Včerejší cestu z Ostravy do Prahy jsme se rozhodli s manželkou strávit ve společnosti Radiožurnálu. Poté, co jsme se ráno na Internetu dočetli, že zemřel Ladislav Smoljak, jsme jako milovníci jeho humoru, filmové i divadelní poetiky čekali, že Radiožurnál přinese o Smoljakovi spoustu archivních materiálů, kterými bezesporu disponuje. Šeredně jsme se ovšem spletli.
Mezi polednem a třetí hodinou odpolední, kdy jsme vysílání Radiožurnálu přetrpěli jen v očekávání věcí příštích, se o Ladislavu Smoljakovi stručně mluvilo pouze v pravidelném zpravodajství. Krom toho proběhl (ze strany moderátorky nedůstojně připravený) krátký rozhovor se Smoljakovým přítelem a hercem Divadla Járy Cimrmana Janem Kašparem. Toť vše. Mezitím mnohaminutová reportáž o tom, jak skvěle a rychle jezdí nová sportovní Škoda Fabia, rozhovor s majitelkou muzea koček, něco o povodních na Slovensku a Maďarsku, a to vše proloženo naprosto příšernou diskotékovou hudbou osmdesátých let.
Ani jedna ukázka z Cimrmanových her.
Ani jeden záznam herecké Smoljakovy kreace z jeho filmů.
Ani jeden rozhovor se Smoljakem, kterých musí mít Český rozhlas desítky.
Ani vteřina z legendárního rozhlasového pořadu Vinárna u Pavouka, kterou v druhé polovině šedesátých let odstartovala dvojice Smoljak-Svěrák svou mystifikační kariéru. (Ten pořad vznikl na půdě rozhlasu!!!)
Žádná hudba, píseň z filmu dvojice Smoljak-Svěrák (pro natvrdlé hudební rozhlasové dramaturgy – co třeba aspoň Severní vítr je krutý z Vrchní prchni?).
Prostě nic.
Po třetí hodině, kdy se na nás z veřejnoprávního éteru vylila další odrhovačka (Alphaville, Modern Talking nebo snad Michal David?) jsme rádio definitivně přepnuli na cédéčko.
Český rozhlas, tedy médium, které zaměstnává desítky a desítky královsky placených diamantových mozků a zaplavuje veřejný prostor inzercí o tom, kterak má informační a bůhvíjaký náskok, není schopen ani o milimetr změnit své vysílací schéma a podívat se do svých archívů ani v takto mimořádnou chvíli.
Jsem koncesionářským plátcem Českého rozhlasu a cloumá mnou vztek, že neplatit tu zkostnatělou a arogantní instituci je porušením zákona. To, co páchá na svých posluchačích Český rozhlas, je totiž stokrát horší.
