Exkluzivně pro Reflex: Ozzy je veselý chlapík. Vážně veselý. Pokud si odmyslíte jeho stařecky vypadající tělesnou schránku a šouravé pohyby (které v telefonním rozhovoru odpadají), byl by to asi super kámoš do hospody. Je nesmírně profesionální (pamatuje si vaše jméno na začátku rozhovoru i to, odkud jste, což rozhodně není běžné) a zároveň uvolněný. Prince of Darkness je tak dnes spíše Prince of Fun. Posuďte sami z trojice ukázek z rozhovoru, který najdete ve čtvrtečním Reflexu:
„Úplně ze začátku mě to bavilo. Pak se mi to ale hodně rychle zprotivilo. Navíc děti mi v tý době začaly chlastat a fetovat, já zase začal chlastat a fetovat, mé ženě našli rakovinu tlustého střeva a musela se okamžitě začít léčit … Asi bych na to měl být pyšný, protože ta show byla úspěšná, a asi jsme nějakým způsobem posunuli celý formát reality show někam dál … ale, prostě já se v televizi necítím dobře, nerad v ní vystupuju a vždycky jsem nerad vystupoval.“
„Koncerty jsou skvělý. Když vylezu na pódium a všechno je, jak má, je to paráda. Pak je jedno, jestli je to velkej, nebo malej koncert. Ale na druhou stranu, těch věcí, který se můžou na koncertě podělat … nejde vám to, odejde hlas …“
„Nacisti museli být neuvěřitelně stupidní. Ta snaha ovládnout svět … vždyť si to vezmi. Jen přejít Rusko. I dnes, v době zbraní hromadného ničení, by to nebyla sranda. Ale tehdy? Musela to tehdy být pěkně arogantní parta, pokud si mysleli, že jim to projde.“
Kompletní rozhovor si přečtěte ve čtvrtečním Reflexu 28.
