Zapeklitost překládání bible | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zapeklitost překládání bible

Jana Šrámková13. dubna 2009 • 17:33
Zapeklitost překládání bible

V čem tkví specifika překladatelské práce s textem „knihy knih“?

reklama

Překlad jako nejsubtilnější umění, svébytný tvůrčí akt, vrcholová disciplína empatie, překlad jako otrocká práce nebo násilí páchané na textu – názory se liší. V čem jsou ale všichni ti, kdo vědí, o čem mluví, zajedno: překlad je především pořádná fuška. A o překladu bible to platí stonásob. V čem jsou specifika práce s textem této „knihy knih“?

Bible není jedinou homogenní knihou, je spíš celou starověkou knihovnou. Její originál je psán ve třech jazycích, Starý zákon hebrejsky a aramejsky, Nový zákon řecky. Kdo chce s jejím materiálem plnohodnotně pracovat, musí ovládat tyto jazyky všechny (v aramejštině jsou ovšem pouze zlomky, její znalost proto není pro práci na celkovém překladu úplně nepostradatelná). Kromě toho, že se jedná o staré, dnes už pochopitelně neužívané varianty jazyka, přistupuje v případě hebrejštiny ještě mnoho dalších problémů. Pomiňme nyní textologické práce, jež neustále zpřesňují originál, a tím vytvářejí jeho další a další varianty, mezi kterými musí překladatel volit. Starý zákon vznikal po mnoho staletí, během nichž se jazyk pochopitelně vyvíjel. Přesný překlad určitého slova např. v knize Soudců nemusí již odpovídat jeho významu u malých proroků, přináší nové významové odstíny a konotace. Jazyk bible je navíc bohatý, slovní zásoba obrovská. Mnohá slova se v ní vyskytují pouze jedinkrát, pátrání po jejich smyslu je pak skutečným oříškem.


Pokud překladatel dojde k doslovnému překladu, nabízí se celá paleta možností, jak ho přenést do cílového jazyka. Hebrejština má naprosto jinou stavbu než evropské jazyky, například nepracuje s časy v našem slova smyslu atd., nelze tedy „jen“ zaměnit slova za česká. Nechat z překladu schválně vysvítat jinakost jazyka originálu, jako se to dělávalo dříve (všechny ty dnes již zažité obraty Kralické bible, které vlastně nejsou původně vůbec české)? Dnes se tato cesta volí spíš jen pro účely studijních překladů. Přidržet se striktně originálu, což způsobí jistou kostrbatost a sníží pochopitelnost a jasnost textu, nebo být odvážnější a nechat se vést spíš současným jazykem, ovšem za cenu zploštění původního významu, který už vlastně interpretuji?

BÁSNICKÁ LICENCE NEPŘÍPUSTNÁ
Velmi náročná je situace pochopitelně v poezii (což nejsou jen žalmy, ale také velká většina proroctví a mnoho dalších textů). Hebrejská poezie není konstituována jako česká ani jiné nám blízké poetiky. Nemá metrum ani rým v našem slova smyslu. Jak tedy oddělit poezii od prózy, převádět poetiku na tu naši, hledat úplně jiné cesty? A pokud se překladatel rozhodne pro určité formální schéma, jak pak dostát naprosté věrnosti originálu? Jak svěží a odlišné jsou často překlady, které vytvoří básníci. Pracují s textem (nejčastěji s žalmy a Písní Šalomounovou) v daleko větší svobodě než teologové. Vznikají tak překlady nádherné, ovšem pro náboženské použití nevhodné, jedině jako jistý „doplňkový materiál“.
A tím vyplouvá na povrch problém nejzásadnější, který tvorbu biblických překladů odlišuje od práce s jinými starověkými texty. V případě Písma svatého se jedná nejen o text umělecký, ale také náboženský – nese informaci nejen estetickou, ale také věroučnou, etickou. Pokud k němu přistupuji jako k posvátnému a má být využíván pro bohoslužebné a ostatní duchovní účely, nemohu s ním nakládat svévolně ani příliš rozšafně. Ne nadarmo mluvíme o náboženství Knihy. „Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona,“ píše se v Matoušově evangeliu. Tato závaznost je překladatelsky téměř k neunesení. Proto je rozhodně nutné, aby byl překladatel zároveň teolog par excellence, jazyková vybavenost tu sama o sobě nepostačí. Překladatel nutně interpretuje, a proto je třeba, aby byl schopen vyhodnotit všechny významy, jež do překladu vkládá, eventuálně mezi kterými volí. Interdisciplinární nároky jsou opravdu vysoké.
Snad už po tomto drobném náhledu do zákulisí vysvítá, že překládání bible rozhodně není lehký chlebíček. Možná se až vnucuje myšlenka, že se jedná o úkol nadlidský. Ale to by právě v tomto případě snad nemuselo vadit ...



Pro faktografickou úplnost zbývá doplnit, že předlohou pro překlad Starého zákona byla týmu překladatelů bible pod vedením Alexandra Fleka standardní edice hebrejského masoretského textu Biblia Hebraica Stuttgartensia. V některých případech, kde se hebrejský (popř. aramejský) text jevil jako neúplný, řídili se Flekovci doporučeními téže předlohy a překládali přímo z kumránských rukopisů a starověkých překladů , jež jsou často až o tisíc let starší než dochovaný zmíněný text masoretský. Překlad Nového zákona vychází z kritického vydání Novum testamentum Graece. Tam, kde svědectví jednotlivých řeckých pramenů nebylo jednoznačné, řídil se Flek a jeho tým doporučeními komise Spojených biblických společností.








Čtěte TOP TÉMA BIBLE, PŘEKLAD PRO 21. STOLETÍ
a související fundovanou reflexní recenzi Jany Šrámkové
BIBLE S PITOMCEM A BURČÁKEM (Reflex online, 9. 4. 2009)
a od téže autorky článek PŘEKLADATELÉ 21. STOLETÍ
o realizačním týmu nového českého překladu bible (Reflex online, 14. 4. 2009) ...
... podívejte se na ukázky z nového českého překladu bible DESATERO A SV. JAN PRO 21. STOLETÍ ... dále si všimněte reflexe z praxe bohemisty, kritika a vysokoškolského pedagoga Pavla Šidáka SVĚT BIBLE A SVĚT UMĚNÍ (Reflex online, 14. 4. 2009)




Oficiálni stránky projektu BIBLE, PŘEKLAD 21. STOLETÍ, kde lze stáhnout celý text nového překladu bible v elektronické podobě, či dokonce v audioverzi načtené předními českými herci a kde samozřejmě lze objednat klasický výtisk v e-shopu, naleznete ZDE.



foto ČTK
RX VIDEO pro odlehčení:
Záznam programu Hřmění divadla SKLEP s legendárním rozborem BIBLE
v parodii na kritický TV pořad Katovna

Jana Šrámková


Klíčová slova:



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama