Seděl jsem u Událostí a říkali, že protidrogovka zadržela šedesátičlenný gang pašeráků drog v Thajsku. Byla v něm řada Čechů. Pak říkali, že ti Češi pašovali heroin z Thajska velmi sofistikovaně: V Thajsku dostali kufr s heroinem a prošli s ním přes kontroly do letadla. A pak promluvil šéf Národní protidrogové policie, generál Jakub Frydrych a řekl něco, z čeho jsem upadl.
Pro pochopení kontextu: Když vás v Thajsku na letišti zadrží s kufrem heroinu, tak vás oběsí. Bez diskuse. A pan generál řekl – a měl podložené – že ten kurýr, pokud má štěstí a nechytí ho, přiveze kufr do Evropy, tak za to dostane sto padesát tisíc korun.
Život za 150 tisíc
To je takový projev idiotismu, že to překvapí. Generál Frydrych je vysokoškolsky vzdělaný etoped a jedinců riskujících oběšení za sto padesát tisíc viděl díky své práci mnoho. A tak jsem mu ve vší slušnosti poslal skromný dotaz, jestli náhodou neví, proč se lidé chovají jako úplní idioti. Jeho odpověď jsem nijak neredigoval, nebylo to třeba.
Co tedy stojí za chováním lidí, kteří riskují život za 150 tisíc?
„Snaha o rychlou změnu socioekonomického statusu téměř za každou cenu s očekáváním, že pocit životního lúzrovství, který plyne velmi často pouze z osobní ničemnosti a neschopnosti sladit ambice s aspiracemi, se sám, s minimálním osobním přispěním, změní v životní úspěch. Tito lidé často věří, že peníze samy o sobě jsou nositeli úspěchu. Jestli se něco má či nemá, případně smí či nesmí, není u lidí vychovaných či po mnoho desetiletí masírovaných a vnitřně ztotožněných s významem hodnot liberálního individualismu důležité.
Po obdobích velkých společenských změn, které jsou spojeny s přeskupováním statků, dochází pravidelně k nepřirozené, o přesgenerační pracovitost, vlastní píli, skromnost, spořivost a pokoru neopřené změně majetkových poměrů jednotlivců. V těchto obdobích se z pohledu většinové společnosti (v Gaussovském smyslu rozložení mentálního potenciálu) stírají rozdíly mezi legalitou a žitou realitou, do popředí vystupují schopnosti jako adaptabilita, ochota absurdně riskovat a bezohledně prosazovat individuální zájmy.
Bonusem jsou rychlé a velké peníze, na straně ztrát trestní stíhání a vězení. Pravidla kriminální subkultury tak prostupují společností, protože jsou pochopitelná a uchopitelná. Sankce nastává ihned a má často násilný charakter. U Masaryka jsem četl, že ve stabilní společnosti (ve společenské konstelaci té doby) je fyziologická hladina 5 až 7 procent lidí, kteří nedodržují pravidla, zákony a společnosti škodí. V období sociálních hnutí dochází k demaskování zhruba dalších 10 až 15 procent populace, kteří po uvolnění poměrů zneužívají všudypřítomný "schlemperei" a chovají se stejně. To působí na zbytek populace a po mnoho desítek let dochází k erozi právního státu a relativizaci významu dodržování pravidel.
Za protiprávní jednání v liberálních demokraciích evropského typu, které mají s ohledem na příšerné historické zkušenosti s přepínáním trestní represe a zneužitím bezpečnostního a justičního aparátu nastavenu trestní legislativu významně humanisticky, s vysokým akcentem práv obhajoby, tne meč spravedlnosti u jednoho pachatele přibližně každý patnáctý až dvacátý skutek.
To významně oslabuje preventivní, chcete-li odstrašující roli represe tak, jak byla historicky v období spolupůsobících nástrojů, tedy vrchnostensky koncipovaného státu a vysoké míry sociální kontroly, konstruována.
V detailu jednotlivých případů se samozřejmě setkáváme s různorodými motivacemi kurýrů drog, které bývají determinovány sociálně, vztahově, dokonce je "kurýřina" někdy i forma splátky dluhů různého původu. V naprosté většině však je primární motivací rychlý zisk a vytěsnění rizik, která mohou, ale nemusí nastat, a naivní představa, že právě mě se to přeci stát nemůže, když už tolika lidem, které znám, se nic nestalo. To lze považovat za hloupost svého druhu, podobně jako diskuse o účinnosti popíjení sava při léčbě rakoviny či prospěšnosti kouření marihuany u kojících matek.“
Tolik generál Frydrych. Není k tomu co dodat. Kromě toho, že kojící matky kouřící marihuanu nebo dokonce propagující kouření trávy při kojení, lidé riskující za pár šušní, že je oběsí v Thajsku, a lidé pijící savo jsou zcela srovnatelní idioti.
