Němci po znásilnění a vraždě čtvrnáctileté dívky vyšli do ulic. Řada z nich z tragédie viní politiku Angely Merkelové

Němci po znásilnění a vraždě čtvrnáctileté dívky vyšli do ulic. Řada z nich z tragédie viní politiku Angely Merkelové Zdroj: ČTK/DPA/Frank Rumpenhorst

Vraždy a znásilnění spáchané azylanty a statistika. Jak to tedy je?

Okomentoval jsem zde před týdnem znásilnění a umučení čtrnáctiletého děvčete, které v Německu zavraždili. Věděl jsem, že to vyvolá bouři nevole v řadách sluníčkářů. Ale to, kam až to u našich fanoušků multikulturalismu dosahuje, mě fakt překvapilo.

Stručně: Začátkem měsíce se v Německu ztratila čtrnáctiletá Susanne. Za hlavního podezřelého policie považuje dvacetiletého Iráčana Alího Bašára, který jako žadatel o azyl žil v Německu i s rodinou. Byl zatčen. Vyjádřil jsem v komentáři značnou nelibost nad spáchaným skutkem. Po publikaci začaly chodit e-maily.

Naši vraždí taky!

Odpovídám jen na ty e-maily, jež neobsahují nadávky či osobní urážky. Ty dle míry vtipnosti prvního řádku textu buď smažu hned, nebo až po přečtení. Takže mailů přišly desítky, odpovědět jsem musel jen na dva. Ale všechny, které jsem četl, byly poměrně stereotypní a zazněly v nich jen dvě myšlenky.

Prvním argumentem bylo, že znásilnění je v Evropě opravdu mnohem častější, než si myslíme, a řada pisatelů to doložila objektivními sociologickými daty z vědeckých zdrojů. A fakt jsem čuměl, jak je taková věc jako znásilnění nejen u nás, ale v celé naší civilizované Evropě častá. Argumenty mě přesvědčily, že máme našich sexuálních násilníků opravdu dost, že počet znásilnění je znepokojivý a že bychom s tím měli něco dělat.

Jednak jako stát — že se za to zpřísní tresty a dají se peníze na psychoterapii obětí —, jednak jako každý z nás za sebe. Třeba tím, že když uslyší v parku křičet ženskou o pomoc, tak nepůjde domů, ale zavolá policii. Nijak jsem z toho však nebyl schopen usoudit, proč bychom měli — když máme vlastních násilníků dost —dovážet další. A už vůbec ne z kultury, kde se ženy těší minimálnímu respektu.

Znásilňují vlastně málo!

Druhý argument mě nepřekvapil, ale znechutil. Avšak napsala jej, zaplať pánbůh, jen menšina pisatelů. Tím argumentem bylo, že podle počtu azylantů a potomků azylantů v Evropě je — z hlediska velkých čísel, statistiky — těch znásilnění vlastně málo. Že by vlastně bylo očekávatelnější, že budou znásilňovat víc, protože je jich tu opravdu hodně. A i řada z těchto e-mailů obsahovala objektivní validní informace, z nichž to, co říkali, jasně vyplývalo.

Takže vlastně z pohledu velkých čísel a statistiky je to s tím znásilněním azylanty spíš lepší, než jsme mohli předpokládat. Ano, z hlediska statistiky, velkých čísel a chování celé populace ty sexuální vraždy spáchané azylanty jsou v podstatě řídké. Z mého hlediska by však bylo lepší, kdyby čtrnáctiletá znásilněná Susanne byla naživu. Jsem totiž hloupý, a proto umučené dítě z pohledu velkých čísel vidět neumím. A nestydím se za to.