…a i když se nám to může zdát nespravedlivé, na rozdíl od nás je nesmrtelný.
Patnáctého května uplynulo čtyřicet let od chvíle, kdy se přes trafiky do našich životů začala dobývat čtveřice zvířecích přátel: kočka-vynálezce Myšpulín, který, jakmile se zavře do laboratoře, slibuje to velikou švandu, Fifinku, psici, jež to má s těma třema bordelářema těžké, zvlášť když se chce líbit, Pinďu, zajíce, který je prý strašpytel, ale není, protože si dělá legraci z Bobíka, prasete, jež má strašlivou sílu a jezdí na kole nejrychleji na světě. Tahle partička bydlí v obci Třeskoprsky, které alespoň podle rybníku Blaťák a charakteristické siluety hradu skoro v každém díle stoprocentně leží někde nedaleko Máchova jezera.
Aspoň tak to tvrdím pětiletému synu Tondovi, jenž už také okusil drogu tohoto kresleného seriálu a kterého vozím okolo Doks po silnici číslo 38 na chalupu do Kytlice. Do rejstříku obcí v automapě jsme se však ještě nepodívali. Někdy je lepší nevědět než vědět.
Počínaje Dámou s krokodýlem, což je třináctka, historicky první číslovaný sešit, začal jsem Čtyřlístek v roce 1971 hltat měsíc co měsíc za sedm korun z maminčiny peněženky. Jakmile jsme přišli domů, klidil jsem se do bedny na peřiny, tam byl klid na čtení.
Díky Čtyřlístkům taky přesně vím, jak dlouho trvalo mé dětství: od třináctky (Dáma s krokodýlem) až po šestačtyřicítku (Příliš mnoho detektivů). Pak jsem si Čtyřlístek přestal kupovat, protože jsem na půdě našel rodokapsy s detektivem Harrym Pielem a Léonem Cliftonem.
Přesto, k číslům 13 až 47 umím dodnes přeřadit názvy dílů. Chcete mě zkoušet? 29 – Bukanýři na Blaťáku, 30 – Pod velkým totemem, 40 – Záhadný APOBAB. To je, co?
Teď kupuju Čtyřlístky zase, pro syna. Čteme si s Tondou před spaním ty nesmyslně těžké (aby mohly být předražené), svázané Čtyřlístky a já má pocit, že letím ve stroji času, když se smějeme na stejných místech. U nových dílů trpím a nadávám, že už to nejsou moje figurky, ale nějací kolaboranti s počítačovou grafikou, příběhy mi přijdou stupidní, a hlavně, ztratily pel nevinnosti (považte, Pinďa řekne, že jim došly prachy!!!). Jenže pak, když načapám Tondu schovaného v bedně na peřiny, řeknu si: není to prostě jen vina mé dospělosti?
P. S. POŠLETE NÁM SVŮJ NEJOBLÍBENĚJŠÍ DÍL Z „KNIHOVNIČKY“ ČTYŘLÍSTKU, jehož obrázky vám dodnes skáčou před očima jako živé anebo v něm byly ty nejlepší hlášky („Jak mi to sluší? Jako psovi uši.“ – Dialog Bobíka a Fifinky v č. 13: Dáma s krokodýlem). Tak třeba já: protože miluju scény, v nichž Bobík zpívá trampské písně a okolí vyděšeně prchá („Pomoc, straší nám děti!“), jednoznačně nominuji díl Emír má zelenou. Kruci, co to bylo za číslo?
SVÉ TIPY POSÍLEJTE na adresu krbcova@reflex.cz do pondělí 25. 5. 2009. Vaše náměty, ať už to budou nejoblíbenější díly, hlášky, obrázky..., vyhodnotíme a publikujeme na reflex.cz nebo v tištěném vydání.
Související články:
TOP TÉMA:
ČTYŘLÍSTKU HROZIL KONEC NĚKOLIKRÁT
rozhovor Reflexu s duchovním otcem a kreslířem slavného dětského komiksu Jaroslavem Němečkem
(Ondřej Šturma – Reflex online, 23. 5. 2009)
TOP TÉMA:
KOCOUR, FENA, ZAJÍC, PRASE – ČTYŘLÍSTEK!
(Daniel Chaloupka – Reflex online, 21. 5. 2009) – o tom, že Čtyřlístek je sice už svou komiksovou podstatou brak, ale kvalitní...
TOP TÉMA:
ČTYŘLÍSTEK POD KŮŽÍ FOREVER!
(Kristýna Prošková – Reflex online, 22. 5. 2009) – fejeton o věčném přátelství potvrzujícím velikost fenoménu Němečkova komiksu
Všechno možné i téměř nemožné o Čtyřlístku najdete na stránkách KNIHOVNIČKA ČTYŘLÍSTEK a také na oficiálních stránkách CTYRLISTEK.CZ.
