Máme tady období oslav, připomínek, zamyšlení. Všeobecně se upřímně zamýšlíme nad tím, co všechno se od vystřídání režimu povedlo, vyřešilo, změnilo, zkazilo, poničilo, zblblo…
Máme tady období oslav, připomínek, zamyšlení. Všeobecně se upřímně zamýšlíme nad tím, co všechno se od vystřídání režimu povedlo, vyřešilo, změnilo, zkazilo, poničilo, zblblo…
Je to chvíle, kdy by vážné zamyšlení mělo předcházet korekci postojů, vývoji pohledu, případným zásadním osobním i společenským změnám.
Většina českých masových medií přistupuje však ke změnám a srovnáním z hlediska neuvěřitelně tupého průměrného konzumenta, poměřuje sortiment nabídky, ceny či kvalitu zboží. Už po tisící se dozvídáme, kterou zeleninu jsme za minulého režimu neznali, jak nechutná piva a vína jsme byli nuceni konzumovat, v jakém nábytku a v jakých domech jsme museli bydlet. Jak pomalými a nebezpečnými auty jsme cestovali na naše úžasně ošklivé a materiálově bezcenné chaty, do čeho jsme se to proboha oblékali, jaké podivné módy tehdy diktovaly náš vkus… Jak jsme se museli povětšinou dívat na černobílé televize, pračky že měly málo programů a digitální fotoaparáty jste si mohli přivézt (ha ha) jedině z Japonska.
To byl svět černobílý, plný, světe zboř se, zcela primitivního a omezeného konzumu. Ano, jen někteří srovnávači to řeknou naplno – žili jsme ve světě neúplného a primitivního konzumu. Opravdu? O tom, o co nám skutečně šlo, ani slova. Myslím si, že nám opravdu nešlo o žluté trenýrky, stupidní trička a čínské hračky.
To, že jsme měli omezeny všechny základní svobody, o tom nehovoří prakticky nikdo. O svobodě pohybu, myšlení, tvorby, podnikání, investic, vyznání, informací, o tom se z jakýchsi důvodů mlčí. O tom, že jsme žili v zemi, která kromě matičky Rusi přijala tu nejstupidnější variantu existence a zničila si takřka vše, čím se může vyspělý národ pochlubit, o tom se mlčí. O tom, že zemi posléze ovládly přitroublé skupiny veksláků a zlodějů, o tom se mlčí. O korupci se sice píše, ale bez výsledků. Jakoby se mlčelo. Skandály, kam se podíváme. Všude okolo falešní doktoři, právníci, technici, marketingoví šíbři, ti všichni vedoucí zemi ke zmaru a sebe k okamžitému prospěchu. O tom se mlčí. Neexistují tresty, vždyť všichni jsou propojeni jedním velkým podvodem. O tom se mlčí. Když se ve sv. Anně uspořádala oslava 17. listopadu s ohromující přítomností světově uznávaných osobností, v sále s lidmi nesporně kvalitními a odvážnými seděly stovky oněch manipulujících, stovky skrytých veksláků a komunistů. Stovky hrabajících, kteří zkazili, poničili, ukradli co se dalo. Čeho to tedy jsou oslavy? Oslavy trpělivosti? Nebo snad oslavy tuposti národa, kterému je vše ale úplně jedno? Hlavně, že má žluté trenýrky?
Myslíte si, že česká média reflektují období komunismu povrchně? Hlasujte v anketě na konci článku.
Další články z rubriky JINÉ MĚSTO
