Tma na úsvitu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Tma na úsvitu

Vít Kremlička5. května 2009 • 16:27
Tma na úsvitu

Američan David Satter přijede na pražský veletrh Svět knihy podepisovat svou novou knihu

reklama

Američan David Satter přijede na pražský veletrh Svět knihy podepisovat svou novou knihu.



„Konflikt mezi Bykovem a Černojem vedl k tuctu vražd, ale ti lidé byli zabiti kvůli penězům, nikoli kvůli principu, a s dostatkem peněz by silné city mohly být usmířeny.“



Vydat roku 2003 knihu s podtituly Nástup zločinného ruského státu a Otřesné skutečné příběhy ruské perestrojky 90. let vyžadovalo notnou dávku odvahy. Jenomže ať dělám, co dělám, zas tak moc zločinný se mi ruský stát nezdá – Ruská federace dodržuje moratorium na trest smrti, což znamená, že jej nevykonává; těžké zločiny jsou trestány vězením. Tak se stát vyhýbá justičním omylům a nebere na sebe anonymní zodpovědnost za vykonání trestu smrti na provinilém. Druhý důvod se týká vztahů mezi centrální vládou a menšinami: třeba Evenkové, tradiční pastevci sobů, mají od vlády nasmlouvané dodávky sobího paroží, kožišin a masa, za které dostávají selata na výkrm. Snad v každé větší evencké obci bývá národní muzeum a obdobná situace nejspíš panuje i u ostatních menšin Ruské federace.
Chování vlády k menšinám je podstatně horší třeba v Číně. Tibeťané jsou degradováni na bezprávnou skupinu obyvatel, zatímco čínští vesničané musejí splnit vnucené vládní kvóty vypěstovaných potravin, jinak jsou jim zastaveny dodávky energie. V USA, kde rádi bijí na poplach, když se v Rusku něco šustne, je naopak situace původních obyvatel nanejvýš tristní. Jejich muzea bývají vybudována z finančních prostředků v hernách Las Vegas a Reno, neboť první Američané nevlastní půdu a žijí ve státem vymezených rezervacích; zbývá tedy pouze šetřit cent po centu v jackpotech bílých gamblerů. Zdravotní stav indiánů je katastrofální – sotva někdo vyčíslí počet arizonských Navajů, kteří se stali oběťmi spadu radioaktivního znečištění po vojenských atomových pokusech v Los Alamos, kontaminace pitné vody jedovatými těžebními produkty a nedostatků ve výživě, zapříčiněných bezohledností soukromých bělošských společností a nezájmem federální vlády.
Ve světle těchto argumentů by autoru obšírné publikace Davidu Satterovi, dlouholetému moskevskému dopisovateli Wall Street Journalu
a New York Times, čtenář nejraději doporučil, aby si zametl před vlastním prahem a sepsal knihu o zločinnosti vlády USA. Ale když už se pustil do Ruska, podívejme se, co mu stálo za pozornost, a zkusme rozlišit, co patří k protiruské propagandě a co k demokratickému osvětářství. Můžeme se i dohadovat, v čem spočívá osten žárlivosti vůči Rusku. Že by skutečnost, že je dědicem východořímské říše?
Autor zahrnuje období velkých válečných konfliktů – na Středním Východě, v Africe, na Balkáně a na Kavkaze. Můžeme uvažovat o společenské nejistotě, o vlivu mafií, které si ve válce vždy přihřívají svoji polívčičku. Ale ještě více se patří přemýšlet, zda příčiny tkví ve znepokojení podstatné části společnosti, dílem ruské, a ve šlendriánech, které z takového stavu vyplývají a podtrhují onu část ruské mentality, o níž se praví: Když je Rus dobrý, je to nejlepší člověk na světě – a když je zlý, nenajdete horšího darebáka. Ale neplatí taková maxima z velké části někdy o nás všech?
V souvislosti s Ruskem se hodně mluví o různých mafiích na všech stupních moci a o provázání administrativy s organizovaným zločinem. Jeho nástup byl jistě spojen s obdobím střídání mocenských garnitur bývalého Sovětského svazu a s přechodem k občanské společnosti a trhu. Zároveň vyhřezly potíže, s kterými se potýkala v předešlém období sovětská společnost: problémy řízení produkce a zásobování trhu, občanský boj s neosobním fatalismem institucí a s korupcí, zájem zahraničních společností na ruských surovinových zásobách. Tento úpadek Satter pečlivě dokumentuje na osobních příbězích ruských občanů. Ovšem bezpočet důvodů pro ostrou kritiku se najde vždy. Potom to vypadá, že „okny do Evropy“ lezou jenom ruskojazyčné gangy.






David Satter: TMA NA ÚSVITU (Darkness at Dawn, 2003)
Přeložila Dana Šimonová.
V češtině vydání první.
Vydalo nakladatelství Ideál
v roce 2009. Stran 394


















o autorovi tohoto článku:
VÍT KREMLIČKA
KRÁLOVNIN REGENT POESIE

Vít Kremlička


Klíčová slova:



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama