Václav Havel: Odcházení

Václav Havel: Odcházení Zdroj: Stanislav Krupař

Václav Havel: Odcházení
Václav Havel: Odcházení
Václav Havel: Odcházení
Václav Havel: Odcházení
Václav Havel: Odcházení
5
Fotogalerie

Rozhovor s Dagmar Havlovou: Vašek vždycky udělá, co chce

Václav Havel si plní dávný sen. Točí film podle své divadelní hry Odcházení. Ve vile Čerych v České Skalici, kde vzniká většina filmu, přijal novináře a podělil se s nimi o své dojmy. Byla to situace jako z nějaké Havlovy absurdní hry: novináři byli v přesile, nicméně kladli opatrné otázky. Všichni jsme mu drželi palce. Nyní vám na webu Reflex.cz přinášíme první rozhovor s Dagmar Havlovou - budou následovat rozhovory s Václavem Havlem, Josefem Abrahámem a producentem Jaroslavem Boučkem. V tištěném Reflexu pak najdete reportáž z natáčení - úplně jiného natáčení, než jaké se dá obvykle zažít.

 

V dobré kondici a nebývale příjemně vyladěná přijala Dagmar Havlová (57) novináře při natáčení filmu Odcházení, jímž Václav Havel debutuje jako filmový režisér. Dagmar Havlová tu hraje Irenu, přítelkyni hlavního hrdiny, který po letech opouští úřad kancléře. Roli napsal Václav Havel přímo pro ni. Na divadle ji začala zkoušet, ale kvůli nemoci ji nakonec nehrála, teď prý začíná s čistým stolem.

 

Máte za sebou první třetinu natáčení, jaká panuje na placu atmosféra?

Velmi klidná, což je nebývalé a pro všechny herce povzbuzující a inspirativní.

 

Jak byste charakterizovala manželův přístup k režii?

Vaškova režie spočívá v tom, že nám nechává naprostou svobodu, a když se mu něco nelíbí, tak to velmi důrazně, ale klidně dá najevo a nakonec vždycky dosáhne svého. Patnáct let jsem nestála před kamerou, ale předtím jsem natočila padesát celovečerních filmů, zkušenosti mám a vím, že jiní režiséři často točí záběr z nejrůznějších úhlů, z té strany a ještě z druhé a odtamtud … Václav záběr natočí třeba jen jednou, a když se mu líbí, řekne, že další klapku nepotřebuje, takže se všichni snažíme, aby první klapka byla opravdu dobrá.

 

Jste zkušená herečka, Václav Havel jako režisér debutuje, nejste za manžela na placu nervózní?

Na placu jako za režiséra za něj opravdu nervózní nejsem, on má jasnou představu, řídí se jí a vede herce úžasným způsobem. Ale jsem nervózní kvůli jeho zdravotnímu stavu.

 

Nesnažila jste se manželovi režírování vymluvit, třeba právě kvůli jeho zdraví? Natáčení je dost stresující a náročná činnost.

Já se mu nesnažím nikdy nic vymlouvat, protože Vašek si stejně vždycky udělá, co chce. Ale řekla jsem mu, jaká úskalí filmová režie má, a že pokud nebude mít kolem sebe perfektní štáb, tak to nemůže dobře dopadnout. Perfektní štáb kolem sebe má a podle toho, jak vypadají denní práce, bude Odcházení rozhodně výjimečný film.

 

Troufnete si manželovi radit?

On radu vyslechne, ale je jen na něm, jestli ji přijme, nebo ne.

 

Role Ireny je psaná přímo pro vás. Je to čest, závazek, komplikace …?

Chtěla bych zdůraznit, že to bylo napsáno pro mě, ale nikoli o mně. Byla jsem u toho, když Václav hru psal, četla jsem první rukopis, mohla jsem tedy sledovat i to, jak se hra vyvíjela. Hraju to nesmírně ráda. Po celém světě jsme viděli snad osm, možná deset různých nastudování Odcházení a musím říct, že budu úplně jiná Irena, než byly všechny ty divadelní. Vložím do toho svou osobnost, své zážitky, své pocity, svůj talent.

 

Bylo některé z těch nastudování pro vás něčím inspirativní?

Nikdy nekopíruji, i když jsem některé role v divadle alternovala, šla jsem pokaždé svou cestou. Ale mohu říct, které představení se mi nejvíce líbilo, bylo to nastudování Orange Tree Theatre v Londýně, to bylo Václavově poetice nejblíže.

 

Irenu jste tři týdny zkoušela na divadle, pak jste kvůli nemoci z představení odstoupila. Použila jste nyní něco z toho, co jste začala zkoušet na divadle?

Nepoužila jsem nic, začala jsem s čistým stolem, odjinud. Snažím se odkrýt nejniternější zákoutí své duše. Kdyby Odcházení režíroval někdo jiný, tak bych na to nejspíš šla jinak.