O víkendu byla v českokrumlovském Egon Schiele Art Centru otevřena letošní výstavní série. Tamní galerie si za dobu své téměř sedmnáctileté existence získala pověst jedné z nejlepších soukromých výstavních institucí u nás.
Na první pohled se možná může zdát, že té letošní sérii chybí některé z velkých výtvarných jmen, za kterými jsme si do Českého Krumlova zvykli jezdit – a že jich nebylo málo. Za zmínku určitě stojí často netradiční pohledy na osobnosti typu Keithe Haringa, Andyho Warhola nebo Alberta Giacomettiho.
Jelikož je letošní rok, alespoň z krumlovského pohledu, rámován stým dvacátým výročím Schieleho narození, nemůže chybět výstava připomínající jeho život a tvorbu v místním kontextu. Vedle ní projekt čítá celkem sedm umělců, kteří, každý po svém, nějakým způsobem reflektují nebo jinak odkazují k hlavnímu tématu, jímž je Schieleho návrat do Českého Krumlova.
Jako příjemné překvapení určitě působí tvorba krajinomalířky Lucie Novotné. Sázku na jistotu představují plastiky i u nás dobře známého německého sochaře Roberta Schada a animovaná videa Rakušanky Bernadette Huberové. To Roman Týc, člen výtvarné skupiny Ztohoven, přenesl do galerijních prostor Křížovou cestu, projekt dokumentující jednu z jeho intervencí ve veřejném prostoru. A nezapomeňme na krumlovskou Madonu, nástěnnou malbu na fasádě tamní budovy, kterou pro letošní rok pojednal pražský malíř Michal Singer.
Více o výstavním projektu v článku Marka Gregora, který výjde ve čtvrtek (22. 4 . 2010) v tištěném Reflexu č. 16
