůrazňujícími „napětí mezi realitou a snem o ní“. A zatímco kdesi v Praze hodoval na pršutu prozaik Emil Hakl, který tou dobou čerstvě získal Cenu Josefa Škvoreckého za svá letošní Pravidla směšného chování (recenzi Reflexu vizte zde) a přijímal gratulace i od dalšího z pěti finalistů Ceny, Antonína Bajaji, který obdrží pro změnu Státní cenu za literaturu (na jeho román-memoár Na krásné modré Dřevnici upozorňoval v RX mj. Ludvík Vaculík), jihlavský kulturák se bavil poněkud přízemněji.
Jako středeční program organizátoři festivalu doporučují třeba světovou premiéru jednoho z dílů cyklu dokumentaristy Jana Šikla Evoluce 4 z revoluce o Michaelu Kocábovi, šokující koprodukční snímek Google Baby o byznysu kolem služeb pro neplodné páry nebo dva snímky matadora maďarské dokumentaristiky Andráse Szirtese Vzpomínky K. Z. (Fototerapie č. 1) a PříběhPronuma Boys z retrospektivní kategorie Průhledné bytosti.
Na fotografii: Svobodný mládenec Ďoďo ve svém opraveném domě v „Nesvatbově“ čeká na nevěstu. Ta bude mít mimo jiné tu čest vypít si s ním dvě láhve metaxy, které si přivezl roku 1998 z řecké rekreace…