Vztahy Čechů a Němců byly zatížené traumaty minulosti, podrazy a zradami. Přestože dnes jsou vzájemné vztahy nejlepší v naší historii, pořád se najdou lidé, kteří jsou podezřívaví a koukají na druhou stranu předpojatě. Těm bych doporučil pět dílů velmi poučného a zajímavého dokumentárního seriálu „Česko-německé století“, který odvysílala Česká televize. Je to přesně to, co by veřejnoprávní stanice měla dělat (a mnohdy nedělá) – přistoupit ke kontroverzním a nejednoznačným věcem s odstupem a nadhledem.
V případě vztahů Čechů a Němců budou vždy názory postavěny proti sobě, budou konfrontační a každý si bude hledat svoji vlastní pravdu. A jak to v těchto případech bývá, každý má vždy jen kus pravdy. Naše vzájemné vztahy jsou totiž prošpikovány nesmírnou blízkostí, dlouhověkostí, rozmanitostí, ale i věcmi, za které se musíme stydět. Vyvrcholilo to zrůdnou dobou německého nacismu a odporným československým totalitním režimem. Zpracovat pak objektivně téma, jež se dotýká také vraždění, etnických čistek a desítky let živené nenávisti, je v podstatě nadlidský úkol. Vždy najdete něco, co vám nesedí, s čím nesouhlasíte, co se příčí logice.
Režisérovi a scénáristovi Jiřímu Fiedorovi a jeho kolegům, kteří jsou autoři „Česko-německého století“, se to ale podařilo. Zaznamenal jsem v některých diskusích, že Fiedor je tím, jak seřadil a zpracoval dostupná fakta a výpovědi svědků, propagandista, který málo „haní“ Němce, kteří kvůli své kolaboraci s Hitlerem mohou vlastně za všechno. Fiedor se naopak pokusil o poctivou výpověď, i když, jak už bylo naznačeno, to může být právě v tomto případě složité.
Jak už jsem několikrát v minulosti napsal, podobné seriály a filmy by se měly pouštět žákům a studentům českých škol místo pofiderního výkladu dějin, který někdy postrádá adekvátní kontext. Právě u česko-německých vztahů je to důležité a nutné. Co kdyby v tom veřejnoprávní Česká televize, kterou si platíme přes koncesionářské poplatky, a ministerstvo školství (které platíme z daní), společně něco zásadního udělaly?
Předválečná propaganda obou stran, která pak vyvrcholila masovým šířením dezinformací za nacismu a komunismu, totiž vážně poškodila vztahy Čechů a Němců. Osud si s námi pohrával krutým způsobem, jak ale ukazuje posledních 30 let, lze žít i v pohodě a přátelství. O tom všem je seriál „Česko-německé století“, který je poučný, protože prostřednictvím někdy zapomenutých faktů, událostí a výpovědí historiků i pamětníků, dává věci do kontextu doby tehdejší i současné. Nejsou to jen historické reminiscence, ale určité analýzy, které nás dovádějí až k dnešku.
Navíc seriál ukazuje i jednu mimořádně důležitou věc, na kterou se někdy zapomíná, nebo jí mnoho lidí nechce vůbec vidět. Češi a Němci jsou vzhledem k často tragické vzájemné historii prezentováni jako lidé, kteří nemohou být odlišnější. Jak ale dokazuje i „Česko-německé století“, naše strasti i radosti jsou si naopak daleko podobnější a bližší, než je tomu u jiných národů. Je to logické, Češi a Němci byli po staletí spolu a současně vedle sebe. Dnes jsme vedle sebe a spolu. Nic jiného nám nezbývá. Velmi dobře to popsal právě seriál České televize „Česko-německé století“.
Česko-německé století (2018), dokumentárně historický seriál; Česká televize; 5 dílů po 52 minutách; režie a scénář: Jiří Fiedor; dramaturgyně: Jana Hádková; střih: David Zeman; kamera: Jaromír Kačer; komentář četl: Jan Vondráček; odborní poradci: Matěj Spurný, Libor Svoboda; produkce: Barbora Svobodová.
