Reportérka Reflexu přímo z centra dění nejproslulejšího filmového festivalu o novém filmu novozélandské režisérky Jane CampionovéBright Star
Je to neuvěřitelné, ale je to už šestnáct let, co Jane Campionová získala v Cannes Zlatou palmu za svůj úžasný film Piano. Zařadila se tak mezi hýčkané tvůrce, jejichž další filmy mají cestu na velké festivaly – a především do Cannes – čistě vymetenou. Talent novozélandské režisérky objevili organizátoři přehlídky v Cannes už v roce 1986, kdy se rozhodli uvést její krátký film Dva přátelé. Od té doby tahle dáma ušla dlouhou a komplikovanou cestu a důkladně zešedivěla.
Po problematických filmech JAKO DÝM
a PIKOVÁ TROJKA se Jane Campionová vrátila k tomu, co umí nejlépe: ke kostýmním filmům, v nichž specifická dobová atmosféra vytváří pozadí pro silný milostný příběh. Tentokrát ji pro nový film BRIGHT STAR inspiroval vztah anglického romantického básníka Johna Keatse (1795 – 1821) s jistou Fanny Brawneovou. Keats je ten, co napsal Nevěsto ticha, nedotčená dosud, / schovanko času, v kterém zvolna plynem … - jeho verše byly krásné a drásavě dojemné, zamilovaní si je léta psali do památníků, ale kritika pro ně ve své době neměla pochopení. Což autora týralo možná ještě více než tuberkulóza. Titul filmu odkazuje k básni, již napsal pro Fanny. Byla to pohledná a citlivá dívka, nicméně o poezii neměla ani páru, uměla ale velmi dobře navrhnout a ušít šaty a na svou dobu byla dost progresívní.
Tihle dva se do sebe zamilovali, ale z výše uvedených důvodů jim to nemohlo klapat – dnes by se nejspíš řeklo, že měli málo společných zájmů. Láska to však byla spalující. A to doslova, Keats zemřel v pětadvaceti na souchotě. Do té doby si s Fanny stihl vyměnit nanejvýš pár polibků, ale také množství dopisů. Především z nich čerpala Campionová inspiraci pro svůj film, který je tak neuvěřitelně křehký, něžný a rozechvělý – jako vylisovaná květina.
Všechny ty volánky, motýlci a rozkvetlé louky přitom vůbec nepůsobí kýčovitě, mají v sobě elektrizující napětí, jež prosakuje filmem ze zvláštního milostného vztahu, který nikdy nemohl dojít naplnění. Abbie Cornishová (např. Královna Alžběta: Zlatý věk) a Ben Whishaw (Parfém: Příběh vraha) předvádějí neuvěřitelně ukázněné a přitom nesmírně emocionální herectví - jako by vypadli z obrazu romantických malířů. Navíc jsem přesvědčena, že někdo ty krásné kostýmy ušil skutečně jehlou a nití tak jako před dvěma sty lety. I díky tomu se Campionové daří věrně zachytit dobový kontext i konvence.
Není to film, jenž by cokoli převrátil na ruby, ale je to stará dobrá Jane Campionová, která dokáže zprostředkovat emocionální zážitek a působivě neotřelou filmařinu. Navíc poezii člověk v kině neslyší zas tak často a Keatsovy verše tu působí podobně intenzívně jako hudební nástroj v Pianu.
Kdy to uvidíme: Film BRIGIT STAR pro český trh koupila společnost Hollywood Classic Entertainment, datum premiéry ale zatím není známé, takže snad někdy.
PŘÍMO Z CANNES 2009 – DARINA KŘIVÁNKOVÁ, REFLEX
Předchozí:
CANNES 2009 POPRVÉ - UP A JEŠTĚ VÝŠ (Reflex online. 14. 5. 2009)
– přehlídku zahájil animovaný film z dílny studia Pixar a jeho balónkový večírek
