Magnesia Litera

Magnesia Litera Zdroj: Reflex.cz

Pokleslá Magnesia

„Literatura je mimo jiné intimní rozhovor autora se čtenářem odehrávající se v tichu a soukromí. Dělat z ní show jde proti její povaze,“ prohlásil Jan Šulc, vážený editor zejména knih nakladatelství Torst, v rozhovoru Jana Němce (dnešní Respekt č. 16, 19. 4. 2010).

Něco na tom bude, říkám si zpětně, když vzpomínám na včerejšek. V neděli 18. dubna po osmé hodině večerní v takřka plném Stavovském divadle starosvětsky roztomilá, krásná a místy pohotová a docela vtipná Aňa Geislerová špikovala vyhlašování výherců každé jednotlivé kategorie úmyslně pokleslými vsuvkami propagujícími její neexistující knihu Neplač děvče (ano, i s tím syntaktickým nedostatkem, absentující čárkou, v názvu) žánru červené knihovny. Sem tam – zřídka – jsem se nechala strhnout diváctvem a smála se, místy jsem se propadala studem za všechny zúčastněné, jak už to tak občas dělávám, když se zrovna nemusím zaobírat studem za sebe sama. Mé emoce se často otupily díky pohledu na vážené a po celý večer nekompromisně vážné tváře literárních publicistů z A2, Hospodářských novin, Týdne nebo Práva.

Znovu jsem si díky té vážnosti uvědomila, že jakékoli zúžení širokého literárního proudu sice napomůže čtenáři v orientaci, ale nutně zploští jeho obzory, a že každá volba z toho ohromného množství knih, co dnes vychází, musí být nutně podjatá – roli ve výběru nominovaných a pak snad i vítězů nehraje jen kvalita knihy, ale i celoživotní zásluhy oceněného, dobrá marketingová využitelnost výherce, jeho kontroverze, přátelé v uměleckých kruzích a spřízněné duše v nitru pětičlenných porot jednotlivých kategorií...

Vítězové kategorií (vizte prosím níže) mě pak už vůbec nerozesmáli, snad kromě Ivana Matouška, jehož próza Oslava si odnesla cenu ve své kategorii, což autora dohnalo k vlastně nemilému poznatku, že se zřejmě stal součástí literárního maintreamu. Nestal. A jemu i ostatním vítězům a koneckonců i nominovaným lze jen blahopřát k dobré práci – a k tomu, že si jí někdo všiml.

 

MAGNESIA LITERA 2010

Kniha roku
Petra Soukupová: Zmizet (Host)

Litera za prózu
Ivan Matoušek: Oslava (Revolver revue)

Litera za poezii
Viola Fischerová: Domek na vinici (fra)

Litera za knihu pro děti a mládež
Iva Procházková: Nazí (Paseka)

Litera za literaturu faktu
Ivan Klíma: Moje šílené století (Academia)

Litera za nakladatelský čin
Dílo Milady Součkové (Prostor)

Litera za překladovou knihu
David Lodge: Nejtišší trest (Přeložil Richard Podaný, Mladá fronta)

Litera pro objev roku
Jiří Hoppe: Opozice ´68. Sociální demokracie, KAN a K 231 v čase pražského jara (Prostor)

Knižní klub cena čtenářů
Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch (Host)