Namlouvání protagonistů Koncertu pro Zeleného Raoula občas připomínalo verbování Sedmi statečných. I z Pražské pětky se jich nakonec podařilo získat všech... sedm.
Pražská 5 - Smaženky
Za Davidem Vávrou, který kdysi dávno vytvářel pro Reflex působivé koláže pod pseudonymem Duck Valura, jsem se sešel v kavárně Khába v Mánesově ulici, kam chodí meditovat. Chtěl jsem mu navrhnout několik věcí: aby celý koncert moderoval ve verších a aby něco zazpíval. Ukázalo se to jako bláhové.
David mě u špenátového želé informoval, že vůbec nemá čas (Šumná města), a horlivě mi pro moderaci doporučoval své kolegy z divadla Sklep Šteindlera a Hanáka, kteří mi bohužel vypadávali z koncepce. Když už se zdálo, že zůstaneme jenom u vzpomínek na staré časy (například jak jsem Davida s Milanem u McDonalda na Florenci přesvědčoval, aby pro nový pořad Česká soda převedli do televizní podoby ty své báječné kursy němčiny), když vtom se v rozmezí asi dvaceti minut v kavárně náhodně objevili Fero Burda a Lumír Tuček, což mě definitivně utvrdilo v tom, že jsou k sobě členové Pražské 5 i po všech těch letech přitahováni jakousi magickou silou. A bác ho!
Tuček si vzpomněl na slavné „smaženky“, něco mezi kolektivní recitací a prehistorickým rapem, jimiž spřízněná divadla ničila své posluchače už před takovými třiceti lety. Slovo dalo slovo, Lumír si to vzal na povel a na Kampu nakonec dorazil i ten zaneprázdněný David.
Zítra: Lenka Dusilová — Lítací
DVD se záznamem koncertu najdete v Reflexu 32.
